PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Česká filharmonie si letos čtvrtý lednový den připomíná už sto třicet let od svého úplně prvního koncertu. V Rudolfinu ji při něm roku 1896 řídil Antonín Dvořák a zněla výhradně jeho hudba. V roce 2026 tam na Nový rok orchestr dirigoval Robert Kružík a od Dvořáka nezaznělo nic. Zato se podařilo sestavit pestrý a skvělý program ze světové hudby, který dal prostor melodiím i rytmům, chytlavosti i vtipu, emocím i virtuozitě. A té nejvíc.

„Robert Kružík neponechal nic náhodě a ujal se svého úkolu s příznačnou, navenek až s mahlerovsky vypjatou náročností.“  

„Hlas Simony Šaturové je čarovně podmanivý, emocionálně zabarvený a pevný, jeho působivost jako by vycházela nikoli z prvoplánově vnějších efektů, nýbrž z vnitřního srozumění se záměrem autora.“

„Flétnistka Klára Mach Jasenčáková opět prokázala, že hranice její virtuozity snad ani neexistují.“

Program Komorní filharmonie Pardubice letos nepočítá s uvedením Rybovy České mše vánoční. Přesto se alespoň malý kousek z odkazu přeštického rodáka a rožmitálského kantora  do prosincového večera v Domě hudby dostal. Jeho vánoční pastorelu zazpívala sopranistka Simona Šaturová, když předtím skvostně provedla Mozartovo moteto Exsultate, jubilate. Pod taktovkou Roberta Kružíka byl proveden i Bach a Haydn.  

„Olga Arribas Quintana je rodačka z Prahy pocházející z hudebnické rodiny. Dnes žije s manželem v Mexiku a hraje po celém světě.“ 

„Technické zvládnutí obtížných pasáží i lehkost, s jakou je zvládala, byly umocněny ještě muzikantským prožitkem a výrazem.“

„Velkolepý byl závěr večera…“

Promenáda bez hudby je smutná. Ale hudba s Promenádou, to jsou přece Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. A spolu s Houslovým č. 2 d moll Henryka Wienawského v podání Olgy Arribas Quintany a se Symfonickými variacemi Witolda Lutoslawského pod taktovkou Roberta Kružíka, to je ta pravá promenádní hudba. Alespoň „staletími“, jak sliboval název koncertu, který se konal v Kongresovém sále ve Zlíně ve čtvrtek 4. prosince. 

„Orchestr Janáčkovy opery pod vedením svého nového šéfdirigenta Roberta Kružíka interpretaci věnoval maximální soustředění.“

„Sbormistr Pavel Koňárek si rozuměl s dirigentem – reakce sboru byly dokonale sladěné s orchestrem i s charakterem skladby.“

„Situaci zachránila litevská sopranistka Aistė Piliba.“

Podzimní koncerty souboru Janáčkovy opery se již staly tradicí. Tentokrát v Janáčkově divadle ve středu 12. listopadu k sychravému podzimu dobře ladilo Requiem, op. 89 Antonína Dvořáka, kdy spolu s orchestrem a sborem Janáčkovy opery vystoupili sólisté opery – Jana Hrochová, Peter Berger, Jan Šťáva a s nimi litevská sopranistka Aisté Piliba, která zastoupila nemocnou Pavlu Vykopalovou. Liturgický text nepotřeboval žádné další dokreslení, jeho provedení bylo šéfdirigentem Robertem Kružíkem dokonale propracované. Byl to večer neokázalý, přesto se silným a přesvědčivým poselstvím.

„Tomáš Jamník využil ve svém přesvědčivém projevu mírně rozpohybovaného vibrata a naplno se ponořil do prudce expresivního aspektu skladby.“

„Asrael je Sukovou osobní zpovědí, dokumentem jeho kompoziční originality a jedním z vrcholů jeho tvůrčího snažení.“

„Mihotavý opar jemně odkapávajících smyčců se s každým taktem zkonkrétňoval, nepotlačil však jednotnou, ve zklidnělém pianu se plížící dynamiku.“

Velkolepé, podmanivé, strhující. Takovou slovní trojicí by šlo charakterizovat pondělní večer 13. října, během něhož Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Roberta Kružíka ohromil rudolfinské publikum interpretací zřídka uváděných skladeb dvou význačných jmen české hudební kultury: Josefa Suka a Jindřicha Felda. Rostoucí dluh české koncertní kultury vůči oběma autorům splatil symfonický orchestr spolu se sólistou Tomášem Jamníkem s neskonalou grácií, noblesou a dechberoucí sugestivitou. Jestliže si provedení Sukova Asraela sáhlo na dno posluchačova emočního rejstříku, tak Feldův Violoncellový koncert jej odzbrojil rytmickou surovostí a výrazovou bezprostředností.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Dunění motoru vystřídaly glissy a šelest houslí, připomínající svist stíhačky… a stroj se najednou vznášel ve výškách.“

„Baiba Skride se představila jako houslistka vytříbeného výrazu, se schopností obrovského hudebního tahu a emoční výpovědi, s krásným nosným tónem.“

„Nastoupili také příslušníci Vojenské hudby Olomouc v uniformách, aby vypomohli orchestru filharmonie s interpretací ikonické skladby Leoše Janáčka, kterou je Sinfonietta.“

Filharmonie Bohuslava Martinů za sebou má dvojí start. Večer 18. září načala svou jubilejní sezónu i festival Harmonia Moraviae, a to s vynikající lotyšskou houslistkou Baibou Skride a šéfdirigentem Robertem Kružíkem. Umělkyně přednesla Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče, ale efektní zahájení patřilo „patronu“ filharmonie Bohuslavu Martinů a jeho oslavě stíhače Thunderbolt P-47. Také interpretovanou Janáčkovu Sinfoniettu pak obohatila Vojenská hudba Olomouc.

„Vstupní koncert festivalu Vodňanské hudební dny připomněl osobnost Váši Příhody jeho vlastní kompozicí, premiérou Houslového koncertu c moll.“

„Na koncertu se v roli sólistů představili vybraní mladí, perspektivní instrumentalisté, což je další skvělý dramaturgický počin, jenž byl na večeru ve Vodňanech v popředí pozornosti.“

„Již od svého entrée sólista Milan Al-Ashhab přesvědčoval svou naprostou technickou jistotou, zřejmou nadstavbou nad požadovanými nároky zřetelně virtuózně vystavěného partu.“

Festival Vodňanské hudební dny zahájil 12. září ve Velkém sále Městského kulturního střediska koncert Jihočeské filharmonie s dirigentem Robertem Kružíkem a zvolenými mladými sólisty. Hlavním motivem večera bylo připomenutí Váši Příhody, světoznámého houslisty a rodáka z Vodňan. A připomenut byl originálně – v roli skladatele – premiérovým provedením Houslového koncertu c moll. Sólistou byl Milan Al-Ashhab, orchestraci díla z klavírního výtahu opatřil skladatel Adam Skoumal. V programu před finální premiérou zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Bohuslava Martinů v podání mladých nadějných umělců, což byla druhá zajímavá idea večera.

„Po Rudolfu Kvasnicovi zde působili ve funkci šéfdirigenta například Richard Týnský, Eduard Fischer, Zdeněk Bílek, Rostislav Hališka, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek, Vojtěch Spurný nebo Tomáš Brauner.“

„Dle mých informací Martinů nikdy ve Zlíně nebyl. Ale zlínští hudbymilovní obyvatelé měli vztah k němu.“

„Pracuju ve filharmonii už od roku 2008 a myslím, že ji dobře znám. Přesto si nemyslím, že ta práce je jednoduchá, umělci jsou emotivní lidé a posluchači jsou nároční.“

Tomáš Gregůrek, nový ředitel Filharmonie Bohuslava Martinů, je hrdý na to, že jeho první sezóna v této funkci je právě sezónou pro zlínský orchestr tak výjimečnou. Filharmonie hraje už osmdesátým rokem. Nejen o dramaturgii sezony a o plánech do budoucna jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Mé pocity na startu nové sezóny jsou veskrze pozitivní, nevstupuju do neznámých vod.“

„Mou první inscenací bude Čertova stěna Bedřicha Smetany, ve spolupráci s Jiřím Heřmanem.“

„V příštím roce se uskuteční desátý ročník festivalu Janáček Brno. Myslím, že se může směle zařadit mezi nejvýznamnější operní festivaly světa.“

Po desetileté éře Marka Ivanoviće usedá na šéfdirigentské křeslo brněnské Janáčkovy opery Robert Kružík. Vedle vedení Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín umělec přijímá další roli v čele hudebního tělesa. Na startu sezony se dirigent ohlíží za svými předchůdci ve funkci a z rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz je patrné, že se na jejich činnost pokusí navázat s maximální péčí. Kružík rovněž poodkrývá hlavní body nastávající sezony.

„Král Roger není epický příběh. Spíše jde o výjev, mysterium, podobenství.“

„Vladimír John vyhmátl neskutečnost prostředí i nadčasovost námětu, mysticky a mysteriózně působící atmosféru, ve které se prolíná religiozita s existenciálními otázkami.“

„Robert Kružík připravil operu, hranou bez přestávky, jako nepřetržitý proud naléhavého atakování diváka.“

Opera Král Roger moderního polského klasika Karola Szymanowského je pozoruhodné, magické dílo, koncentrát důležitých myšlenek a umělecky zachycených emocí. V Praze zazněla naposledy koncertně v roce 2007, v Brně byla nyní scénicky uvedena vůbec poprvé. Inscenací na sebe zcela bezprecedentně upozornil režisér Vladimír John, student posledního ročníku JAMU. Premiéra, která se konala v pátek třináctého, byla jednoznačným úspěchem jak jeho, tak výtvarníků scény, ale i dirigenta Roberta Kružíka a pěvců. Na ploše osmdesáti minut se odehrává komplexní hudební divadlo.

„Čtvrtý ročník festivalu zahájil ve čtvrtek 12. června na Biskupském dvoře už dopoledne Edukačním koncertem pro mladou generaci.“

„Dirigent Robert Kružík dával důraz na rozlišení barevnosti nástrojů, na dynamické odstínění a především na energický rytmus, který žesťům velmi slušel.“

„Závěrem zazněla světová premiéra Koncertu pro Brass Band Ondřeje Moťky, který se stává dvorním skladatelem souboru.“

Žesťový soubor Moravia Brass Band přichystal opět velký festival, kdy žesťové nástroje hrají v různých prostředích a pro nejrůznější publikum. Svátek žesťů zahájil koncert 12. června večer na Biskupském dvoře, letní scéně na nádvoří Moravského zemského muzea. Orchestr složený ze třiceti špičkových hráčů na žesťové nástroje hrál skladby pro tento útvar přímo složené a dirigoval je Robert Kružík. Večerem provázel moderátor Jiří Koktomos.