Portál KlasikaPlus.cz má od roku 2026 novou rubriku. Objevuje se hned nahoře, v desktopové verzi vpravo, v mobilní uprostřed, a používá v titulku zelenou barvu. Říkejme jí pracovně Diárium. Nebo třeba Kalendář. Nabízí pohledy do historie, té hudební. Každý den se dá něco připomenout. Premiéra některé známé skladby, něčí jubileum, výročí úmrtí… Pokyn Číst dál umožňuje získat detailní informace k tomu, co se k danému datu kdy událo.

Rok 2026 bude v létě pro wagneriány slavnou připomínkou stého a padesátého výročí otevření festivalového divadla v Bayreuthu, od tehdy až dodnes vyhrazeného jen pro uvádění oper Richarda Wagnera. Zazněla tam tehdy, mezi 13. a 17. srpnem 1876, poprvé celá tetralogie Prsten Nibelungův. Nejen hudbu, ale i libreto čtyř oper, jimiž jsou Das Rheingold (Zlato Rýna), Die Walküre (Valkýra), Siegfried a Götterdämmerung (Soumrak bohů), vytvořil skladatel sám. Na čtrnáct až patnáct hodin, kterých je třeba pro rozeznění celého cyklu, to je zhruba 900 minut hudby, potřeboval šestadvacet let, životní období od roku 1848 do roku 1874. Prsten Nibelungův, v muzikantské hantýrce Ring, to je mýtus, nevídané podobenství o lidstvu, o zemi a o člověku na ní.

Skladatel, dirigent a básník Richard Wagner přišel s vlastní novou koncepcí hudebního dramatu; je hlavním reformátorem opery v 19. století a také skladatelem ukazujícím do budoucnosti hudební řeči. Jeho třináct jevištních děl z let 1833 až 1882 vznikalo v představě o jednotě básnického slova, hudby, scény a herectví. Libreta, či spíše básně pro zhudebnění, si psal sám. Spíše než komplikovaný zpívaný básnický text, vnímají ovšem wagneriáni primárně hudbu a nechávají se unášet pověstnými nekonečnými melodiemi a kouzlem jeho symfonismu. Wagnerova hudba mnohé posluchače a operní nadšence fascinuje, ale jeho osobnost a postoje lidi názorově spíše polarizuje. Pro řadu milovníků hudby se stal Wagner kultovním skladatelem, ostatně pro vytvoření kultu kolem své osoby udělal mnohé sám už za života.

Ještě než v srpnu dospějeme k těmto a dalším podrobnostem, objeví se Richard Wagner v našem Diáriu nejméně třikrát – na 2. ledna připadá připomínka prvního uvedení jeho Bludného Holanďana v roce 1843, potom si 13. února uvědomíme, že toho dne v roce 1883 Wagner zemřel, bylo to v Benátkách, a pak si připomeneme 22. května, že se ten den v roce 1813 narodil, a to v Lipsku.

Můžeme pokračovat. V letošním roce například uplyne sto let od narození skladatele Györgyho Kurtága, dvě stě let od úmrtí skladatele Carla Marii von Webera, sto padesát let od narození Manuela de Fally, devadesát let od úmrtí skladatele Ottorina Respighiho a padesát od úmrtí skladatele Benjamina Brittena…

V nejbližších dnech se můžeme začíst do podrobností o Opéře Garnier, jednom ze dvou operních domů v Paříži, které využívá Opéra national de Pariso, otevřené 5. ledna 1875. Pátého ledna se rovněž narodili tři z legendárních pianistlů dvacátého století – v roce 1920 Arturo Benedetti Michelangeli, v roce 1931 Alfred Brendel zajímavý navíc tím, že pocházel z Loučné nad Desnou, a roku 1942 se narodil Maurizio Pollini. Tentýž den v roce 2016 zemřel skladatel a dirigent Pierre Boulez…

A co hned první lednový den? Tam je těch jubileí a výročí pěkně dlouhá řada. Klikněte na Číst dál… V roce 1725 měla chrámovou „premiéru“ Bachova církevní kantáta Jesu, nun sei gepreiset, v roce 1773 zazněl poprvé slavný hymnus Amazing Grace, v roce 1782 v Londýně zemřel nejmladší Bachův syn Johann Christian. Do 19. století spadá premiéra Schumannova Klavírního koncertu v roce 1846, premiéra Brahmsova Houslového koncertu v roce 1879 a premiéra Dvořákova Amerického kvartetu v roce 1894, výročí narození má 1. ledna americký dirigent Artur Rodziński, skladatel Viktor Ullmann, dirigent Giuseppe Patanè a varhaník Karel Paukert, výročí úmrtí Jaroslav Ježek a americký podnikatel a finančník, amatérský dirigent Gilbert Kaplan, soustředěný výhradně na Mahlerovu Symfonii č. 2. A v roce 1956 vznikla k 1. lednu Státní filharmonie Brno…

Podobě konkrétní pohledy do minulosti není nutné odsuzovat ve jménu toho, že „je třeba se dívat jen dopředu“. Pomáhají nám zorientovat se v tom, co si neseme jako dědictví a bez čeho by byl život o dost víc neukotvený a o dost prázdnější. Dávají možnost vědět víc a znát souvislosti. Mnohdy nám pomáhají chápat přítomnost – a možná jednou i pochopit budoucnost… Proto doporučujeme každý den roku 2026 – i všech následujících let – kliknout na zelené tlačítko Číst dál nahoře na tomto webu.

Foto: Wikipedia, Petr Veber

Facebook X E-mail WhatsApp