PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V sedmašedesáti letech se mistr trubky již věru nehodlá předvádět ničím jiným než skutečným a nikterak skrývaným potěšením z toho, co hraje. “ 

„Reinhold Friedrich dokáže udržet tón s až neuvěřitelnou čistotou a zároveň jej umně modelovat s odzbrojující lehkostí.“

„Robert Kružík v Barberově Adagiu s pardubickými hráči ze smyčcové sekce pracoval pozorně, rozvíjení hlavního motivu i přechody nepostrádaly naléhavost, barevnost ani celkovou uměřenost.“

Sedmačtyřicátý ročník Pardubického hudebního jara nemohl začít lépe. Po třech letech se do města ve východních Čechách vrátil německý trumpetista Reinhold Friedrich, dočkal se ještě před úvodním koncertem festivalu vřelého přijetí publikem, které si vzápětí svým výkonem zcela podmanil, a ještě navíc slíbil, že brzy přijede znovu – na bicyklu… Komorní filharmonii Pardubice v neděli 30. března řídil Robert Kružík.

„‚Opereta je mrtvá!‘ znělo před dvaceti léty na zastupitelstvu města Brna.“

„Netopýr samozřejmě nemohl chybět na přehlídce melodií oslavence.“

„Závěr byl vskutku pekelný, kankán v tomto tempu by snad žádné tanečnice nestíhaly!“

Druhý jarní den 21. března vzdal soubor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně hold operetnímu skladateli Johannu Straussovi mladšímu a k jeho dvoustým narozeninám uspořádal koncert sestavený z jeho nejslavnějších skladeb. Zazněly valčíky, polky a také árie i dueta z jeho operet. Pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka hrál na jevišti Janáčkova divadla celý divadelní orchestr a zpívali operní sólisté spolu se sborem Janáčkovy opery. Divadlo vyprodané do posledního místa odměnilo účinkující nadšenými a dlouho trvajícími ovacemi.

„Kurátorkou Dvořák Collection, věnované písním, je sopranistka Kateřina Kněžíková. Vystoupí ve čtyřech programech.“

„Novinkou je minicyklus Bez kravaty. Propojí klasickou hudbu s humorem, nadsázkou a s jinými hudebními žánry.“

„Priorita, kterou jsou mladí interpreti, se odráží v cyklu pořádaném v Centru Bořislavka.“

Hostující zahraniční orchestry a sólisté, rezidence České filharmonie, písně v interpretaci Kateřiny Kněžíkové a dalších pěvců, koncerty v novém cyklu nazvaném Bez kravaty a pozornost mladým, včetně finále soutěže Concertino Praga… To budou klíčové momenty podzimního festivalu Dvořákova Praha. Jeho osmnáctý ročník se uskuteční od 5. do 23. září a nabídne více než tři desítky programů. Dominuje jim hudba Antonína Dvořáka, ale zazní i velká díla od Mozarta, Mahlera, Brucknera, Ravela, Berlioze, Šostakoviče, Prokofjeva, Korngolda, Martinů nebo Roberta a Clary Schumannových.

„Paolo Petrocelli je úspěšný kulturní manažer, univerzitní profesor a novinář vedený přesvědčením, že kultura, umění a vzdělávání jsou hlavní silou rozvoje a globální změny.“

„Od 14. do 21. února se odehrálo se celkem osm představení. Pětkrát balet Bajadéra, dvakrát opera Evžen Oněgin a jeden koncert, na kterém jsme uvedli Requiem W. A. Mozarta a jeho První symfonii.“

„Z Londýna přijel významný kritik Graham Watt, který se specializuje na balet a který konstatoval, že společnost je ve skvělé formě. Dalším přítomným kritikem byl pan John Allison, šéfredaktor londýnského operního časopisu Opera.“

Dva soubory Národního divadla Brno se vrátily ze Spojených arabských emirátů, kde měly obrovský úspěch. Jak k zájezdu došlo a co se v jeho průběhu dělo dalšího, přibližuje ředitel zahraničních vztahů divadla Radim Dolanský.

„Temlova tvorba se výborně hodí do koncertního sousedství Bohuslava Martinů.“

„Irvin Venyš i přes zmíněné vysoké nároky skladby znovu prokázal, že pomyslný titul ‚prvotřídní klarinetista‘ nosí právem.“

„Radost, se kterou se vrhali do spletitosti rytmů Bohuslava Martinů, byla doslova nakažlivá.“

Skončil letošní ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Jeho závěrečný koncert se 7. prosince odehrál v rovině „Martinů na třetí“: v Sále Martinů se představila Filharmonie Bohuslava Martinů a zazněl mj. Smyčcový kvartet s orchestrem Bohuslava Martinů za uměleckého podílu kvarteta Pavla Bořkovce. Úvod však patřil perličce dnešního ročníku, světové premiéře Koncertu pro klarinet a orchestr Jiřího Temla, v nemž sólovou roli při hudebním vedení Roberta Kružíka zastal Irvin Venyš.

„Houslový part nechal Respighi v originální podobě a jeho skvělá interpretace Martinem Pavlíkem, jindy koncertním mistrem filharmonie, přinesla první obrovský aplaus.“

„Nezklamala ani Stravinského úprava Bachovy Chorální variace, která přinesla nový, modernizující pohled.“

„Součástí byl i dort à la Schnittke a čokoládový penízek s houslovým klíčem od hornisty Nikolase Pereze.“

Včetně přístavků a míst k stání. Ve zcela vyprodaném sále Besedního domu zahájila 21. listopadu Filharmonie Brno novou řadu abonentních koncertů s duchovním rozměrem. Koncert Schnittke & Bach se v počátku dramaturgicky vrátil k odkazu Johanna Sebastian Bacha. Náročná díla skvěle provedli houslista Martin Pavlík, mezzosopranistka Hana Kopřivová Šumpíková, tenorista Pavel Valenta, Pěvecký sbor Gaudeamus Brno se sbormistryněmi Dašou Karasovou a Martinou Kirovou a Filharmonie Brno s dirigentem Robertem Kružíkem…

„Housle Jana Mráčka začaly putování s tmavším témbrem.“

„Pak nastoupila opět masa účinkujících, aby provedla poslední dílo večera, Kytici Bohuslava Martinů.

„Vznikla barevná hudební paleta širokých, legatových ploch a táhlých oblouků.“

Mahenovo divadlo 15. listopadu hostilo další koncert festivalu Janáček Brno. Orchestr brněnského Národního divadla řídil Robert Kružík, sólové housle rozezněl Jan Mráček a zpívali sólisté Janáčkovy opery Jana Šrejma Kačírková, Václava Krejčí Housková, Vít Nosek a Tadeáš Hoza spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a Dětským sborem Brno. Byl to večer hlubokých duchovních zážitků a vynikajících výkonů.

„Klusákova muzika umí především bavit. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby se s patřičnou pozorností i uvolněním zapojil celý orchestr.“

„Dana Zemtsov navenek působí velmi křehce, jakoby stále dívčím dojmem, poté, co uchopí a nechá rozeznít svůj nástroj, však přesvědčí o síle své osobnosti.“

„Celou tu Paganiniho soustavu pizzicat, tahů, přesmyků, koloratur a flažolet, vměstnanou do jednovětého celku, zvládla s odzbrojující bravurou.“

Komorní filharmonie Pardubice pokračuje v dlouhodobém projektu, při němž představuje v rámci svých abonentních koncertů jednotlivé nástroje a jejich možnosti, přičemž důraz je kladen na virtuosní schopnosti hráčů. V tomto týdnu došlo na violu, instrument mnohdy podceňovaný. V rukou vynikající Dany Zemtsov se však skutečně proměnil v prostředníka virtuozity.

„Vivaldiho zahráli s vervou, zemitostí a hbitostí, která k jeho hudbě patří.“

„Sólového partu a nelehkých kadencí se Kružík zhostil způsobem na devětadevadesát procent hodným obdivu.“

„Dechová část filharmonie byla v zajímavě instrumentované Suitě B dur Richarda Strausse o třídu výše než smyčcová v Schulhoffově kompozici.“

Z roku 2020 je nositelem Ceny Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let, stal se šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a stálým hostujícím dirigentem Filharmonie Brno, od příští sezóny bude šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno… Robert Kružík však začínal jako violoncellista. A tak z nástroje po delší době pro jednou zase symbolicky sfoukl usazený prach a v Olomouci v úterý nejen dirigoval, ale také hrál.