PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Glassově hudbě je třeba přiznat – přes kompoziční jednoduchost, až primitivnost – schopnost vyvolat v posluchači pocit napětí.“

„Je třeba vzdát hold všem účinkujícím, kteří se zjevně provedení díla oddali s plným zaujetím.“

„Ze způsobu, jakým dirigent vedl orchestr i sólisty, bylo zřejmé, že k dílu má vztah – dirigoval energicky, s jasně čitelnými gesty.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla dílo amerického skladatele Philipa Glasse zkomponované na libreto podle románu Franze Kafky Proces. Česká premiéra se uskutečnila 9. října v nejstarším ostravském kostele sv. Václava pod taktovkou Bruna Ferrandise a v režii Jiřího Nekvasila.

„Na rozdíl od mnoha jiných soudobých skladeb je Proces velice logicky koherentní od začátku až do přímo šostakovičovského finále.“

„Bella Adamova zaujala pěkným, pevným a citlivým písňovým projevem nezatíženým operními ozdobami ani přílišným forte.“

„Díky takovým koncertům není Smetana jen sádrovým odlitkem v každé učebně hudební výchovy, ale stále inspirujícím, a tudíž i živým skladatelem.“

V sobotu 5. října se v kostele sv. Šimona a Judy v Praze na Starém Městě uskutečnil další koncert Pražských komorních sólistů, kteří si předsevzali věnovat notnou část svého uměleckého soustředění interpretaci soudobé hudby. Nejinak tomu bylo tento večer, kdy na programu byly hned dvě světové premiéry. Vzhledem k tomu, že i třetí kus – Smetanův kvartet Z mého života – získal pro danou příležitost „nový kabátek“ v aranžmá pro smyčcový orchestr, můžeme dokonce mluvit o třech premiérách.

„Autor libreta Jan Škrob vybral z Dopisu otci určité úseky, jež nejspíš považoval za obzvlášť výmluvné, ale také vděčné z hlediska divadelního ztvárnění.“

„Hudba Jiřího Trtíka na mne působila jako nenuceně expresivní, v zásadě ani provokativní, ani extrémně sofistikovaná, zjevně inspirovaná minimalismem.“

„V mezihře se rozpoutá běsnění, v němž lze slyšet hučení moře, vrzání dveří a jiné zvuky. Prostě jakýsi let démonů, snad průhled kamsi do Kafkovy hlavy…“

Festival Opera Nova, za nímž stojí Národní divadlo, představuje mimo jiné novinky českých autorů. Jednou z nich je i komorní opera Kafkův dopis otci od skladatele Jiřího Trtíka. Světová premiéra se uskutečnila 15. června na Nové scéně pod taktovkou letošního kurátora Opery Nova Jiřího Rožně.

„Když se 3. července 1883 narodil v Praze do rodiny velkoobchodníka s galanterií Franz Kafka, bylo půl roku po prvním kompletním uvedení Smetanovy Mé vlasti.“

„Prostřednictvím Maxe Broda se Kafka a Janáček osobně setkali.“

„Fakta o inspirativnosti Kafkova odkazu pro hudebníky jsou zvláštním kontrapunktem k tomu, že hudbě, velké lásce svých nejlepších přátel, podle vlastních slov nerozuměl.“

Franz Kafka a skladatelé, to je docela velké téma. I sto let poté, co se 3. června 1924, přesně měsíc před jedenačtyřicátými narozeninami, spisovatelův život uzavřel. Jeho texty a náměty byly a jsou zhudebňovány. I když mu hudba téměř nic neříkala, mohl být v době, kdy vícejazyčná Praha žila kulturně nesmírně zajímavě, svědkem aktivit rakouských, německých i českých hudebníků, jejichž byl současníkem… A byl přítelem Maxe Broda, který svými překlady pomohl objevit světu Leoše Janáčka – toho Maxe Broda, literáta a skladatele, díky jehož „prozíravé neposlušnosti“ se nakonec světu zázrakem zachoval i Kafkův literární odkaz.

„Vyvést hudbu z olympijské haly a z kongresového centra do okolní alpské přírody.“

„Sázka na přírodu vyšla, přitáhla nové publikum.“

„Vrcholem byly dva koncerty pod širým nebem na nádvoří kláštera.“

„Historický čin – zařazení Sinfonietty, která na festivalu zazněla poprvé.“

„Odvaha změnit zaběhnuté pořádky ve velmi tradičním prostředí.“

Leoš Janáček a Richard Strauss, historizující Brno a krávy na alpských loukách, koncertní fraky a bavorské dirndly, Romeo s Julií a Zarathustra … ne, nezbláznila jsem se letošním vedrem, jen se snažím dát dohromady dojmy z jednoho festivalu.