KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Klasika v souvislostech (67)
Franz Kafka a hudba english

„Když se 3. července 1883 narodil v Praze do rodiny velkoobchodníka s galanterií Franz Kafka, bylo půl roku po prvním kompletním uvedení Smetanovy Mé vlasti.“

„Prostřednictvím Maxe Broda se Kafka a Janáček osobně setkali.“

„Fakta o inspirativnosti Kafkova odkazu pro hudebníky jsou zvláštním kontrapunktem k tomu, že hudbě, velké lásce svých nejlepších přátel, podle vlastních slov nerozuměl.“

Franz Kafka a skladatelé, to je docela velké téma. I sto let poté, co se 3. června 1924, přesně měsíc před jedenačtyřicátými narozeninami, spisovatelův život uzavřel. Jeho texty a náměty byly a jsou zhudebňovány. I když mu hudba téměř nic neříkala, mohl být v době, kdy vícejazyčná Praha žila kulturně nesmírně zajímavě, svědkem aktivit rakouských, německých i českých hudebníků, jejichž byl současníkem… A byl přítelem Maxe Broda, který svými překlady pomohl objevit světu Leoše Janáčka – toho Maxe Broda, literáta a skladatele, díky jehož „prozíravé neposlušnosti“ se nakonec světu zázrakem zachoval i Kafkův literární odkaz.

Během jeho života se dílu Franze Kafky dostávalo jen malé pozornosti. Celosvětově známým se stal až během šedesátých let. Určitě i díky Maxi Brodovi, který jeho dílo nezničil, jak mu přítel v závěti nakázal, ale naopak je dal vydat… Kafka, pražský německy píšící židovský spisovatel, se stal nesporně jedním z literárně nejvlivnějších autorů 20. století. Přesto, že možná až devadesát procent všeho, co napsal, sám v nespokojenosti spálil. A velká část ze zbývajících deseti procent je ztracena nebo nebyla publikována.

Max Brod, budoucí spisovatel a nejlepší přítel Franze Kafky, se narodil v Praze v Haštalské ulici 27. května 1884. Byl jazykově Němcem, ale stal se propagátorem české kultury. Kafkovo dílo pro světovou kulturu jednoznačně zachránil a prosadil. Stejně tak pro svět pomohl objevit dílo skladatele Leoše Janáčka. Prostřednictvím jeho vědecké, sběratelské a redakční činnosti se čtenářskému světu otevřela také díla Franze WerfelaJaroslava Haška. Byl jednou z mimořádných osobností středoevropského kulturního dění, definitivně v době před druhou světovou válkou. Na rozdíl od Kafky se záhy stal spisovatelem úspěšným už za života. Multitalentovaný Max Brod ovšem také komponoval. Citlivý skladatel, který po sobě zanechal sice ne rozsáhlé a na svou dobu spíše tradičnější, ale přesto dostatečně výrazné hudební dílo. Jeho kompoziční odkaz zahrnuje 38 opusových čísel, především písně a písňové cykly a další komorní skladby. V březnu 1939 se mu podařilo odcestovat před nacistickým nebezpečím do Palestiny a v Izraeli pak prožil celou druhou polovinu života. Zemřel v Tel Avivu ve čtyřiaosmdesáti letech.

Max Brod

Když se 3. července 1883 narodil v Praze do rodiny velkoobchodníka s galanterií Franz Kafka, bylo půl roku po prvním kompletním uvedení Smetanovy Mé vlasti a po požáru nebylo ještě znovuotevřeno Národní divadlo. To se stalo provedením Smetanovy Libuše až v listopadu toho roku. Rudolfinum se právě dostavovalo, slavnostní otevření mělo roku 1884.

A pražská komunita českých Němců, včetně německy hovořících Židů? Když mladý Gustav Mahler jednu sezónu v letech 1885 až 1886 působil v Praze jako kapelník, chodil do práce ještě do Stavovského divadla. O dva roky později, když bylo Kafkovi pět, otevřeli si v reakci na postavení českého Národního divadla Nové německé divadlo. Za vedení ředitele Angela Neumanna a pak dirigenta Alexandra Zemlinského se Neues deutsches Theater stal operní scénou mezinárodního významu. Dramaturgie obsáhla zásadní díla soudobé opery i opery pražských německých skladatelů a samozřejmě v co nejlepší interpretaci pečovala i o odkaz starší hudby, od Mozarta po WagneraStrausse

Nové německé divadlo

Gustav Mahler se vrátil do Prahy už jako renomovaný umělec v roce 1908, kdy na Jubilejní výstavě dirigoval světovou premiéru své Sedmé symfonie. K jejímu provedení se tehdy bezprecedentně spojili hudebníci České filharmonie a orchestru Nového německého divadla. Jestlipak Franz Kafka na koncertě byl…?

Pamětní deska na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici naproti Masarykovu nádraží připomíná, že tam po celou dobu pražského působení bydlel Alexander Zemlinsky. Rakouský skladatel a dirigent patří do hudebních dějin Prahy nezanedbatelným způsobem. Od roku 1911 vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla. I přes pochopitelnou převahu konvenčního repertoáru Zemlinsky vytrvale prosazoval nová díla, včetně koncertních. Byl to také on, kdo v roce 1924 nastudoval Hubičku, vůbec první Smetanovu operu hranou v Neues deutsches Theater. Uvedl také Prodanou nevěstu a Janáčkovu Její pastorkyňu.

Alexander Zemlinsky

Leoše Janáčka obdivovali Kafka i Brod. Jako skladatele, i jako osobnost. Max Brod se s ním osobně setkal v roce 1916. Odsunul tehdy všechnu ostatní práci, aby mohl přeložit libreto Její pastorkyně do němčiny. S Kafkou svou práci tehdy sdílel, v korespondenci existuje přítelova reakce na četbu libreta. Prostřednictvím Maxe Broda se Kafka a Janáček také osobně setkali, nejméně jednou v Brodově pražském bytě, naposled pak na jaře 1924 v Berlíně, nedlouho před Kafkovou smrtí. Janáček cestoval na berlínskou premiéru Její pastorkyně a Brod s Kafkou na něj čekali na nádraží. Jakým dojmem Janáček zapůsobil? V Kafkových denících bohužel žádné zmínky nejsou… Stejně tak asi nevíme, jestli byl na Výletech páně Broučkových, které měly premiéru jako jediná z Janáčkových v Praze… Bylo to v roce 1920. Max Brod přeložil do němčiny libreta téměř všech Janáčkových oper a o Janáčkovi vydal monografii, která vyšla v roce v Praze 1924 v českém překladu a o rok později ve Vídni v německém originále.

První operou podle Franze Kafky je Venkovský lékař skladatele Hanse Wernera Henzeho. Po rozhlasové premiéře v roce 1951 autor dílo zrevidoval do dvou podob – jako monodrama pro baryton a komorní orchestr a jako jednoaktové scénické dílo, které mělo premiéru roku 1965.

Hans Werner Henze

V roce 1953 měla premiéru na Salcburském festivalu opera Proces, zhudebňující příběh Kafkova románového hrdiny Josefa K., který je jednoho rána z neznámého důvodu zatčen… Na libreto Borise Blachera, svého někdejšího učitele, ji zkomponoval tehdy pětadvacetiletý Gottfried von Einem.

Philip Glass napsal na kafkovské předlohy dokonce dvě opery. Povídku V kárném táboře využil pro komorní jednoaktovku In the Penal Colony pro dva pěvce a smyčcové kvinteto, poprvé uvedenou v roce 2000, a Proces zhudebnil jako dvouaktovou operu, svou celkově šestadvacátou, premiérovanou roku 2014.

Philip Glass: Proces (Skotská opera)

Proces se stal v roce 2005 také námětem opery s názvem Proces Kafka dánského skladatele Poula Ruderse, využívající jak scény z Kafkova románu, tak motivy z jeho života. Také Kafkův třetí nedokončený román Zámek se dočkal operní adaptace, a to z pera Ariberta Reimanna v roce 1992. Autorem opery Café Kafka, jejíž libreto čerpá z Kafkových textů a fragmentů, je španělský skladatel Francisco Coll. Dílo mělo premiéru v roce 2014 v Británii. A jevištní verze se dočkala také Proměna – komorní operu Metamorphosis, premiérovanou v roce 1983, napsal australský skladatel Brian Howard. Dlouhou řádkou je pak seznam baletních a tanečních projektů inspirovaných po světě i v tuzemsku Kafkou.

V roce 2009 vznikla na objednávku operního domu Wuppertaler Bühnen opera La porta della lege, vycházející z Kafkova podobenství Před zákonem. Autorem je Salvatore Sciarrino. Po uvedení v New Yorku zazněla v roce 2012 také v Ostravě v rámci přehlídky New Opera Days Ostrava.

Kafkovská témata figurují samozřejmě i v koncertní hudbě. Ernst Krenek zkomponoval na sklonku 30. let na jeho texty Pět písní. V padesátých letech, tedy už v Izraeli, složil Max Brod na texty svého dávného přítele dvě písně. György Kurtág použil v 80. letech úryvky z Kafkových deníků a dopisů v díle Kafka-Fragmente. Nizozemský skladatel Eduard de Boer je autorem písňového cyklu Fünf Lieder nach Texten Franz Kafkas. A v neposlední řadě izraelský skladatel rumunského původu Gabriel Iranyi je autorem skladby pro mezzosoprán a smyčcové kvarteto Zwei Parabeln nach Texten von Franz Kafka z roku 1998.

György Kurtág

Se svými náměty a hlavně svou zvláštní poetikou, s pocity úzkosti, neznámé viny, únavy a nezbytnosti trvalé samoty, byl a je Franz Kafka pro hudebníky inspirativní. V současnosti oceňují nadčasovost jeho myšlenkového odkazu a sílu jeho obrazů, za komunistického režimu se však díla odkazující ke Kafkovi stala v tuzemsku téměř ideologickým nástrojem, symbolem postoje. Tak jako u skladatele Vladimíra Sommera.

Byl podepsán i pod tendenční hudbou, ale pak ve své Vokální symfonii pro alt, recitátora, sbor a orchestr hodil režimu rukavici takovým způsobem, že nám při jejím poslechu dodnes tuhne krev v žilách. Na konci padesátých let totiž náhle a mimořádně sugestivně, jazykem blízkým klasikům dvacátého století, vyjádřil sílící deziluzi z vývoje poměrů, z rozporů a zdrcujících faktů, které začaly vycházet najevo. Vladimír Sommer napsal pesimisticky vyznívající symfonické drama, které burcuje, které je však především tísnivou a skličující meditaci nad životem a smrtí. Dílo, ve kterém veřejnost při premiéře uskutečněné až v roce 1963 neomylně rozpoznala jednu z nejsilnějších a nejlepších tuzemských poválečných hudebních skladeb. Vedle Dostojevského a Paveseho skladateli textem posloužil i Franz Kafka. V první větě zhudebnil jeho krátkou prózu V noci, která vyzývá k bdělosti a odpovědnosti jednotlivce v unavené a apatické společnosti.

V roce 1968 ke Kafkovi sáhl Petr Eben. Doprovodil četbu z Dopisů Mileně klavírními improvizacemi. Překladatelka a novinářka Milena Jesenská patřila k emancipovanému výkvětu pražské literární společnosti. Spřátelili se s Kafkou v roce 1919 a vedli živou korespondencí, inspirovanou nejprve blízkými literárními zájmy. Kafka se do ní nakonec zamiloval… Jesenská mu jako jeho propagátorka otevřela pomyslné brány do české literatury. Kafka se stal mostem k moderním textům a navázala na něj i řada zahraničních spisovatelů… Petr Eben improvizace později zapsal – a do jeho soupisu skladeb tak přibyl v roce 1990 pětidílný klavírní cyklus Dopisy Mileně. V témže roce na festivalu v Brightonu, věnovaném čerstvě osvobozené východní části Evropy, Ebenův cyklus premiéroval William Howard.

V české hudbě figurují v roce 1960 také Čtyři malá hlasová cvičení na text Franze Kafky od Jana Klusáka, který pak v polovině 90. let napsal podle Kafkova textu komorní operu Zpráva pro akademii. Kafkův Zámek se stal inspirací také pro orchestrální skladbu Příběh zeměměřiče od Františka Chauna. Kafka zaujal i skladatele Jiřího Temla, a to tak, že svou závažnou 3. symfonii z let 1994 až 1998 nazval Kafka. Pokusil se v ní navodit atmosféru, respektive rozpoložení, do kterého se dostává, když se podle svých slov po léta prokousává jeho tvorbou. A v roce 2004 vznikl písňový cyklus Touha stát se Kafkou Martina Smolky, zhudebňující povídku Výlet do hor; zaujala ho odlišným vyzněním textu v německém originálu a českém překladu.

V roce 2011, ještě za aktivní účasti Soni Červené, měl pak premiéru melodram pro hlas, akordeon, smyčce a bicí Kafkovy sny od Sylvie Bodorové. Osobitě strukturovanou čtyřdílnou mozaiku vytvořila z postřehů a citátů z jeho povídek.

Všechna zmíněná fakta o inspirativnosti Kafkova odkazu pro hudebníky jsou zvláštním kontrapunktem ke skutečnosti, že on sám se smutkem litoval toho, že hudbě, velké lásce svých nejlepších přátel, vůbec nerozumí…

…………………

Věděli jste, že…

…Franz Kafka vedle psaní rád četl, zejména životopisy a korespondenci, a chodil do divadla na činohru, ale že naopak jen málokdy zašel na operu či na koncert?

…v červnu 1924, tři dny po Kafkově úmrtí, úplně poprvé zaznělo v Novém německém divadle v Praze v rámci hudebního festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu expresionistické hudební monodrama Arnolda Schönberga Očekávání – Erwartung?

…premiéru skladby svého švagra Schönberga dirigoval Alexander Zemlinsky, jehož vlastní Lyrická symfonie, trochu mahlerovská, komponovaná na verše Rabindranátha Thákura, zazněla v Praze ve světové premiéře o dva dny dříve?

Foto a video: Wikipedia / a.n. / volné dílo, Wikipedia / EytanPessen / CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/), Filharmonia.hu, Scottish Opera / James Glossop, Youtube / Jiří Slabihoudek, Youtube / ArcoDiva Prague

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky