PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vládnou nám lidé osvícenější než ti, které musel tenkrát Churchill umravnit? Stěží.“

„Jsme v ohrožení dvojího druhu. Současného a budoucího.“

„Rada moudrých, reprezentativní do té míry, že bude schopna jednání s ministrem kultury, s dalšími politiky, se šéfy největších podniků, bank, pojišťoven. A že jí snad bude nasloucháno, když všem připomene, že dělat umění je práce.“

Od počátku jara přišla drtivá většina z nás skoro o všechny pracovní příležitosti; a sotva se nová kulturní sezóna dala do pohybu, nastal nouzový stav č. 2. Máme svého Churchilla, který by přispěchal na pomoc skutečné kultuře? I kdyby se vynořil, a druhý Havel tady hned tak nebude, nebyl by oslyšen, okřiknut? Už slyším brblání ze všech stran, že tradiční česká nesvornost zvítězí jako vždycky. Třeba ne, půjde-li do tuhého, což se bohužel může stát.

„Přesně dva týdny po zahajovacím koncertu se v rámci Hudebního festivalu F. L. Věka odehrála událost přesahující čistě hudební horizont.“

„Disciplinovaně orouškovaní diváci spontánně povstali. A tiše, bez patosu vzdali v osobě Alfreda Strejčka hold profesní zdatnosti a lidské odolnosti.“

„Nejenom Hek/Věk je důkazem kulturnosti podorlického města. Je vlastně logické, že v něm hudební festival před deseti lety vznikl a má se k světu i za času corony.“

Letošní ročník Hudebního festivalu F. L. Věka zahájil 13. září koncert žesťového uskupení Czech Brass, jehož se kvůli čerstvým opatřením z německé strany nemohl zúčastnit trumpetista Otto Sauter. Dva týdny po zahajovacím koncertu přijala do Dobrušky pozvání sopranistka Helena Hozová v doprovodu souboru Barocco sempre giovane. Tento koncert byl současně příležitostí k předání ceny Alfredu Strejčkovi.

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

„Má-li být s Amati Kraslice amen, ať se alespoň do světa nerozkutálí cenná sbírka historických dechových nástrojů!“

„S pomocí producenta Radka Hraběte byl jako „tahák večera“ získán Václav Hudeček.“

„Snad časem uslyšíme, že do prostoru se vrací značka, která mnohé z nás provází životem od mládí. Amati Kraslice.“

V Itálii se traduje historka, jejíž protagonisté se v pointě pružně střídají podle toho, kdo z vyprávějících ctí víc tu či onu houslařskou školu. Jedna z variant zní takto. Žily nežily před mnoha lety na jedné ulici v Cremoně tři houslařské rody. Guarneriové, Stradivariové a Amatiové. A protože už tenkrát existoval marketing a PR, jednoho krásného dne se nad vchodem do houslařské dílny Guarneriů objevil hrdý nápis: „Nejlepší housle v Itálii!“ To si Stradivariové samosebou nemohli nechat líbit a brzy kontrovali štítem se sloganem: „Nejlepší housle na světě!“ Amatiové se nesplašili; nechali si to projít hlavou a pak nad své dveře umístili lakonické: „Nejlepší housle v této ulici…“

„Pokud tvůrce kalibru Stevena Holla uspěje ve výběrovém řízení na stavbu v České republice, je nutno zbystřit.“

„Zatímco navržená koncertní síň pro klasickou hudbu pojme 1 300 diváků, dosavadní sál bude sloužit jako multifunkční prostor pro 475 návštěvníků.“

„Akustické poměry v nové koncertní síni jsou vytvářeny nejprestižnější firmou na světě, japonskou Nagata Acoustics.“

V Ostravě byl tisku představen projekt nové koncertní síně, která by se podle současného harmonogramu měla hudbou rozeznít v horizontu čtyř let. K jejímu zhotovení byli přizváni profesionálové těch nejzvučnějších jmen a Ostrava doufá, že se nového sálu, který doplní stávající Dům kultury, v dohledné době skutečně dočká.

„Viry i bakterie s námi byly, jsou a budou a nejsmutnější smrt je z vyděšení.“

„Žádný pořadatel si nemůže být jistý, zda nebude jeho akce z okamžitou platností zastavena. Nikdo nemůže doufat, že bude v rozumném předstihu informován.“

„Je třeba s mocí nastavit pravidla hry, jinak může jít naše kultura takříkajíc do kopru.“

Rozhodnutí hygieniků, kteří v pátek v Moravskoslezském kraji zakázali kvůli koronaviru akce s účastí nad sto lidí a kteří i dalšími opatřeními nečekaně vrátili region do doby před uvolňováním restrikcí, vzbudilo emoce. Jako kontroverzní se ukázalo hlavně to, že vydali příkazy bez upozornění a s okamžitou platností. Do dosavadních okolností vnesli bezprecedentní prvek naprosté nejistoty. O rozhodnutí se začalo hovořit jako o bezohledném a devastujícím, jako o výsměchu všem lidem, kteří něco organizují…

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.