Ostravská baletní Carmen v Praze
Taneční inscenace Carmen Národního divadla moravskoslezského se čtyřmi cenami ovládla 10. ročník soutěžní přehlídky současné české taneční tvorby Balet 2023. Soubor získal hlavní cenu soutěže za inscenaci v choreografii Jiřího Pokorného. Nyní ji uvidí i diváci v Praze, a to 1. března ve Stavovském divadle.
Tvůrci ostravského pojetí vycházeli z původního operního libreta autorů Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho založeného na stejnojmenné novele Prospera Mériméa. Volnou inspirací byly zejména po hudební stránce různé verze Ščedrinovy baletní suity a některá výrazná filmová nebo scénická ztvárnění, např. Carlose Saury a Matse Eka. Příběh obdobně jako jejich předchůdci staví na Carmen, Josém a Micaële, které se zde dostává jména Lady M. Slunnou španělskou Sevillu počátku 19. století střídá noční klub industriálního města současnosti.
„Na postavě Carmen se mi především líbí, jakým způsobem miluje – netradičně, pokrokově. Je krutá, ale neumí nenávidět. Je volná, nespoutaná a vždy neúnavně bojuje za svou ženskost a vlastní svobodu. Na rozdíl od Josého, který pro svou zaostalost, sebestřednost a tradiční vnímání lásky na základě doby propadá bezradnému stavu vlastní mysli a prohrává svůj jediný boj. Boj sám se sebou,“ říká choreograf Jiří Pokorný. Další ostravští ocenění z přehlídky Balet 2023 jsou vedle Pokorného držitelka Ceny Thálie (2022) Natalia Adamska a také vlastník Ceny Jantar (2022) Francesco Fasano – za nejlepší sólový výkon pro představitele hlavních rolí. Za světelný design ke Carmen pak byla oceněna scénografka a světelná designérka Loes Schakenbos.
„Počet soutěžních inscenací byl ve srovnání s minulými léty vyšší a o to víc nás těší úspěch naší Carmen,“ říká šéfka ostravského souboru Lenka Dřímalová. Přehlídka, které se mohou zúčastnit baletní soubory působící v divadlech, nezávislé a jiné profesionální taneční soubory v České republice, se od roku 1992 konala každé tři roky. Od letoška ji má Asociace tanečních umělců v plánu pořádat nově coby bienále.
Carmen napsal skladatel Rodion Ščedrin (s využitím hudby ze slavné opery Georgese Bizeta) původně pro svou manželku, ruskou primabalerínu Maju Pliseckou. Choreografem světové premiéry v roce 1967 byl Kubánec Alberto Alonso.
Foto: Serghei Gherciu
Příspěvky redakce
- Teoreticko-praktický seminář o zarzuele
- Cesta pod zvukový povrch. Netradiční výchovný pořad v Rudolfinu
- Jiří Rožeň s díly Bedřicha Smetany v göteborské opeře
- Malí velcí filharmonici v Kongresovém centru Zlín
- Košické hudební jaro v novém termínu. Zajímavostí je scénický koncert