PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„O nata lux od  Martena Lauridsena patří k nejprodávanějším vánočním skladbám. Její křehký půvab plný jemných souzvuků dokázal, že soubor si titulní píseň vybral správně.“

„Rozloučili se ztišenou aranží Tiché noci, kdy ztemnělý kostel, svíčky a jejich bezchybné provedení vykouzlilo tu nejhezčí vánoční atmosféru.“

„Ve všech skladbách nádherně vynikal lehký, čistý a lahodivý hlas kontratenoristy Filipa Dámce.“

V kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli zpívá dnes večer České vokální okteto Gentlemen Singers.  Se stejným vánočním programem vystoupilo před několika dny v rámci šňůry koncertů i v Praze v kostele sv. Anny. V programu  s podtitulem O nata lux, shodném s loňskou nahrávkou souboru, zaznívají vánoční skladby mnoha stylových období od renesance přes tradiční koledy až po hudbu současných autorů. 

„Večer měl jasný vrchol v 1. violoncellovém koncertu Bohuslava Martinů.“

„Méně by bylo více.“

„Jako zázrakem vycházela pěkně ztišená a zpomalená místa.“

Orchestrální koncert festivalu Dny Bohuslava Martinů přivedl do Sálu Martinů Plzeňskou filharmonii. Večer obsáhl dvě kompozice patrona přehlídky a dvě neoklasicky ukotvené kompozice žijících skladatelských nestorů. S ohledem na nevhodnou akustiku nevelkého prostoru byla pak v závěru symfonická hudba Antonína Dvořáka v programu už opravdu trochu navíc.

„Tahle hudba i v Rudolfinu funguje, ale atmosféra v koncertním sále je trošku sekulárnější… – v kostele je to přece jen lepší.“

„Nejde přemýšlet o provozování hudby jenom jako o hraní dlouhých a krátkých not. Důležité je, co je mezi tóny – a proč.“

„Pro dirigenta je důležité vědět, kdy jako šéf skončit. Než práce vzájemně zkysne.“

Po pražském a drážďanském uvedení kompletního Bachova Vánočního oratoria v jednom večeru, společném projektu s Nizozemským komorním sborem, jede barokní orchestr Collegium 1704 ještě na šest dalších koncertů do Nizozemska. Sbormistr a dirigent Peter Dijkstra, letošní čtyřicátník, který s nimi dílo nastudoval a při všech koncertech řídí, hovořil v Praze s portálem KlasikaPlus.cz nejen o Bachovi a o svém sboru,…

„Charisma a aura Radka Baboráka dokáží stmelit muzikanty způsobem, který jinde nenajdeme.“

„S péčí vystavěné dialogy jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin potěšily nejedno ucho.“

„Struny zkrátka zahrály na onu strunu a konalo se pohlazení ve své nejprostší podstatě.“

Muzikant, který měl tu možnost spolupracovat s Radkem Baborákem, ví, že když se s ním dělá muzika, koná se radost. A také poctivá řemeslná práce, bez které nic výjimečného nemůže vzniknout. Ať už s touto kreativní osobností tvoří kdokoli, koncerty pod jeho vedením mají svoji specifickou, živou atmosféru…

„Čím těžší úkol, tím víc mě posouvá dopředu. A já potřebuji zpívat!.“

„Každý rok vlastně k interpretaci role Kostelničky přistupuju jinak.“

„Musím říct, že na Libuši nemám žádný fígl.“

Před týdnem zaskočila jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni, kterou přivezla Poznaňská opera na festival Janáček Brno. Hned o den později zvládla Fenenu ve Verdiho Nabuccovi a galakoncert s Ramónem Vargasem v Bratislavě. Eliška Weissová se ale velkých rolí nebojí a když je potřeba, zpívá klidně každý den. KlasikaPlus ji zastihla právě uprostřed tak rušných dnů.

„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“

„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“

„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“

Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě….

„Veškeré dění na pódiu snímaly kamery.“

„Do všech těchto témat Lukáš Hurník čile zapojoval dětské publikum.“

„Po skončení koncertu jsem byl svědkem pochvalných reakcí dospělých a nefalšovaného nadšení dětí.“

V oranžové abonentní řadě Filharmonie Hradec Králové, tedy v sobotních odpoledních koncertech pro velké i malé posluchače, zazněla 1. prosince pestrá hudba napříč staletími, s průvodním slovem Lukáše Hurníka na téma Vynálezy a patenty. Těleso pod taktovkou japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho hrálo s chutí a naplno, stejně tak sólisté. Vítaným doprovodem slov byly obrazové projekce v zadní části orchestřiště…

„Thank you, Hrusa, for introducing Kabelac to Cleveland.“

„Jako kdybyste přistáli s Messiaenem v 70. letech v Sovětském svazu a řekli mu: Komponuj. Tady jsi doma.“

„Jde o podobná hudební gesta, o podobnou gradaci, jakou známe z Bolera nebo z Leningradské symfonie.“

Londýnské těleso Philharmonia Orchestra má dnes večer na programu pod taktovkou svého hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši Slovanské tance, Šostakovičův 2. klavírní koncert, v němž je sólistou Simon Trpčeski – a Mysterium času Miloslava Kabeláče. Stejnou skladbu autora, o jehož existenci se v zahraničí moc neví, prosadil Hrůša minulý týden už do programu Clevelandského orchestru.

„Tři skladby hrané dvě různá cembala byly v sále, kde jsou si všichni blízko, exkluzivní záležitostí.“

„Na trhu je už šest svazků souborného vydání díla Martinů. Hned první byl oceněn na frankfurtském veletrhu.“

„V šedesátých letech by měly jako poslední vyjít obě verze opery Řecké pašije.“

Institut Bohuslava Martinů s nakladatelstvím Bärenreiter už dodaly na trh šest svazků souborného notového vydání díla skladatele. Projekt je rozvržen na celé půlstoletí, rychlejší práci vědecké a nakladatelské možnosti, ale ani kapacita trhu nedovolují. K podpoře a zviditelnění kritické edice už se čtvrtým rokem uskutečnil benefiční koncert. Tentokrát své umění dal do služby této věci cembalista Mahan Esfahani…

„Předání Ceny Antonína Dvořáka právě ve Washingtonu mělo jasnou symboliku.“

„Komárek by si přál, aby se zájem o hudbu a o Českou filharmonii doma zvedal.“

„Na zájezdě  zaznívá Dvořákova Sedmá a Violoncellový koncert, ale také Čajkovského hudba.“

Česká filharmonie má před sebou vystoupení v koncertním sále Michiganské univerzity ve stotisícovém městě Ann Arbor a v neděli koncert ve čtyři sta kilometrů vzdáleném Chicagu. Orchestr je od 25. října do 12. listopadu na americkém turné, při němž už hrál ke stému výročí Československa v New Yorku a Washingtonu a které zakončí v Kalifornii.

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou…

„Hudba Josefa Suka se jim zprvu zdála příliš komplikovaná – a posléze si ji zamilovali.“

„Mnozí znalci cení Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu i výše než Berlínské filharmoniky.“

„Kdyby Asraela napsal skladatel z ´kánonu´ světové hudby, hrál by se pořád.“

Možnosti bez hranic. Tak působila hra Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu při poslechu pátečního přímého přenosu koncertu z filharmonického sálu mnichovského centra Gasteig. S tělesem debutoval Jakub Hrůša, ve výslovnosti moderátorky „hruža“. Šéfdirigent Bamberských symfoniků se pro portál KlasikaPlus podělil s pocity, které jeho práci s někdejším orchestrem Rafaela Kubelíka provázely.

„Smetanovské dny v poslední době vykrystalizovaly díky novému pořadateli.“

„První ročník Plzeňského podzimu má za téma Československé století.“

„Markéta Cukrová přesvědčila o své všestrannosti a citu pro styl.“

Třetí večer Plzeňského podzimu, nové položky na mapě tuzemských festivalů, nesl název Prvorepublikové reminiscence a patřil mezzosopranistce Markétě Cukrové a klavíristce Kristýně Znamenáčkové. Zněla na něm francouzská a česká klavírní a vokální hudba.

„Neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu Ireny Chřibkové.“

„Martin Sander – jeden z nejlepších výkonů festivalu posledních let“

„Bojovala se skladbou statečně, ale zdá se, že žádný varhaník nemůže utvořit z tohoto zápisu hudbu živou.“

Už 23. Mezinárodní varhanní festival v pražském minoritském kostele sv. Jakuba svědčí o životaschopnosti a mimořádné zajímavosti tohoto každoročního cyklu koncertů v srpnu a září. Za vším stojí neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, která přivedla do Prahy za víc než dvacet let plejádu vynikajících zahraničních i domácích varhaníků…

„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“

„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“

„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“

Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.

„Carmen jsme během dvou let zpívali na bezmála pětapadesáti představeních.“

„Odpočinek od oratorních titulů, které od nás vyžadují úplně něco jiného.“

„Moderní inscenace ve své temnotě doslova dechberoucí.“

„Pěvecky přívětivá hudba, která zprostředkovává příjemně děsivý pocit.“

„Rarita byla přijata s nadšením.“

Účinkování ve třech desítkách představení Bizetovy Carmen, podíl na uvedení neznámého operního díla Beatrice Cenci od Bertholda Goldschmidta a účast na koncertním provedení málo hrané opery Edgar od Giacoma Pucciniho. To je letošní prázdninová bilanace Pražského filharmonického sboru, který trávil červenec a srpen v Rakousku a ve Švýcarsku.

„Festival završilo koncertní provedení opery-baletu Evropa galantní.“

„Tanec, hudba, zpěv a láska kdysi spojovaly – a mohly by spojovat zase.“

„Letošní festival zahájila hvězdná pěvkyně Véronique Gens.“

„Spolupráce  s  Centrem barokní hudby ve Versailles bude pokračovat.“

„Každý pořadatel mi porozumí: vždy nastanou neočekávatelné situace.“

Letní slavnosti staré hudby nadále zůstávají v Praze referenční přehlídkou historicky poučeného přístupu k interpretaci barokní tvorby. Letos měly jako téma putování za hudbou Středomoří. Festival po čtyřech týdnech završilo koncertní provedení tři století staré opery-baletu Evropa galantní od Andrého Campry.

„Slavnostní uvedení v rámci 60. Smetanovy Litomyšle, ve stém roce československé státnosti.“

„I provedení bez některých jevištních prvků a triků vzbudilo v autorově rodišti nadšení.“

„Nelze upřít právě skladateli hlavní podíl“

„Jediného duetu se dočkáme až mezi Libuší a Přemyslem ve třetím jednání.“

„Vznikla inscenace, se kterou můžeme důstojně oslavit 100 let Československa.“

Slavnostním uvedením v rámci 60. Smetanovy Litomyšle, ve stém roce československé státnosti, představila opera Národního divadla v Praze novou inscenaci Libuše Bedřicha Smetany. Regulérní premiéru se všemi jevištními prvky a triky sice bude mít až 14. a 16. září na domovské scéně, přesto i její upravené provedení vzbudilo v autorově rodišti nadšení.