PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora…

„Jde o jeho poslední velké dílo. Jako kdyby zde podvědomě toužil to nejlepší ze svého umění a své tvorby uchovat pro budoucnost.“

„Gardinerovy soubory mají obsáhlou diskografii a Mše h moll v edici Archiv Produktion v ní patří k bestsellerům.“

„Gardinerovi instrumentalisté jsou vynikající, ale jeho sbor je přímo neuvěřitelný.“

Bachovy narozeniny si můžeme připomínat každý rok, i když nejsou kulaté. Ty letošní mají pořadové číslo 334 a připadají na dnešek. Dobrá příležitost k malé inventuře. Která nahrávka jeho Mše h moll by mohla aspirovat na označení referenční…?

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly – Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách…

„Helmuth Rilling si vysloužil titul ´bachovský papež´. Je nicméně, stejně jako Bach, luterán.“

„Za nejdůležitější vždy považoval zprostředkovat posluchači skladatelovo poselství, to, jak chápe text.“

„Bachovy skladby nejsou pro něj jen koncertními kusy, ale součástí bohoslužeb. Což je moment nikoli zanedbatelný.“

Bachovo Vánoční oratorium není na rozdíl od Matoušových a Janových pašijí jednolitým dílem. Je souborem šesti samostatných nedělních kantát pro svátky od Narození Páně po začátek nového roku. Jejich komplet existuje samozřejmě v řadě nahrávek. Ty nejstarší jsou pomalé a monumentální, ty nejnovější vesměs mnohem rychlejší, odlehčené a radostné. Střídmě uprostřed stojí se svými dvěma snímky stuttgartský dirigent Helmuth Rilling. Na té první z roku 1984 propojil tehdejší západní a východní Německo. Těžko by totiž našel lepšího Evangelistu než drážďanského tenoristu Petera Schreiera.

„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“

„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“

„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“

Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží…

„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“

„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“

„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“

Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů…  A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno – a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit. 

„Zelenka býval v povědomí drážďanského publika spíše jen jako Kleinmeister.“

„Vozit Bacha do Drážďan není nošení sov do Atén. Tradice může být i vězením.“

„Biberova Missa Salisburgensis není jen hřmotná masa.“

Bleskové turné začalo. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají za sebou sobotní koncert v Královské kapli ve Versailles. V pondělí Lullyho Te Deum a Biberovu Missu Salisburgensis uvedou v pražské katedrále sv. Víta, o den později v Annenkirche v Drážďanech a 25. října v Lateránské bazilice v Římě. Česká premiéra opulentní mše, zahájení další pražské koncertní sezóny, skladatelé Zelenka, Bach a Händel… a také desáté výročí koncertního mostu Praha – Drážďany, to jsou témata rozhovoru s Václavem Luksem. Jak umělecký vedoucí mezinárodně uznávaného barokního orchestru a sboru říká, mnohé už je v hudebním životě dál než před pár lety, ale v mnohém je ještě stále pole neorané.

„Koncert nabídl několik scén nalezených mezi notami v archivu v Neapoli.“

„Interpreti dali k dispozici komplexní, zralé a svrchované umění.“

„V přídavcích byla opravdu nadstandardně svou – vášnivou, vokálně oslňující.“

Festival Lípa Musica postoupil zase o krok dál. Jeho úvodní večer, Koncert pro Liberecký kraj, ozdobila v pondělí Magdalena Kožená s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. V divadle v Jablonci nad Nisou se zastavili na svém evropském turné s novým programem sestaveným z větší části z nedávných hudebních objevů.