PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Do Drážďan se z Prahy dostaneme autem asi za hodinu a půl (cca 150 km), podobně jako z Brna do Vídně (cca 145 km). Přestože v Praze i v Brně působí na naše poměry celkem významné operní soubory, na repertoáru ve Vídni i v Drážďanech jsou často tituly, které se u nás nehrají (ale to platí i obráceně). Na obsazení najdeme často pěvce mezinárodní pověsti. Poslouchat Státní kapelu Drážďany je ovšem zážitek, kterému se jen tak něco nevyrovná… Jaká tedy bude drážďanská operní sezona 2026/27?

Mladý polský tenorista Piotr Buszewski, rodák z Varšavy, se ve svém oboru dostává pomalu, ale jistě mezi světovou špičku. Kritici od New Yorku až po Curych se shodují na tom, že zpěvák disponuje „velkolepým, jasným a zvučným tenorem, ušlechtilostí tónu a podmanivou jevištní přítomností“. V Metropolitní opeře už se pěvec představil například jako Rytíř de la Force v Poulencových Dialozích karmelitek, v příští sezoně se v přímých přenosech z MET objeví jako Cassio v nové produkci Verdiho Otella. Na jaře roku 2024 vystoupil po boku českých pěvkyň Štěpánky Pučálkové a Olgy Jelínkové jako Italský zpěvák v Lipské opeře, úspěšně debutoval i na prestižních scénách v Londýně, Berlíně, Římě, Toulouse, Atlantě nebo San Diegu. K našemu rozhovoru jsme se ale sešli jen nedaleko od českých hranic…

Znalecké nadšení pro francouzskou hudbu, kterým je tak dobře známý hudební ředitel Národního divadla v Praze Robert Jindra, přineslo do programu Pražského jara mimořádně zajímavou položku: koncertní provedení oratoria Máří Magdalena Julese Masseneta. Divadelní sbor a orchestr a čtveřice sólistů pod Jindrovou taktovkou rozezněli ve středu rozsáhlou partituru do krásných romantických obrazů majících až operní působivost.

Polská sopranistka Aleksandra Kurzak bude jednou z největších hvězd letošního Pražského jara. Představí se v titulní úloze oratoria Máří Magdaléna od skladatele Julese Masseneta, známého spíš operami. Kurzak se na světových operních scénách pohybuje víc než čtvrtstoletí. Za tu dobu prodělala pozoruhodný vývoj – od koloraturních a lyrických rolí, jako je Mozartova Zuzanka, Donizettiho Adina či Offenbachova Olympia, se propracovala až k úlohám, jako je Madama Butterfly, Tosca a Turandot. Na jevištích se občas potkává se svým manželem, tenoristou Robertem Alagnou, s nímž má dceru Malenu. Také jejich rodinné soužití pěvkyně přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz

„Jako kulisa pro stále nové protagonisty, kteří do inscenace od roku 2009 přicházejí, funguje Cremerova dekorace téměř ideálně.“

„Aleksandra Kurzak předvedla v roli Tosky výkon, v němž nebylo místo pro kompromisy.“

„Roberto Alagna naživo a v operní roli, která je de facto synonymem pro slovo ‚tenor‘, je fenoménem, jaký je třeba vnímat komplexně.“

Koncem října letošního roku v drážďanské Semperově opeře ve třech reprízách inscenace Pucciniho opery Tosca vystoupili v titulní roli a v úloze Cavaradossiho polská sopranistka Aleksandra Kurzak a italsko-francouzský tenorista Roberto Alagna. Všechna představení proběhla za zvýšeného zájmu operního publika celého středoevropského regionu a přinesla odpověď na otázku, v jaké pěvecké kondici se momentálně slavný umělecký pár nachází.

„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“

„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“

„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“

Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa.