Rozpočtový střet o kulturu pokračuje
Zástupci kulturního sektoru po jednání tripartity, které se uskutečnilo v úterý 7. dubna, vyzvali vládu k navýšení financování a návratu alespoň na úroveň loňského roku. Upozorňují, že současný rozpočet neodpovídá rostoucím nákladům ani vládním slibům a může vést k omezení provozu i dostupnosti kultury. Očekává se pokračování jednání.

Napětí kolem financování kultury v Česku po úterním jednání zástupců zaměstnavatelů, odborů i státu nepolevilo. Kulturní instituce požadují, aby stát vrátil rozpočet minimálně na úroveň roku 2025, kdy byl historicky nejvyšší. Letos má sektor hospodařit s částkou 17,6 miliard korun, což podle jeho představitelů neodpovídá aktuální ekonomické realitě. Pro srovnání v loňském roce bylo do kulturní kapitoly alokováno 21 miliard korun. Zástupci kulturní sféry proto plánují další jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem kultury Oto Klempířem. Cílem je najít cestu k posílení rozpočtu, který by umožnil institucím pokrýt rostoucí náklady i závazky vůči zaměstnancům.
Ministerstvo kultury argumentuje, že i přes omezené možnosti došlo k navýšení některých programů, zejména v oblasti živého umění, divadel a orchestrů, celkově má do těchto oblastí směřovat 1,3 miliardy korun. Podle resortu se podařilo zajistit kontinuitu podpory a otevřít prostor pro další vyjednávání.
Zástupci sektoru však upozorňují, že dílčí navýšení nevyvažuje celkový pokles financování. Ten přichází v době, kdy rostou provozní náklady a zároveň se zvyšují platy pracovníků v kultuře. Bez odpovídajícího navýšení rozpočtu tak podle nich vzniká tlak, který mohou instituce řešit jen omezením činnosti. Možné dopady podle nich zahrnují snižování počtu zaměstnanců, redukci programů nebo růst cen vstupného. Nejcitelněji by se situace mohla projevit u menších organizací v regionech, pro které i relativně malé výpadky znamenají zásadní zásah do fungování. Nezávislá kulturní scéna zároveň poukazuje na nejistotu spojenou s financováním. Některé projekty se realizují bez jasné informace o výši podpory, což komplikuje plánování i stabilitu organizací.
Debata o rozpočtu přitom podle odborníků přesahuje letošní rok. Kulturní sektor dlouhodobě upozorňuje, že jeho financování zůstává pod úrovní potřeb a že bez stabilního systému hrozí postupné oslabování infrastruktury i tvorby, a to napříč všemi kulturními obory. Ministr kultury připouští, že splnění všech požadavků nebude jednoduché, nevylučuje však další jednání o možném posílení prostředků. Výsledek těchto debat bude podle rozhodující pro to, v jaké kondici vstoupí česká kultura do dalších let.
foto: Ministerstvo kultury
Příspěvky redakce
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
Více z této rubriky
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba