PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Původní myšlenka byla zkrátka jít mezi lidi, když oni nemůžou jít za námi. Skladba se jmenuje Paprsky světla, takže se tam i tematicky hodí.“

„Nevím, jestli před nimi do té doby stála žena, ale oni byli tak roztomile zvědaví, co se bude dít.“

„Zpěv vyplývá přirozeně z celého průběhu skladby, takže posluchače vůbec neudiví, že najednou sólista i zpívá.“

Doslova za dveřmi jsou dvě brněnské události, na kterých Ensemble Opera Diversa představí tři premiéry. Dirigentkou obou akcí bude Gabriela Tardonová, se kterou jsme se pár dní před chystanými akcemi bavili nejen o souboru, ale také o unikátním studentském tělese Mladí brněnští symfonikové, v jehož čele stojí, i tom, jak došla k profesi dirigentky, a o jejím dalším profesním zaměření.

„Dážď tam prostě musí být slyšet a je tam slyšet od samého začátku až do konce.“

„Ta muzika je pro mě velmi niterná záležitost. Je tam třeba jedna písnička, která má pro mě velký význam, shodou okolností také přebásněná do slovenštiny, a to je Čas vianočný.“

„Některé věci se nedají obejít. Jsou určité základy, na kterých technická i hudební osobnost malého človíčka roste.“

Před pár měsíci vyšlo CD Dua Piacere s názvem „Čtvrté přání“. Autorem hudby, většiny textů i jedním z interpretů je klavírista Pavel Kratochvíl, kterého pěvecky doplnila Dagmar Vývleková. S Pavlem Kratochvílem jsme si povídali nejen o tomto zbrusu novém počinu, ale i o jeho dalších aktivitách – a že jich není málo.

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře…

„Už po pár větách první Hrůšovy úvahy člověka napadne, že kdyby nebyl tak skvělým dirigentem, literární kruhy by si rvaly vlasy, že ho neulovily jako spisovatele.“

„Když hned v druhém eseji čtete, s jakou nevšední oddaností a láskou Jakub Hrůša píše o své milované Třetí symfonii, jeho entusiasmus vás přiměje k poslechu.“

„Co se děje na zkouškách, a hlavně jak rozmanité mohou být charaktery stejně kvalitních orchestrů, to ví jen hráči a dirigent… a teď i čtenáři této knížky.“

Kdo náš portál sleduje pravidelně, už ví, o čem bude řeč – o nové knížce Hrůša o Martinů, kterou nedávno vydal International Martinů Circle ve spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů, především však ve spolupráci s dirigentem Jakubem Hrůšou. Myslím, že stojí nejen za těch pár řádků, které jí právě věnuji…

„Práce operní dramaturgie je velmi různorodá. Je hodně na každém z nás, v čem naše práce přesně spočívá.“

„Na zkouškách je dramaturg taky dalším párem očí, který má prostor vnímat i to, co režisér v pracovním procesu třeba nemůže postihnout.“

„Rozjet celý aparát zabere hodně času a není vůbec jednoduché to naplánovat.“

Od dramaturga filharmonického tělesa jsme zamířili k dramaturgyni operní: v opeře Národního divadla Brno nás přijala Patricie Částková. V čem spočívá její práce? Co všechno vyžaduje zahájení operního provozu a co dělá soubor nyní? O tom si povídala v rozhovoru s KlasikouPlus.

„Možná nejtvrdším obdobím byly dvě sezóny bez šéfdirigenta.“

„Oblasti, ve kterých se dobře orientuji, se snažím prosadit, ale pramení to hlavně z přesvědčení, že ta hudba je opravdu dobrá.“

„Když máte hotové programy, tak se do nich velmi obtížně zasahuje, protože tvoří celek, řád, dramaturgickou myšlenku.“

Co všechno zahrnuje práce dramaturga u filharmonického tělesa? Jak dramaturgie takové instituce vzniká, kdo je jejím tvůrcem a co všechno hraje roli při zrodu toho, co posluchači v jedné sezóně uslyší? A co se děje, pokud nastane neočekávaná změna? Na to jsme se ptali ve Filharmonii Brno, kde na pozici dramaturga působí Vítězslav Mikeš.

„Díky tomuto úspěchu jsem si mohl dovolit zaplatit si svůj nástroj, který mám objednaný už od dubna, sám.“

„Tato show je unikátem ve spojení klasické hudby a televizní soutěžní show.“

„Po dostudování konzervatoře bych chtěl jít na vysokou školu. Moc bych si přál, aby se otevřel obor akordeon na HAMU.“

Jméno mladého akordeonisty Martina Šulce se v médiích neobjevuje zdaleka poprvé. Plní také programy koncertů, stejně jako přední příčky výsledkových listin soutěží. Student Pražské konzervatoře ze třídy Ladislava Horáka dal sobě i celé české kultuře doslova vánoční dárek – když zvítězil ve sledované televizní soutěžní show Virtuosos V4+. A dobrá zpráva pro všechny, které tento talentovaný a sympatický mladík zaujal: už v půli ledna se objeví v předtočeném koncertu Pražské konzervatoře online.

„Z úst těchto osobností o skladateli zaznívá mnoho pozoruhodných, někdy úsměvných, jindy až intimních výpovědí.“

„Zasloužil by si i celou řádku živých koncertů, které byly letos v prosinci v plánu, ale ze známých důvodů padly.“

„Bohuslav Martinů zítra slaví velké výročí, slavme s ním!“

Úterý 8. prosince je letos významným dnem v myslích všech, kteří tíhnou k tvorbě Bohuslava Martinů. V tomto roce se sice ze všech stran ozývá hlavně: „Beethoven, Beethoven!“ a některé orchestry jeho slavné výročí předjímaly už na sklonku loňského roku, řada institucí – a není jich málo – však v posledních dnech dělá, co může, aby patřičnou úctu vzdala i našemu skladateli, od jehož narození zítra uplyne 130 let. Mezi tyto instituce se zařadila i Česká televize a její program ČT art.

„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“

„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“

„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“

V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje…

„Práce Roberta Carsena je poctivá, ale současně uctivá – k tomu dílu a ke skladateli jako takovému.“

„Dostala jsem se na pozici, že dělám a zpívám, co chci, což je prostě nádhera, plní se mi jeden sen za druhým.“

„Musíme se snažit překonat tuhle těžkou dobu ve zdraví a síle a vzít si z toho třeba nějaká pozitiva do budoucna.“

Se sopranistkou Alžbětou Poláčkovou jsme se potkaly nedlouho před plánovanou premiérou Janáčkovy opery Osud, jejíž nastudování pro pondělní uvedení na Festivalu Janáček právě v Brně finišuje. Když mě v dopoledních hodinách přivítala ve své šatně, měla už za sebou jeden rozhovor a před sebou zkoušku, přesto si se mnou ochotně povídala – o brněnské inscenaci a spolupráci s režisérem Robertem Carsenem, o svém pražském angažmá, o přejíždění mezi Prahou a Brnem, o zkušenostech a pocitech z uplynulého jara… a za pětadvacet minut jsem si na diktafonu odnášela materiálu na sedm stran… Ostatně – be my guest…

„To je v rámci mých pedagogických plánů velká touha – přinést loutnu blíž k mladším dětem.“

„Z toho původního rukopisu to přečtou asi tři lidé v republice, kdežto z těch dalších materiálů všichni loutnisté a všichni, kdo umí noty.“

„V originále jsou to zkrátka potrhané jednotlivé listy, takže dát to dohromady je dost výzva.“

Český loutnista, muzikolog a pedagog Jan Čižmář vydal před pár týdny CD s názvem Codex Jacobides: Praga circa 1600. Navázal tím na dlouhodobou výzkumnou práci na zmíněném rukopise, kterou započal Jiří Tichota před více než půl stoletím. Jedná se o vůbec první kompaktní disk věnovaný veskrze tomuto nástroji a oficiálního představení se dočká na galakoncertě na podzim tohoto roku…

„Jednou večer ve sklepě u veltlínu jsme si řekli, že Znojmo prostě potřebuje mít festival.“

„Festival je od slova slavit, tak hudbou slavíme.“

„Spojení hudba – víno neuvěřitelně krásně funguje.“

Jiří Ludvík je spoluzakladatelem a prezidentem Hudebního festivalu Znojmo, jehož 16. ročník vypukne už 9. července. Festival se od vzniku úspěšně zapsal do kalendářů nejen milovníků hudby, ale i milovníků dobrého vína a jídla. Organizátoři totiž spojují hudební zážitky s těmi chuťovými, čímž festivalu vtiskli zcela specifickou tvář…