Česká filharmonie uvede na začátku dubna výroční koncert ke stům třiceti letům své existence. V Rudolfinum zazní program, který propojí zásadní díla českého repertoáru s audiovizuálním konceptem kombinujícím živou hudbu a archivní materiály mapující historii orchestru. Taktovky se chopí šéfdirigent a hudební ředitel v jedné osobě Semjon Byčkov. 

Výroční koncerty České filharmonie vedené Semjonem Byčkovem se uskuteční ve dnech 1. a 2. dubna ve Dvořákově síni s dramaturgií vystavěnou na známých dílech Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, tedy autorů, jejichž tvorba je s Českou filharmonií historicky úzce spjata a která patří k nejčastěji uváděným.

Z Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ zazní na úvod koncertů jen první a druhá věta. Dílo, které patří k nejznámějším částem symfonické literatury vůbec, vzniklo během skladatelova působení ve Spojených státech a odráží jeho zájem o tamní hudební tradice, aniž by přímo citovalo konkrétní lidové melodie. Program dále rozvine předehra k opeře Prodaná nevěsta, v níž Bedřich Smetana formuloval ideu moderní české národní opery. Závěr trojice koncertů, z nich filharmonie jeden odehraje netradičně i v odpolední čas od půl páté, bude náležet provedení symfonické básně Vltava z cyklu Má vlast, dalšího z klíčových děl české hudební tradice.

Právě Smetanova Má vlast patří k repertoárovým pilířům orchestru a provází jej po celou historii, od prvních interpretací na počátku dvacátého století až po symbolická provedení v zásadních momentech českých dějin. Reflexi loňského zahájení Pražského jara, kdy kompletní provedení cyklu obstaral právě první český orchestr se svým šéfdirigentem, čtěte ZDE. Výběr skladeb tak odkazuje nejen k samotným skladatelům, ale i k dlouhodobé interpretační tradici tělesa.

Výroční koncert ke stotřicetinám tělesa je koncipován jako audiovizuální projekt, jehož ambicí je odvyprávět příběh tělesa v průsečíku s historickými okolnostmi i každodenní praxí, odlehčené momenty nevyjímaje. Vedle orchestru se na velkoplošné projekci objeví archivní záznamy a dokumenty, které přiblíží vývoj orchestru od jeho založení v roce 1896, kdy jeho první koncert dirigoval právě Dvořák. Projekt vzniká ve spolupráci s kreativním studiem Lunchmeat a doplní ho i mluvené slovo. „Pokud jde o formát koncertu, jedná se o experiment. Takový projekt u nás v České republice, pokud vím, zatím nikdo nepodnikl. Doufám, že jsme všechny ingredience správně vybalancovali. Nejde však o doprovodnou hudbu k promítání filmu,“ uvedl Prokop Jelínek, autor námětu a režisér. Hudební část programu doplní pětice filmových projekcí, které nabídnou historický a vizuální kontext. Připomínají vývoj orchestru od jeho počátků, osobnosti dirigentů i významné momenty jeho zahraničního působení a zasazují jej do širších dějin. V některých pasážích budou obraz a hudba propojeny v reálném čase, projekce bude reagovat na aktuální interpretaci a tempo řízené dirigentem.

Česká filharmonie je dnes považována za jeden z předních evropských orchestrů a dlouhodobě vystupuje na významných světových pódiích. V aktuální sezoně plánuje koncerty nejen v České republice, ale také v Japonsku, Jižní Koreji, na Tchaj-wanu či v řadě evropských zemí. Pod Byčkovovým vedením, který stojí v čele orchestru od roku 2018, rozvíjí repertoár od klasických děl autorů jako Brahms či Mahler až po současnou hudbu. V posledních letech na sebe orchestr upozornil také výraznými mezinárodními projekty. Patří mezi ně rezidence v newyorské Carnegie Hall nebo ocenění Orchestr roku 2024 časopisu Gramophone. Nahrávací činnost zahrnuje mimo jiné kompletní cyklus symfonií Gustava Mahlera či oceňovanou nahrávku Smetanovy Mé vlasti, která získala mezinárodní ohlas. Designovaným šéfdirigentem tělesa je designovaný Jakub Hrůša.

Foto: archiv České filharmonie, archiv KlasikaPlus.cz, Petra Hajská

Facebook X E-mail WhatsApp