PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques…

„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“

„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“

„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“

Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.

„Jessica Cottis vedla orchestr pevně a sebejistě, přes svou drobnou, subtilní postavu si dokázala bez problémů získat respekt a pozornost orchestru.“

„Kompletní symfonie zazněla až o rok později v provedení BBC Symphony Orchestra a vzbudila velmi brzy mezinárodní zájem.“

„Symfonický orchestr českého rozhlasu zahrál celý koncert s úžasným nasazením, zvukově i dynamicky barevně a zajímavě. Všechna sóla byla provedena velmi přesvědčivě a inspirovaně. Energie, která z celého tělesa sršela, potvrdila vynikající pověst jednoho z našich nejlepších orchestrů.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl dne 30. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina koncert s příznačným názvem Benjamin hraje Brittena. Sólistou večera byl mladý britský klavírista Benjamin Grosvenor, ověnčený mnoha cenami z prestižních světových klavírních soutěží. Za dirigentský pult se postavila australská dirigentka Jessica Cottis, šéfdirigentka a zároveň umělecká ředitelka Canberra Symphony Orchestra. Bývalá studentka Královské hudební akademie v Londýně je navíc držitelkou čestného ocenění pro významné absolventy této prestižní univerzity. Společně se SOČRem předvedli program, tvořený méně známými skladbami. Tím větším oceněním byly pak vřelé reakce publika. Koncert vysílal živě ČRo Vltava, záznam koncertu zazněl také 1. února na ČRo D-dur.

„Jsem skladatel a dirigent, kterému se dostalo velkého privilegia být dobrým zpěvákem.“

„Režírování je zabiják, bere strašnou spoustu energie.“

„Klást příliš mnoho otázek je nudné, mít příliš mnoho odpovědi je arogantní. Je třeba to namixovat.“

V lednu uplyne dvacet let od prvního vystoupení argentinského tenoristy Josého Cury před českým publikem. Koncertoval tehdy se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK jako pěvec a dirigent. Od té doby byl v Praze vícekrát. Tento týden, v úterý a ve čtvrtek, účinkuje s Pražskými symfoniky ve Smetanově síni opět, a to na koncertě připomínajícím jeho šedesátiny, oslavené 5. prosince. Představí se jako pěvec a dirigent i jako skladatel. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se rozpovídal nejen o těchto třech profesích, ale i o té čtvrté, totiž režisérské.

„Miluju, když se na sebe se sborem dokážeme napojit tak, že si můžu dovolit hrát si s hudbou podle chuti a momentální inspirace.“

„Rozptyl mých zájmů, myšlenek a tužeb je tak velký, že není moc pravděpodobné, že by mě to i napodruhé smýklo stejným směrem.“

„Poselství toho díla mě teď ve stínu všech lidských tragédií, co se odehrávají na východ od nás, opravdu naplňuje.“

Už patnáct let stojí Lukáš Vasilek v čele Pražského filharmonického sboru, ten v letošním roce získává prestižní ocenění v podobě Ceny Antonína Dvořáka. Stojí rovněž za řadou celosvětově oceňovaných nahrávek a připravuje další. Kromě projektů s tímto sborem však založil ještě komorní sbor Martinů Voices, s kterým uvádí dramaturgicky poutavé a netradiční programy. V únoru příštího roku ho pak čeká velký projekt v podobě Brittenova Válečného requiem.

„Bylo jasné, že hudebníci jsou disponováni a motivováni, aby podali ten nejlepší výkon.“

„Závažnou částí programu byl cyklus Biblických písní Antonína Dvořáka, který je jako celek slyšet málokdy. Nastudoval je a uvedl basbarytonista Adam Plachetka.“

„Sinfonietta v podání dirigenta Tomáše Hanuse a jeho orchestru Velšské národní opery dostala neobvykle silný náboj, naléhavý, jásavý a burcující.“

Vystoupení Velšské národní opery na festivalu Janáček Brno 2022 patřilo k těm, od kterých se očekával výjimečný zážitek. Přivezli zajímavou dramaturgii, kde lákal především Antonín Dvořák, jehož Biblické písně zpíval Adam Plachetka, a nechyběl ani Leoš Janáček a jeho Sinfonietta. Koncert, který se odehrál na výročí sametové revoluce, ve čtvrtek 17. listopadu v Janáčkově divadle, dirigoval brněnský rodák Tomáš Hanus, který se po létech práce v zahraničí zase měl možnost ukázat v Brně. A byl to bez nadsázky návrat triumfální.

„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“

„Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“

„V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“

Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se neodchází z koncertu zdaleka pokaždé. Zážitek ze sobotního brněnského recitálu tenoristy Nickyho Spence, klavíristy Julia Drakea a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové takovou sílu měl. Především díky téměř až poloscénickému ztvárnění Janáčkova Zápisníku zmizelého, stejnou měrou skvělého pěvecky i pianisticky.

„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“

„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“

„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“

Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.

„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“

„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“

„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“

Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.

„S naprosto stejnou pečlivostí, jakou věnoval provedení jednotlivých skladeb v programu s dirigentskou taktovkou, se umělecký vedoucí orchestru věnoval také svým posluchačům.“

„Takové provedení lze brát jako svědectví o zvláštních vztazích mezi lidmi, hladké a citlivé přechody mezi houslovou a violovou sekcí tuto myšlenku sounáležitosti podtrhovaly.“

„Pražští komorní sólisté se nevyhýbají žádnému repertoáru, dramaturgii svých koncertů dobře promýšlejí, není jim lhostejný význam, který je za hudbou.“

Zahajovací koncert sezóny 2022/2023 ansámblu Pražští komorní sólisté, existujícího od roku 1961 a znovuobnoveného v roce 2013 pod uměleckým vedením Radka Baboráka, zazněl v sobotu 8. října. Od letošního roku je těleso rezidenčním souborem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v kostele svatých Šimona a Judy. Tvoří ho sólisté a komorní hráči, koncertní mistři a členové České filharmonie, FOK, PKF, SOČRu, České Sinfonietty, orchestru Národního divadla, v ansámblu hrají také profesoři pražské AMU a Pražské konzervatoře.

„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“

„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“

„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“

Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let,…