Matoušovy pašije v Nizozemsku s Hanou Blažíkovou
Matoušovy pašije patří k nejznámějším a nejpůsobivějším Bachovým dílům a vzhledem ke zvolené látce se jim dostává výraznější pozornosti právě v předvelikonočním období. Bachovo zpracování biblického příběhu interpretačně aktuálně připravuje Nizozemská Bachova společnost (Netherlands Bach Society), kterou v sérii třinácti provedení povede jeden z nejvýznačnějších barokních dirigentů současnosti Masaaki Suzuki. Na produkci se podílí také česká sopranistka Hana Blažíková.

Jen málo hudebníků zná Bacha tak dobře jako dirigent, varhaník a cembalista Masaaki Suzuki. Je známý jako významný představitel historické interpretační praxe a jako bachovský specialista. Se svým ansámblem Bach Collegium Japan nahrál téměř všechna Bachova sborová díla. Už v roce 2005 byl hostujícím dirigentem Matoušových pašijí s Nizozemskou Bachovou společností. O více než dvacet let později se vrací s ještě většími zkušenostmi a hlubším pohledem na Bachovo mistrovské dílo. Říká: „Johann Sebastian Bach měl za svůj život možná čtyři příležitosti provést Matoušovy pašije, ale já jsem je provedl více než stokrát po celém světě.“
V roli Evangelisty se v Matoušových pašijích, BWV 244 v několika nizozemských městech představí Nicolas Mulroy, v dalších sólových rolích pak Hana Blažíková, Miku Yasukawa (soprán), Alexander Chance, Christopher Lowrey (alt), Raphael Höhn, Shimon Yoshida (tenor), Stephan MacLeod, Toru Kaku (bas). A zpívá také sbor Kampen Boys Choir.
Táhlé turné začne 21. března v Utrechtu a skrze Groningen, Rotterdam, Eindhoven či Tilburg dospěje až do Naardenu, místa spjatého s posledním odpočinkem Jana Amose Komenského. Poslední třinácté provedení mistrovského díla barokního mistra se uskuteční 4. dubna. Podrobný seznam míst a časů konání zde.
Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha jsou oratorium v seznamu Bachova díla označené číslem 244. Námětem je úryvek z Matoušova evangelia, který líčí umučení Ježíše Krista. Jde o jednu ze dvou Bachových pašijových skladeb, které se zachovaly v úplnosti (vedle Janových pašijí). Vznikla v období Bachovy tvorby, kdy zastával místo kantora právě kostela sv. Tomáše v Lipsku. Skladba měla premiéru patrně 11. dubna 1727 a následně byla provedena opět na Velký pátek 15. dubna roku 1729. Poté ležela sto let v zapomenutí v archivu do doby, kdy ji našel a světu představil Felix Mendelssohn-Bartholdy 11. března roku 1829 v berlínské Sing-Akademie.
Foto: archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- Sny, hluky ulice i ‚zničený‘ klavír. Unsuk Chin přiváží hudební světy na hraně fantazie
- Magdalena Kožená s Händelovým Ariodantem na evropském turné
- Devadesátiny Zdeňka Zahradníka s koncertní poctou
- Primachori v Uničově představí výběr z dětského sborového zpěvu. Do přehlídky se zapojilo přes tři tisíce dětí
- Beethovenova Devátá završí sezonu Jihočeské filharmonie
Více z této rubriky
- Sny, hluky ulice i ‚zničený‘ klavír. Unsuk Chin přiváží hudební světy na hraně fantazie
- Magdalena Kožená s Händelovým Ariodantem na evropském turné
- Devadesátiny Zdeňka Zahradníka s koncertní poctou
- Primachori v Uničově představí výběr z dětského sborového zpěvu. Do přehlídky se zapojilo přes tři tisíce dětí
- Beethovenova Devátá završí sezonu Jihočeské filharmonie
- Foerstrovky po roce znovu na HAMU. Tentokrát s dirigenty Buchtou a Novákem
- Připomínka jubileí Dagmar Peckové ve Státní opeře
- Lukáš Vendl na závěr varhanní řady v evangelickém Salvátoru
- Musica Florea, Silentium i Vojtěch Pelka. Olomoucké Baroko láká na zvučná jména
- Orchestr Berg v bubenečské Staré čistírně