Matoušovy pašije v Nizozemsku s Hanou Blažíkovou
Matoušovy pašije patří k nejznámějším a nejpůsobivějším Bachovým dílům a vzhledem ke zvolené látce se jim dostává výraznější pozornosti právě v předvelikonočním období. Bachovo zpracování biblického příběhu interpretačně aktuálně připravuje Nizozemská Bachova společnost (Netherlands Bach Society), kterou v sérii třinácti provedení povede jeden z nejvýznačnějších barokních dirigentů současnosti Masaaki Suzuki. Na produkci se podílí také česká sopranistka Hana Blažíková.

Jen málo hudebníků zná Bacha tak dobře jako dirigent, varhaník a cembalista Masaaki Suzuki. Je známý jako významný představitel historické interpretační praxe a jako bachovský specialista. Se svým ansámblem Bach Collegium Japan nahrál téměř všechna Bachova sborová díla. Už v roce 2005 byl hostujícím dirigentem Matoušových pašijí s Nizozemskou Bachovou společností. O více než dvacet let později se vrací s ještě většími zkušenostmi a hlubším pohledem na Bachovo mistrovské dílo. Říká: „Johann Sebastian Bach měl za svůj život možná čtyři příležitosti provést Matoušovy pašije, ale já jsem je provedl více než stokrát po celém světě.“
V roli Evangelisty se v Matoušových pašijích, BWV 244 v několika nizozemských městech představí Nicolas Mulroy, v dalších sólových rolích pak Hana Blažíková, Miku Yasukawa (soprán), Alexander Chance, Christopher Lowrey (alt), Raphael Höhn, Shimon Yoshida (tenor), Stephan MacLeod, Toru Kaku (bas). A zpívá také sbor Kampen Boys Choir.
Táhlé turné začne 21. března v Utrechtu a skrze Groningen, Rotterdam, Eindhoven či Tilburg dospěje až do Naardenu, místa spjatého s posledním odpočinkem Jana Amose Komenského. Poslední třinácté provedení mistrovského díla barokního mistra se uskuteční 4. dubna. Podrobný seznam míst a časů konání zde.
Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha jsou oratorium v seznamu Bachova díla označené číslem 244. Námětem je úryvek z Matoušova evangelia, který líčí umučení Ježíše Krista. Jde o jednu ze dvou Bachových pašijových skladeb, které se zachovaly v úplnosti (vedle Janových pašijí). Vznikla v období Bachovy tvorby, kdy zastával místo kantora právě kostela sv. Tomáše v Lipsku. Skladba měla premiéru patrně 11. dubna 1727 a následně byla provedena opět na Velký pátek 15. dubna roku 1729. Poté ležela sto let v zapomenutí v archivu do doby, kdy ji našel a světu představil Felix Mendelssohn-Bartholdy 11. března roku 1829 v berlínské Sing-Akademie.
Foto: archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
Více z této rubriky
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou
- K poctě Lukáše Hurtíka. Historické varhany Slovenska znějí popětatřicáté