„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“

„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“  

„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“

Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. 

Pro hráče velkého orchestru je komorní hudba vítanou změnou, také očistou a určitě i potěšením. Koncertní mistři a první hráči orchestru České filharmonie přišli před časem s podnětem, který přesně tam směřoval. Od letošní sezóny je skutečností v podobě Komorního cyklu K, který nabízí celkem čtyři odpolední koncerty, v nichž si filharmonici právě takhle zahrají – to znamená jinak než obvykle – inovativně, zajímavě, něco jiného a navíc. Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu. Starší hudba v tomto záměru má významné místo, ale její zařazení, ani hostování jejích dvou vynikajících interpretů neznamená novou orientaci. Nejde ovšem ani o bezvýznamnou epizodu – jde o potřebné obohacení, o krok dál v promýšlení nabídky. Pro hráče i pro publikum. A posluchači na předvánoční barokní koncert slyšeli dobře. Přestože 22. prosince večer šlo o opakování odpoledního koncertu, bylo plno. Zněla Quantzova, Locatelliho,  Heinichenova, Corelliho a Gaviniésova instrumentální hudba komponovaná k vánoční době a vokální skladby Johanna Sebastiana Bacha a Antona Filse.

První koncert tohoto cyklu nastudoval na podzim Jiří Rožeň, jeho protagonistkou byla hobojistka Jana Brožková. Zněla hudba Bohuslava Martinů, Josefa Suka, Miloslava Kabeláče a Britů Jamese MacMillana a Lisy Robertson. Druhým byl tento barokní program s Reinhardem Goebelem. Na březen potom chystá Ondřej Vrabec, stejným způsobem známý jako dirigent a jako hráč na lesní roh, hudbu Charlese Gounoda a Richarda Strausse. A na závěr cyklu dostane koncertní mistr Josef Špaček na jaře na této platformě příležitost nastudovat a s kolegy zahrát Staré árie a tance Ottorina Respighiho, Schubertův proslulý smyčcový kvartet Smrt a dívka v aranžmá Gustava Mahlera a Grand duo concertante pro housle a kontrabas, v němž s ním má spoluúčinkovat mladá španělská umělkyně Uxía Martínez Botana.

Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby. Třiatřicet let vedl barokní soubor Musica antiqua Köln, který v roce 1973 založil v Kolíně nad Rýnem. V roce 2018 se pak nově stal uměleckým ředitelem souboru Berliner Barock Solisten. Hostuje i u velkých symfonických těles od Budapešti po Mnichov. Jeho koncert svedl filharmoniky dohromady se specialistkou Barbarou Marií Willi, která hrála v continuu na cembalo a na varhanní pozitiv. Měl je svést dohromady také se sopranistkou Simonou Šaturovou, tu však nakonec pro Bachovu kantátu Jauchzet Gott in allen Landen a pro árii z Vánoční kantáty Antona Filse narychlo zastoupila Nicola Proksch. Původem z Vídně, zpívá Královnu noci v Německé státní opeře v Berlíně a účinkuje na dalších německých scénách, hostovala také v Ostravě a na Slovensku. Je laureátkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. S Českou filharmonií vystoupí ještě v polovině ledna pod taktovkou Manfreda Honecka v Mozartově Rekviem.

V současné sezóně České filharmonie je novinkou i cyklus C. K již existujícím oblíbeným sobotním odpoledním koncertům jsou přidány čtvrteční a páteční večery, programy se tedy opakují v Rudolfinu třikrát. Vysokou laťku nasadil už nyní v prosinci dirigent Giovanni Antonini, který s filharmoniky v komorním obsazení nastudoval Schubertovu předehru V italském stylu, Haydnovu Symfonii Hodiny a Mozartovu Pražskou symfonii, tedy díla, která se v symfonických programech dnes už neobjevují, protože jsou ponechávána komorním souborům či k vyprofilovaným příležitostem kolem staré hudby, nebo dokonce specialistům s dobovými nástroji. Kontakt s takovou hudbou je pro hráče České filharmonie v kontextu běžného symfonického provozu díky její průzračnosti očistným podnětem. Publikum z toho může mít jen a jen užitek.

Právě na této platformě cyklu C se s orchestrem v roce 2019 představí postupně dirigenti Manfred Honeck, David Robertson a Tomáš Netopil. Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu. A s rakouským dirigentem Honeckem na program speciálně sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií na jedné straně a ze závažných komorně koncipovaných děl dvou moderních klasiků dvacátého století – Witolda Lutoslawského a Arvo Pärta.

Foto: archiv ČF, Wolf-Silveri, Petr Kadlec, Petra Hajská, Decca-David-Ellis, Berliner Barock Solisten