PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Generálním ředitelem Slovenské filharmonie je poslední čtyři sezóny nyní už bývalý flétnista Marián Turner, který převzal žezlo po klavíristovi Marianu Lapšanském. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Turner hovořil o své muzikantské historii, cestě k managementu i aktuálních projektech, které první slovenská hudební instituce chystá.

„Jsem překvapený a trochu zklamaný, že z Čech letos nepřijede nikdo.“

„Nepamatuji si nic úsměvného, snad kromě toho, že někdy nám usínal porotce.“

„V době globalizace si všímám určitě nejen já, že krystalizuje takový univerzální vkus, který upřednostňuje určitou povrchnost interpretačního výkonu.“

Mezinárodní klavírní soutěž Johanna Nepomuka Hummela začíná v pondělí. Jejím prezidentem je respektovaný klavírista Marian Lapšanský. Bývalý generální ředitel Slovenské filharmonie, pod jejíž hlavičkou se soutěž koná, nechává i z pohledu porotce nahlédnout do zákulisí bratislavského klání a přibližuje souvislosti jeho organizace.

„O umeleckom perfekcionizme huslistu Ivana Ženatého sa netreba zoširoka zmieňovať.“

„Marian Lapšanský si aj po odchode z postu generálneho riaditeľa SF zachováva vysoký umelecký štandard.“

„Vrcholné osobnosti našej interpretačnej scény predviedli poslucháčom, v čom spočíva tajomstvo dokonalej inštrumentálnej súhry.“

Umelecký zážitok, ktorý publiku v rámci komorného filharmonického cyklu v utorok, 16. mája 2023, v bratislavskej Redute pripravili svojím recitálom huslista Ivan Ženatý a klavirista Marian Lapšanský, možno bez najmenších pochybností zaradiť medzi vrcholy tohtoročnej koncertnej sezóny. Dvaja, ako vravia Francúzi, monstres sacrés česko-slovenskej hudobnej scény, dominantné interpretačné zjavy oboch krajín, ktoré navyše spája dlhoročné umelecké partnerstvo a hlboké osobnostné i profesionálne porozumenie, predviedli poslucháčom v zaplnenej Malej sále Slovenskej filharmónie v čom spočíva tajomstvo dokonalej súhry inštrumentálneho dua.

„Zakrátko sa však ukázalo, čo to znamená, keď sa vedenia významnej kultúrnej inštitúcie, akou bola Slovenská filharmónia, ujme schopný manažér a rešpektovaný umelec.“

„S otvorenými očami cestoval po svete a nechal sa inšpirovať novátorskými kultúrnymi podnetmi.“

„Bol to najlepší, najvýkonnejší a ľudsky najcharizmatickejší riaditeľ Slovenskej filharmónie v jej viac ako sedemdesiatročnej histórii.“

S koncem roku se zavírá působení Mariana Lapšanského ve funkci generálního ředitele Slovenské filharmonie. Nad jeho osmnáctiletou érou se v článku pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí bratislavský muzikolog Ivan Marton.

„Aniž by Straka přepínal, lahodně dosáhne naprosto znělým a nosným způsobem k vysoké poloze i silné dynamice, zřetelně vyslovuje, prokazuje velkou empatii.“

„Žánrově výlučná, originální, hudebně neslýchaně intenzivní a interpretačně náročná skladba…“

„Po osm desetiletí se mělo za to, že text v Lidových novinách byl anonymní lidovou tvorbou.“

Písňový cyklus Zápisník zmizelého, založený na příběhu otištěném v novinách a hudebně inspirovaný vidinou konkrétní ženy, je dílem, které se nepodobá ničemu jinému. U Leoše Janáčka ostatně dost častý jev. První veřejné koncertní provedení tohoto komorního dramatu se uskutečnilo v Brně přesně před sto lety, 18. dubna 1921. Jeho gramofonových nahrávek existuje řada. Vybíráme jako vzorovou tu, kterou pořídili v roce 1998 pěvci Peter Straka a Dagmar Pecková a u klavíru Marian Lapšanský.

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

„Pred piatimi rokmi, pri oslavách 95. výročia založenia Konzervatória, ovácie prítomných nemali konca-kraja.“

„Na vysokej úrovni školy má leví podiel jej predchádzajúci riaditeľ Peter Čerman.“

„Vrcholom jubilejného koncertu bolo uvedenie Dvořákovho Te Deum.“

Obdobně jako Brno i Bratislava letos slaví 100 let od založení své konzervatoře. Na rozdíl od oslav 95. výročí školy, které byly pojaté jako velkolepá show na náměstí, toto jubileum Konzervatoř oslavila v důstojném prostředí Koncertního sálu Slovenské filharmonie. Dirigent Juraj Jartim řídil slavnostní koncert v provedení Symfonického orchestru a sboru Konzervatoře a sólistů Simony Houda-Šaturové a Dalibora Jenise.

„Založení filharmonie se ukázalo pro Slovensko jako přínosné, velmi dobré.“

„Koncert k výročí sametové revoluce se uskuteční sedmnáctého listopadu a má česko-slovenský program. Vždyť revoluce byla společná! Budeme hrát Alexandra Moyzese, Miloslava Kabeláče a premiéru od Ľubice Čekovské.“

„Orchestry nestárnou: s příchodem každé nové generace, každého nového mladého člena, se obnovuje nová energie, ideály, chuť na nové výzvy i radost z muzicírování.“

Pianista Marian Lapšanský, absolvent Akademie múzických umění v Praze a mimo jiné profesor Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, je od roku 2004 generálním ředitelem Slovenské filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje, že nadále pravidelně koncertuje, ale jinak odpovídá hlavně na otázky související s letošním sedmdesátým výročím založení orchestru. Za zcela přirozené považuje, že jubileum má česko-slovenský akcent. Vždyť těleso vzniklo a čtyři desetiletí působilo ve společném státě a u jeho zrodu výrazně stál i český dirigent Václav Talich.

„Sólista je pánem situace.“

„Lidé, kteří jsou skutečnými hvězdami, jsou jimi nejen na pódiu, ale i v soukromí.“

„V letošním kalendářním roce budu mít celkem osmdesát sedm koncertů, což je docela velké penzum…“

Dirigent Leoš Svárovský se v sobotu vrací po třech týdnech na festival Smetanova Litomyšl, aby dirigoval Sólo pro sto smyčců – vděčný koncertní formát, jehož protagonisty jsou hráči na smyčcové nástroje tří orchestrů – z Ostravy, Olomouce a Pardubic. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus si vybavuje začátek letošní přehlídky, kdy na pódiu svedl zápas s deštěm, přibližuje zkouškový proces s třemi filharmoniemi, který v těchto dnech předcházel a předchází předposlednímu koncertu festivalu, vzpomíná, kde všude už letos dirigoval, a prozrazuje, co všechno ho poutá k Litomyšli.