PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Poslouchat avantgardní, novátorskou hudbu je dobrodružná cesta, kterou se vyplatí podstoupit, protože v jejím průběhu objevíme nové netušené krásy.“

„Hráči viseli na Liebreichovi očima, bylo zřejmé, jak oběma stranám záleží na ztvárnění každé noty – technicky, dynamicky, výrazově.“

Poslední společný koncert v této sezoně odehráli Rozhlasoví symfonici s končícím šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Takřka symbolicky byl u tohoto loučení i německý violoncellista Alban Gerhardt, kterého Liebreich do Prahy pozval i na začátku své spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. V pražském Rudolfinu provedli v pondělí 20. června Lutosławského Koncert pro violoncello a orchestr. Večer vyvrcholil Sedmou symfonií Ludwiga van Beethovena. To vše v excelentním podání se silným emocionálním vkladem.

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny…

„Když jsem Moravskou filharmonii dirigoval v loňském roce na listopadovém koncertě, byl jsem nesmírně překvapen, jaký potenciál orchestr má.“

„Zde budu s orchestrem skutečně pracovat, řešit jejich problémy, pracovat na zvyšování jejich kvality, protože cítím, že mají ještě velké rezervy a velký potenciál.“

„Moje zkoušky nejsou nikdy jednoduché, bavíme se s hráči jistě o exaktních technických věcech, ale více důrazu kladu na výklad emocí a na způsob přenosu toho velkého tajemství, které v sobě nese hudba.“

Zsolt Hamar, narozený 1968 v Budapešti, od nadcházející sezóny nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, má za sebou zkušenosti jak se všemi orchestry ve své domovině, tak s významnými orchestry v Evropě. V jeho životopise se objevují vedle spolupráce s Maďarskou národní filharmonií i zahraniční orchestry zvučných jmen, jako například Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Slovinská filharmonie, Lucernský symfonický orchestr a mnoho dalších, včetně Japonského filharmonického orchestru. Byl asistentem dirigenta Lorina Maazela a je nositelem Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky, který obdržel od prezidenta. S olomouckou filharmonií spolupracoval v listopadu roku 2021 a poté byl osloven vedením filharmonie ke spolupráci.

„Repertoár působil na poslech příjemně se silnou vnitřní intenzitou provedení skladeb klasicismu v kontrastu s dílem soudobé hudby.“

„Orchestr podal pod taktovkou šéfdirigenta mimořádný výkon.“

PKF – Prague Philharmonia vzdala 9. června v Císařském sále Lobkowiczkého paláce hold svému hudebnímu řediteli a šéfdirigentovi. Emmanuel Villaume profiluje prestižní těleso úspěšně už sedm sezón. Sólistou koncertu byl dlouholetý první flétnista orchestru Jiří Ševčík. Program zaměřený na díla klasicismu, který je orchestrálním hráčům z pohledu jejich stálého repertoáru nejbližší, zpestřila soudobá klasika. V sále byl přítomen skladatel kompozice Američan Michael Fine. Koncert se konal v rámci donátorské abonentní řady PKF – Prague Philharmonia, která je tradičně realizována v úzké spolupráci s rodinou Lobkowiczů.

Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.

„Soustředěná atmosféra skladby jakoby kombinuje obřad s poezií a dojem z liturgie ve velkém prostoru s civilním žalozpěvem.“

„Vznikla monumentální freska s katarzním vyzněním, jedno z nejlepších děl svého autora a jedno z největších děl hudby 20. století.“

„Vzhledem ke skladatelovu pacifismu není dílo jen tryznou za oběti války, ale i jasným protestem proti válčení vůbec.“

Osmdesátiminutový monument, burcující i útěšný, často překvapivě ztišený, evokující nadčasové naléhavé humanistické uvažování o válce, životu a smrti. Takové je Válečné rekviem Benjamina Brittena, které poprvé zaznělo 30. května 1962, přesně před šedesáti lety, při otevření nově dostavěné anglikánské katedrály v Coventry. Nahrávka Johna Eliota Gardinera, živě pořízená v Marienkirche v Lübecku při Šlesvicko-holštýnském festivalu v létě roku 1992, zachycuje všechno potřebné. Má atmosféru, má pečeť mistrovské dirigentské ruky.

„Letošní slavnostní zahajovací koncert připadl přesně na večer 111. výročí Mahlerova úmrtí.“

„Úvodní festivalový koncert byl skvěle dramaturgicky připraven a byl tak důstojnou připomínkou třech skladatelských generací, které středově spojovala osobnost Gustava Mahlera.“

Jedenadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců začal po dvou kultuře nepřejících letech opět v původním termínu tradičně orámovaném 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil dětství. Nosnou linkou dramaturgie festivalu je samozřejmě Mahlerův repertoár, který pořadatelé zasazují do širších hudebních souvislostí. Během letošního ročníku tak zazní téměř všechny Mahlerovy písně a festivalový dramaturgický fokus na české hudební prostředí v napojení na vídeňský prostor představí další pozapomenutá díla skladatelů 18. století. V obnovené světové premiéře tak v nedaleké Nové Říši zazní 3. června Mše svatého Aloise od skladatele Leopolda Hoffmanna.

„Umělecké školství je z hlediska rozvoje osobnosti i kultivování společnosti velice důležité – věnuje se pěstování talentů, ale vychovává i budoucí příjemce kultury.“

„Chuť, nadšení, píle i jistá dávka talentu a štěstí jsou dobrými předpoklady pro budoucí uplatnění těchto mladých hudebníků.“

Popáté zařadilo Pražské jaro do svého programu Salon ZUŠ – koncert stipendistů MenARTu, nadaných žáků základních uměleckých škol, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, flétnisty Jana Ostrého a klavíristů Iva Kahánka a Karla Košárka. Koncert, z něhož čišela nejen mladistvá energie a nadšení, ale ozdobily ho i pozoruhodné výkony, proběhl v neděli 15. května v kostele svatých Šimona a Judy.

„Koncert ve Wigmore Hall 1. června bude streamován, takže bude dostupný na internetu.“

„Cením si, že navzdory změnám, kterými kvarteto prošlo, jsme nikdy nepolevili v našem standardu.“

„Na začátku jsme byli možná přímočařejší, nedali jsme vydechnout ani sobě, ani posluchačům, dnes zejména díky Veroničinu smyslu pro lyričnost, zpěvnost a barevnost usilujeme o co nejkomplexnější výkon.“

Pavel Haas Quartet letos oslaví dvacet let svého trvání. Během této doby se kvarteto stalo součástí mezinárodní interpretační elity. Významný britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob, a to po bok takových jmen, jakými jsou například Alban Berg Quartet, Amadeus Quartet či Borodin Quartet…

„K dirigentskému pultu se postavil anglicko-německý dirigent David Robert Coleman, který je rovněž skladatelem a úzce spolupracoval jako asistent s Danielem Barenboimem.“

„‚Skládám i vlastní hudbu, ale propojení jazzu s klasikou je pro mne výzva, důležitá je radost z muzicírování,‘ sdělil skladatel na besedě publiku.“

Pod názvem Dvořákova Olomouc se koná tento festival krásné hudby letos už podvacáté. Zaštiťuje ho Moravská filharmonie Olomouc a budou zde představeny různé hudební žánry. Koncerty budou prezentovány na krásných místech, kterými je Olomouc vyhlášená. Celkem pět míst, kde zazní šest zajímavých koncertů, a mezi nimi nechybí sál Reduty. Zahájení festivalu se konalo ve čtvrtek 12. května, shodou okolností v den, kdy byl tradičně zahájen i festival Pražské jaro. Jen charakter koncertu byl podstatně jiný. Dramaturgie festivalu oslovila dva interprety, kteří posunují vnímání klasiky ze zcela jiného úhlu: Uriho Cainea a Davida Roberta Colemana.

„Ono se to moc neví, ale Jihočeská filharmonie je první český orchestr, kde hrají, až na pár výjimek, všichni z tabletů.“

„Hudba se dá dělat dobře na různých místech a s různými lidmi.“

„Snažím se stále pomáhat, ať už v oblasti zdravotnických asistencí, při mimořádných událostech, zkrátka kde je třeba.“

Debutant Pražského jara. Jeden z nejvýraznějších dirigentů své generace, výborný klarinetista, dlouholetý člen Českého červeného kříže a muž, kterému není lhostejné utrpení druhých. Tyto vlastnosti určují umělecký i lidský profil mladého ostravského dirigenta Marka Prášila, který letos vystoupí poprvé na prestižním festivalu Pražské jaro…

„Nejpůsobivějšími momenty pro mě byl třeba neústupný konec druhé věty nebo dirigentská jistota v rokokových variacích věty třetí.“

„Třemi přídavky Skoumal navázal na poctivého ducha programu.“