PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Připadalo mi nepatřičné psát ´závažné nesmrtelno´ na letní open air koncert spojený s vínem.“

„Vnímám energii, chcete-li vibraci daného díla. Zajímá mě příběh každé skladby.“

„Skladbu vnímám jako tematický základ pro budoucí Houslový koncert.“

Z podnětu Pavla Šporcla a také přímo pro něj zkomponoval Lukáš Sommer novou skladbu Concerto Moravian. Jako Česko-rakouská suita pro housle a orchestr měla v polovině července v rámci open air koncertu orchestru PKF – Prague Philharmonia a dirigenta Dereka Gleesona světovou premiéru na Hudebním festivalu Znojmo. Ten v 15. ročníku od 11. až 28. července připomíná hudbu skladatelů na královských dvorech a za druhé téma má výročí pádu železné opony. Právě jemu patří Sommerova kompozice. Autor v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje nad historií, ale také nad skladatelskými tématy – nad vztahem virtuozity a mimohudebního programu i nad napětím mezi novátorstvím a posluchačskou přístupností.

„Mozartova hudba zazněla v Rudolfinu dostatečně stylově, s nábojem dobrého rozmaru.“

„Charakteristické, typicky francouzské, je ve Faurého Requiem zdůraznění tématu věčného odpočinutí a slov útěchy.“

„Slova Pie Jesu obdařil Fauré chytlavou melodií toho typu, který si zapamatujete po prvním poslechu.“

PKF-Prague Philharmonia uzavřela ve středu jubilejní 25. sezónu se svým francouzským šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem tím nejkrásnějším možným způsobem – svátečním uvedením kouzelného francouzského díla, Faurého Requiem. Debussyho Faunovo odpoledne bylo v úvodu koncertu logickým protějškem a Mozartova Symfonie č. 29 před přestávkou připomínkou původní nejvlastnější domény tělesa.

„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“

„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“

„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“

Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě…

„Půvab spojený s energickou, technicky bezvadnou a promyšlenou interpretací je věru nebezpečná kombinace!“

„To důležité ale přišlo se Sonátou Richarda Strausse. Byl to takřka fyzický zážitek principu napětí a uvolnění.“

„Projevily se nejen výborné technické schopnosti hráčů, ale zřejmé bylo i to, jak dobrou školou komorní hry všichni tři prošli.“

Další z absolventských koncertů studentů Pražské konzervatoře se konal v úterý 14. května v krásném prostředí historického sálu Deylovy konzervatoře. Tentokrát se představila houslistka Klára Lešková ze třídy prof. Jiřího Fišera. A zvolila program, ve kterém předvedla, jakou je zralou interpretkou.

„Jednou z novinek bylo využití cembala s violoncellem v druhém kole.“

„Vítanou novinkou bylo zařazení povinné komorní skladby do programu finálového kola.“

„Výsledné rozhodnutí poroty mohlo být pro mnohé překvapivé.“

Letošní flétnová soutěž Pražského jara našla své laureáty. Jsou jimi Chaeyeon You z Koreje, která získala první cenu, na druhém místě Češka Anna Talácková a flétnista Yu Yuan z Číny, na třetím pak Niamh McKenna reprezentující Irsko a Německo. Porota se tak rozhodla po zásluze ocenit všechny finalisty náročného tříkolového klání, které jsme mohli v Praze sledovat od rána 9. května až do pozdních hodin 14. května, kdy se uzavřelo jeho finále v pražském Rudolfinu.

„Moct si zahrát ve slavnostní a velkolepé Dvořákově síni Rudolfina byl pro mě velký zážitek.“

„Nemohla jsem tomu uvěřit, bylo to pro mě úplně nepochopitelné.“

„Atmosféru Prahy jsem si užívala. Město je pohodové a mělo pozitivní vliv na mě a moje náročnější situace na soutěži, kterým se člověk nevyhne.“

Vítězkou a laureátkou 71. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se v oboru flétna stala Chaeyeon You. Teprve sedmnáctiletá studentka flétny na Korea National University of Arts se takto dostala na absolutní špičku této prestižní soutěže, která je v její vlastní zemi velmi slavná, skoro jako kdyby se konala tam. V závěru zpravodajství ze soutěže Pražské jaro 2019 přinášíme s Chaeyeon rozhovor, uskutečněný krátce před slavnostním předáváním cen v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze…

„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“

„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“

„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“

Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.

„Kdokoli z flétnistů, kteří se letos v Praze představili, má šanci v hudebním světě uspět bez ohledu na výsledek pražského klání.“

„Tvorba Jaroslava Pelikána, autora letošní skvělé novinky pro soutěž, bude do značné míry objevem i pro české publikum.“

„Nabízí se otázka, zda jsou v hraní jednotlivých účastníků patrné nějaké národnostní rozdíly.“

Debaty o smyslu hudebních soutěží se vedou léta, snad od počátku, co tato klání vznikla. Podle mnohých je diskutabilní, nakolik má smysl srovnávat něco tak individuálního a neuchopitelného, jako je hudební interpretace. Je přece žádoucí, aby každý hudebník přinášel svým vystoupením něco osobitého, něco, co nás může oslovit, zasáhnout. To ovšem nelze nijak porovnat…

„Angažmá Harryho Bicketa by vzhledem k jeho životopisu člověk očekával u orchestrů se zaměřením na autentickou interpretaci. Pozvání od PKF považuji za velmi osvěžující.“

„Úsměvné oživení připravil stroj na vítr.“

„Vrcholem večera pro mě zůstala barvitá a hravá partitura Rameauova.“

PKF si pro svůj sedmý abonentní koncert pozvala za dirigentský stupínek distingovaného anglického gentlemana Harryho Bicketa. Renomovaného interpreta staré hudby. Jak dopadla kombinace jeho poučeného přístupu a moderních nástrojů nespecializovaného tělesa?

„Například jim vyvrátil to, že Gigue je vlastně hovorové slovo pro ´žigulík´.“

„Styděl jsem se. Dvořákovy variace jsem slyšel mockrát, ale těchto skrytých slov jsem si v sobotu všiml poprvé.“

„Asi ten nejunikátnější Don Giovanni, kterého jsem viděl; a v jiném kontextu dost možná i ten nejděsivější.“

„Hela, helilou, muzikanti jdou!“, zpívají skřítci Šíma (Filip Sychra) a Lupi (Stela Chmelová). K jejich zpěvu se záhy připojí i někteří hráči z PKF – Prague Philharmonia. Děti v publiku se mimo jiné dozví, že jejich uši budou očarovány houslemi a že flétna „dohraje a odlétne“. Je sobotní dopoledne a v Rudolfinu se koná další z programů orchestru pro budoucí publikum.

„Od Händela, který psal hudbu i pro dvůr anglického krále, se odvíjí téma festivalu Hudba králů. A dílo vybrané pro operní stagionu bude určovat hlavní linii dramaturgie každý rok.“

„Při oslavě výročí pádu železné opony zahraje PKF-Prague Philharmonia s Pavlem Šporclem.“  

„Atmosféru dotvářejí místní vinaři, degustace. Ale nejde o vinařský festival.“

Hudební festival Znojmo chystá Händelova Saula a hudbu pro krále a oslaví pád železné opony. Přehlídka se v červenci uskuteční popatnácté. Rozvíjející se přeshraničním spolupráce s rakouskými partnery dává tušit, že za několik let by spolu s festivalem v Retzu mohli znojemští tvořit v kulturním regionu na jihu Moravy a na severu Dolního Rakouska silného hráče s publikem přesahujícím během jednoho měsíce 20.000 lidí.

„Baborák patří do velmi specifické kategorie instrumentalistů-dirigentů, u nichž touha po dirigentské taktovce pramení z tvůrčího přetlaku.“

„V útrobách rudolfinského zákulisí je slyšet mnoho pochvalných „bravo“ směrem k sólistům.“

„Když jsem sám sobě při pročítání programu pošeptal: „čtyři horny stačí, drahoušku“, mýlil jsem se. Příště raději osm lesních rohů, než jeden Czerny.“

Je neděle, podvečer. V Rudolfinu bude hrát PKF – Prague Philharmonia. Zkoušky, včetně dnešní dopolední generálky, vedené hornistou a dirigentem v jedné osobě, Radkem Baborákem, připravily hráče k dobrému výkonu.

„Opera tím nejzákladnějším úběžníkem pro PKF není, ale přesto umí doprovázet pěvce jako málokterý jiný náš orchestr.“

„Oba dokáží dát do hlasu cit jako ze života. Úžasně hrají, do poslední chvíle, až za dveře do zákulisí.“

„Na operní koncert je emocí přítomno víc než obvykle. Herecky i pěvecky ukázka té nejvyšší profesionality.“

Šest samostatných árií, dvě operní finále, dva přídavky a jeden nevážný dvojzpěv. Taková je pěvecká bilance Jonase Kaufmanna po jeho čtvrtečním mnichovském koncertě, při kterém ho doprovodila PKF-Prague Philharmonia a na němž s ním spoluúčinkovala Anita Rachvelishvili. Program tvořila výhradně francouzská opera a tenorista ji ve svém rodném městě představil jako vesměs velmi jemnou hudbu. Samozřejmě s výjimkou dramatické Carmen.

„Program nabídne v Berlíně, Frankfurtu, Mnichově a Hannoveru průřez francouzskou operou devatenáctého století.“

„Po jeho boku se objeví Anita Rachvelishvili, se kterou zpíval v La Scale v Carmen.“

„Patří k němu velké dramatické umění, plné a až velmi osobní vyjádření emocí.“

Tenorista Jonas Kaufmann má pro čtyři prestižní recitály v největších německých síních jako partnera orchestr PKF — Prague Philharmonia. Turné obsáhne berlínský sál Philharmonie, frankfurtskou Alte Oper, mnichovský Gasteig a Kuppelsaal v Hannoveru. Uskuteční se od 7. do 17. února a je první rozsáhlejší spoluprací tělesa s tímto světoznámým pěvcem.

„Tango není klasická hudba, alespoň ne do důsledku, ale oba směry mají mnoho společného.“

„Populární jsou crossovery. Třeba flamencový zpěvák vytvoří tangový projekt s flamencově a jazzově laděnou kapelou.“

„Dramaturgii volíme tak aby byla pestrá a přizpůsobujeme jí i publiku.“

Jak jinak načerpat energii než poslechem pravého argentinského tanga, plného vášně a touhy? To je mottem souboru Escualo Quintet, který se právě tomuto žánru věnuje. V pondělí 19. listopadu vystoupí v rámci komorního cyklu K, který pořádá PKF – Prague philharmonia. Koncert se koná v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí v Praze a zazní na něm skladby Lalo Schifrina, Roberta Firpa nebo Jana Meisla a samozřejmě Astora Pizzoly. Jak ale KlasicePlus řekl bandoneonista a člen Escualo Quintetu JAKUB JEDLINSKÝ, autorů, kteří se inspirují tangem, je nepřeberné množství napříč celým hudebním spektrem.

„V případě PKF a Emmanuela Villauma existuje velké porozumění.“

„Po brilantním úvodu neměla Sarah Chang vůbec jednoduchou úlohu.“

„Stylovost, přesnost, obdivuhodné frázování, soustředěnost, to je dědictví Jiřího Bělohlávka.“

Zahajovací koncert Orchestrálního cyklu PKF – Prague Philharmonia se konal ve Španělském sále Pražského hradu. Hráči předvedli to nejlepší, co umějí, a svým výkonem rozklenuli oblouk mezi dědictvím Jiřího Bělohlávka a současným vkladem Emmanuela Villauma. Přestože akustika Španělského sálu těmto typům koncertních programů příliš nepřeje, dali interpreti na tuto nevýhodu po většinu večera zapomenout.