Od podzimu roku 2028 bude šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie Jakub Hrůša, v posledních letech jeden z nejžádanějších dirigentů světové scény. Bude mu v té době sedmačtyřicet. Vystřídá Semjona Byčkova, který na ten rok oznámil po završení desáté společné sezony odchod z čela českého prvního orchestru. Hrůšovo jmenování, prozatím na pět let, předpokládá delší pokračování. Od letošního září bude také hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden v Londýně a do roku 2029 vedle toho ještě zůstane šéfdirigentem Bamberských symfoniků.

Hlavním cílem Jakuba Hrůši, který stane od sezóny 2028/2029 v čele České filharmonie, bude zvyšovat uměleckou kvalitu a prohlubovat společenskou hodnotu celé instituce. Nechce ztratit ze zřetele odkaz českých hudebních kořenů, ale jeho ambicí současně bude, aby činnost filharmonie byla vždy relevantní především pro dnešek. Je přesvědčen, že to bude právě „síla živé hudby, prožívané v její plné technické svrchovanosti i emocionální hloubce ‚tady a teď‘, v tělesném i duševním setkávání s ostatními lidmi, co bude v našem měnícím se světě pořád vzácnější a žádanější, více než kdykoli předtím“. 

Jakub Hrůša, brněnský rodák a žák Jiřího Bělohlávka, je už od roku 2018 jedním ze dvou hlavních hostujících dirigentů České filharmonie. Řadí těleso mezi nejvýznamnější na světě, protože v sobě spojuje nenapodobitelnou tradici s potenciálem otvírajícím cestu pro umělecký růst. „Náš první orchestr určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na prestižních pódiích celého světa,“ konstatoval. 

„Můj vztah s filharmonií je pětadvacetiletý, začínal jsem jako asistent, který se hodně díval a mnoho nedělal. A moc jsem toužil po tom, aby Česká filharmonie na své cestě dospěla k ještě krásnějším zítřkům,“ řekl 30. června v Praze na tiskové konferenci, kde bylo jeho jmenování oznámeno. A pokračoval: „Od roku 2004 jsem začal s filharmonií více pracovat a náš vztah se vždy vyznačoval vzájemným respektem a vědomím toho, že na druhé straně dřímá úžasná kvalita a úžasný potenciál. Ale trvalo delší dobu, než jsme se k sobě začali přibližovat. Srdcařství, napojení po lidské stránce mezi námi, které má hlubší rozměr, se začalo ukazovat postupně. A postupně se náš vztah vyvinul v něco opravdu mimořádného. Není to pouze tím, že převážná většina hudebníků jsou Češi a že mluvíme stejnou řečí, což obšťastňuje naši spolupráci. To napojení vyvěrá z ještě větších hloubek uměleckého porozumění.“ Hrůšovi podle jeho slov Česká filharmonie přináší velkou inspiraci do jeho práce. „V této inspiraci dřímá něco, co nikde jinde nemám a nikde jinde nenajdu,“ poznamenal.

S Českou filharmonií Hrůša poprvé vystoupil v prosinci 2004 a od té doby řídil těleso v Praze už více než devadesátkrát. Absolvovali spolu přes třicet zahraničních vystoupení, včetně turné do Austrálie v roce 2012, cesty po Německu v roce 2020 a účasti na BBC Proms a dalších prestižních evropských letních festivalech v roce 2024. V tuzemsku na sebe v poslední době s filharmonií upozornil zejména koncertním provedením Janáčkových Příhod lišky Bystroušky a Smetanovy Libuše, pozorností hudbě Miloslava Kabeláče či Vokální symfonií Vladimíra Sommera. Soustavně se věnují koncertně i nahráváním hudbě Josefa Suka. 

„Česká filharmonie se všemi úžasnými lidmi, kteří v ní a pro ni tak oddaně pracují, je místem nejvyšších ambicí a nejhlubší radosti ze společného prožívání síly a krásy hudby. Stát v jejím čele pro mě bude čest,“ vyznal se Hrůša. Jde proto pro něj o splnění „jednoho velkého profesního snu“.

V rostoucí napojenosti a náklonnosti je podle Hrůšova vyjádření obsaženo přesvědčení o síle a silné roli České filharmonie v tuzemské společnosti. Hovoří proto o radosti, s níž se hlásí k tomuto „velkému úkolu“ – s plnou zodpovědností i pocitem, že to bude něco, co ho bude v životě nesmírně bavit. „Dávám tomu přednost před všemi jinými možnostmi, proto bych chtěl tuto příležitost opečovávat,“ řekl před novináři. Designovaný šéfdirigent je tedy srozuměn s tím, že bude muset omezit počet dalších hostování.

„Praha a Londýn jsou dvě místa, kde žiju, a v těchto dvou místech mám ještě to nebetyčné štěstí, že se mohu zasazovat o blaho nejdůležitějších institucí hudby v těch zemích. Opera v Londýně je zásadně divadelní institucí a Česká filharmonie je ve své podstatě koncertní institucí. Umožňuje to, že obě angažmá mohou vzájemně koexistovat a vzájemně se obohacovat. Rozdělím svou pozornost mezi tyto dvě krásné instituce,“ slíbil Jakub Hrůša. Konkrétní plány jsou podle jeho slov otázkou nadcházejících let, ale chce ČF reprezentovat „…v tom nejširším smyslu s přitakáním kořenům, které sdílíme. Je to náš první český orchestr, instituce, která reprezentuje sílu živého hudebního umění, a především je to světový orchestr, který se pyšní mezinárodní reputací. A k tomuto rozkvětu bych chtěl co nejlépe přispívat,“ uvedl. 

V cizině je Hrůša vysoce ceněn nejen za mimořádná provedení symfonických i operních děl českých skladatelů, ale i za interpretaci mezinárodního repertoáru osmnáctého až dvacátého století.

Dříve působil Jakub Hrůša jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Je oblíbeným hostujícím dirigentem předních evropských orchestrů, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru curyšské Tonhalle, drážďanské a berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru a francouzských těles;  v USA se vrací k Newyorské filharmonii a symfonickým orchestrům v Chicagu, Bostonu a Clevelandu. V mládí byl v Česku šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a Pražské komorní filharmonie.

V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát získal Gramophone Award a je držitelem několika cen a uznání v Německu a Británii i v České republice.

Programy České filharmonie podle Hrůši jsou a vždy musejí zůstat událostmi, které v srdcích posluchačů zanechají nezapomenutelný, s ničím jiným v životě nesrovnatelný dojem.

Podle ředitele Davida Marečka v Jakubu Hrůšovi získá orchestr šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom stále ještě umělecky roste. „S jistotou mohu říci, že je pro nás nejlepší možnou volbou,“ prohlásil.

Šéfdirigenti České filharmonie:

Ludvík Čelanský (1901–1903)
Vilém Zemánek (1903–1918)
Václav Talich (1919–1931 a 1933–1941)
Rafael Kubelík (1942–1948)
Karel Ančerl (1950–1968)
Václav Neumann (1968–1990)
Jiří Bělohlávek (1990–1992)
Gerd Albrecht (1993–1996)
Vladimir Ashkenazy (1996–2003)
Zdeněk Mácal (2003–2007)
Elijahu Inbal (2009–2011)
Jiří Bělohlávek (2012–2017)
Semjon Byčkov(2018­–2028)
Jakub Hrůša (2028–)

Foto/zdroj: Ivan Malý, Česká filharmonie a archiv KlasikyPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp