PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Martinů se vrátil na celý jeden rok do města, ve kterém dosáhl některých ze svých nejvýznamnějších skladatelských úspěchů.“

„O odkaz Bohuslava Martinů je mezi pamětníky i dnešní mladou generací amerických muzikantů přirozený zájem.“

„Bohuslavu Martinů, spolu s Janáčkem a Dvořákem, byl věnován také galakoncert mezzosopranistky Ester Pavlů.“

České centrum v New Yorku naplnilo dvanáct měsíců roku 2021 řadou programů spojených s připomínkami 80. výročí připlutí skladatele Bohuslava Martinů do New Yorku a jeho pobytu a tvorby na východním pobřeží Spojených států v následujících letech. Součástí oslav byly dvě výstavy v Galerii Czech Center New York, několik živých koncertů amerických i českých a slovenských interpretů v České národní budově…

„Na počátku byla jednovětá kompozice Rêverie orientale, jejíž téma autora prý napadlo při první cestě do Alžírska.“

„Čtyři jsou určeny pro klavír a orchestr, nejbarvitější z nich, fantazie, se jmenuje Afrika.“

„Saint-Saënsovo tělo bylo z Alžíru převezeno do Paříže a po pohřebních obřadech v Église de la Madeleine bylo uloženo na montparnasském hřbitově.“

Za čtrnáct let se bude v říjnu slavit dvousté výročí jeho narození, ale na dnešek připadá u jména Camilla Saint-Saënse přesně sto let od úmrtí. Jeho život se uzavřel 16. prosince 1921 ve věku 86 let, a to v Alžíru. Pobýval tam v zimních měsících od roku 1873 pravidelně – v severní Africe bylo toto období určitě příjemnější než v Paříži a nebylo problémem se tam dostat, vždyť Francie držela v Alžírsku od roku 1830 až do roku 1962  koloniální nadvládu. Skladatel odcestoval přes moře v listopadu, ale během tamního pobytu po několika týdnech podlehl nečekaně infarktu.

„Veitova hudba hovoří k posluchači tu naléhavým, tu důvěrným tónem a ve své celkové stavbě kreslí nádherné romantické obrazy plné barev a všech jejich odstínů.“

„Objevování nových skladeb a rozezvučování jejich partitur je pro mě vždy obrovským dobrodružstvím a radostí.“

„Interpretuje-li člověk nějakou skladbu poprvé, měl by se snažit o maximální věrnost zápisu, ať již toho doslovného, tak toho, který skladatel vložil mezi řádky partitury.“

Zdeněk Klauda v čele souboru L’Armonia Terrena natočil CD s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Je na něm zapomenuté dílo Václava Jindřicha Veita (1806-1864), pražského Němce, představitele skladatelské generace zastíněné nakonec Bedřichem Smetanou…

„Během hodinového programu zazpíval i dvě ze svých ikonických árií z českých oper. Potvrdil, že je plný pěveckých sil.“

„Z oslavencových nejmladších žáků dostali prostor dva barytonisté s příjemnými a dobře vedenými hlasy – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř.“

„U sedícího ´tatíčka´ se v árii O mio babbino caro z Pucciniho komedie Gianni Schicchi sešly postupně čtyři sopranistky.“

Scény z desítky oper, desítka pěveckých sólistů, s nimi operní sbor a orchestr a k tomu pěkně zaplněné Národní divadlo. Tak vypadal nedělní koncert na počest sedmdesátin barytonisty Ivana Kusnjera, který napřesrok bude sólistou pražského operního souboru už čtyři desetiletí. Je po celou dobu jeho nepřeslechnutelnou oporou a nadále mu to víc než dobře zpívá.

„Extrovertní mladík si užíval jak znělost a pohyblivost hlasu a otevřené nejvyšší tóny, tak postavu Figara.“

„Její soprán má ve spodní poloze velmi zajímavý témbr, však si také z Karlových Varů odvezla mimo jiné i Cenu za barvu hlasu.“

„Šel do zpěvu naplno, evidentně ví, jak na to.“

Karlovarská pěvecká soutěž Antonína Dvořáka vyvrcholila v pátek koncertem laureátů. Zúčastnil se jí v 55. ročníku obvyklý počet téměř stovky mladých pěvců, letos z patnácti zemí. Závěrečné vystoupení dvanácti nejlepších z nich potvrdilo, že se stále rodí a z uměleckých škol nadále vycházejí talenty. A to i v tuzemsku. Operní a koncertní provoz může pořád počítat s neoposlouchanými hlasy a zajímavými uměleckými podněty.

„Před orchestr si stoupl mladý, teprve jedenatřicetiletý dirigent Robert Kružík.“

„Dirigent pracoval s výraznou dynamikou, od až téměř naprosté neslyšitelnosti pianissim k mohutným tónům žesťů a gradujícímu závěru.“

„Třebaže celý cyklus psal Smetana postupně, považoval ho za jednotný celek.“

Jsou hudební díla, která jsou nejen nesmrtelná, ale zná je i ten, kdo v životě prakticky nevkročil do koncertní síně a klasická hudba mu nic neříká. Jedním z těchto děl je i Smetanova Má vlast. Léta byly úvodní tóny Vyšehradu znělkou Československého rozhlasu, úvodní tóny Vltavy vítají cestující linkami ČSA při přistávání na Letišti Václava Havla, téma Tábora zní při slavnostních aktech. Není českého symfonického orchestru, který by Mou vlast někdy nehrál. A nejen symfonické orchestry. Má vlast tradičně zahajuje nejprestižnější festival klasické hudby u nás – Pražské jaro. Letos v provedení orchestru, od něhož by to nikdo nečekal – Collegia 1704. Má vlast je symfonickým protějškem jiného Smetanova díla, opery Libuše. Obojí patří k tomu nejdůstojnějšímu a nejoslavnějšímu. I proto si Mou vlast Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK vybral ke slavnostnímu Koncertu pro republiku v den státního svátku 28. října. Pozornost se ten podvečer ovšem upřela i na dirigenta – Roberta Kružíka. 

„Japonsko pro nás bylo vždycky prioritou.“

„Jako nestátní nezisková organizace hledíme na to, aby naše zájezdy měly ekonomickou logiku.“

„To byla úplná živá voda, takže jsme si i přes všechna omezení zájezd užili…“

Cesta do Japonska, od druhé poloviny dvacátého století častého cíle českých hudebníků, vypadá v době covidu podstatně jinak. Dva týdny s nepřetržitým monitorováním polohy a pod dohledem vládní aplikace, s opakovanými testy a denním měřením teploty, bez možnosti vyjít na ulici, s jídlem v hotelovém pokoji…

„Prvý ročník sa uskutočnil v dňoch 18. 5. – 8. 6. 1970 s dramaturgiou vyrastajúcou na bohatých hudobných tradíciách historických organov Východného Slovenska.“

„Dramaturgia posunutého päťdesiateho ročníka priniesla päť recitálov na nástrojoch v Košiciach a rovnaký počet na organoch v chrámoch Východného Slovenska.“

„Štátna filharmónia Košice je zárukou pokračovania festivalu v budúcnosti.“

Už v loňském roce uběhlo celých padesát let od založení Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola v Košicích. Pandemie sice plánované oslavy silně poznamenala, nicméně s ročním odkladem se jich nejstarší varhanní festival na Slovensku přeci jen dočkal. Vzpomínku na historii festivalu, reflexi koncertů přeloženého padesátého ročníku i nahlédnutí do jubilejní publikace 50 ročníků Medzinárodného organového festivalu Ivana Sokola pro KlasikuPlus připravila muzikoložka Silvia Fecsková.

„Název Akademický jubilejní orchestr 2021 dostal, aby bylo jasné, že se příště už zase nikdy v takovém složení nesejdeme. Bude to zázrak.“

„Školu jsem ukončil jako poslední žák Václava Neumanna. A měl jsem štěstí, že i mimo školu jsem narazil na výborné osobnosti. Hlavně mám na mysli dirigenta Zdeňka Košlera.“

„Na naší škole se teď pod vedením děkana Ivana Klánského vytvořila moc pěkná atmosféra.“

Pětasedmdesáté výročí založení Akademie múzických umění připomene v pátek v pražském Rudolfinu symfonický koncert Akademického jubilejního orchestru 2021, tělesa sestaveného především z bývalých i současných studentů školy. V přímém přenosu na ČT art zazní Dvořákův Houslový koncert a tři básně ze Smetanova cyklu Má vlast. Nastudováním programu a jeho řízením pověřila Hudební a taneční fakulta Leoše Svárovského, svého pedagoga a zároveň někdejšího absolventa…

„Dvořáka se člověk nenaučí za dva dny.“

„Z velké části jsou to náladové kusy, které si člověk vybere, potěší se s nimi… a příště si vytáhne jiné.“

„U Dvořáka je dost neprobádané, přesněji – na pódiích nepříliš často uváděné – hudby. Můžete k ní dodat vlastní komentář, něco ze sebe.“

Ivo Kahánek natočil a vydal v roce 180. výročí skladatelova narození novou nahrávku kompletního díla Antonína Dvořáka. Má moc rád Dvořákovu upřímnost a také jeho bezprostřední slovanskou vřelost, Dvořákova hudba mu zní „česky zcela nenuceně, spontánně, jako by mu ji někdo shora diktoval…“ Po velkém úspěchu a mezinárodním ocenění CD s nahrávkou klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů je sólový komplet 4 CD dalším významným tvůrčím počinem našeho předního klavírního virtuosa.

„Jsem důkazem faktu, jak obrovský vliv má lázeňský orchestr na hudební vnímání lidí!“

„Dirigentsky, to jest především v tektonice, vystižení stylu, ve vyváženosti temp a dynamiky, byl Brahms zřetelným vrcholem zajímavého večera.“

„Radek Baborák disponuje dobře čitelným, exaktním typem gesta, v jeho mimice se zračí výraz hudby, dokáže hudebníky strhnout k výrazné interpretaci.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních zahájil novou éru, když se 10. září představil ve Společenském sále Casina s novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. Hudební osobností v českých hudebních kruzích dobře známou, ověnčenou řadou výrazných úspěchů v mezinárodním měřítku, především působením v Mnichovské a Berlínské filharmonii v pozici prvního hornisty. Každá změna v šéfovské pozici u symfonického orchestru je významná a obvykle přináší nové impulzy, nová očekávání…