PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Scénické zpracování Kouzelné Rybovky jako by se odehrávalo v klasickém českém betlému, jehož figurky na pódiu zázračně obživnou.“

„Hudební stránka Kouzelné Rybovky byla neméně nápaditá. Tvůrci se rozhodli tradiční Rybovu mši obohatit vložením krátkých skladeb dalších skladatelů.“

„To, že přes délku představení více než devadesát minut bez pauzy vydrželo i dětské publikum s nadšenou pozorností až do konce, je dalším znamením skvěle vydařeného díla.“

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby už od nepaměti neodmyslitelně patří k tradičním českým Vánocům. Ani v letošním roce nebyla v adventním čase o oblíbené „Rybovky“ nouze, přesto se jedna z nich dokázala poněkud odchýlit od „zajetých kolejí“ ustálených provedení, a to v tom nejlepším slova smyslu. Kouzelná Rybovka z dílny Matěje Formana ve spolupráci se Symfonickým orchestrem FOK a Kühnovým smíšeným sborem zavítala už podruhé mezi pražské publikum. Původně byl projekt koncipován pro nádherné prostory kostela svatých Šimona a Judy, v letošním roce se pro ohromný úspěch z loňského roku tvůrci rozhodli Kouzelnou Rybovku uvést také ve Smetanově síni Obecního domu ve dvou termínech 21. a 22. prosince. Oba tyto koncerty zároveň podpořily nadační fond UNICEF, který pomáhá ohroženým dětem po celém světě.

„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“

„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“

„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“

Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.

„Z každé inscenace, která je takto produktivní, kde se sejde tým, který si rozumí a který má společné cíle, odcházím obohacen.“

„Corinne Winters, představitelku titulní role Káti, bych podtrhl jako jednu z nejlepších ze všech lidí, se kterými jsem už kdy spolupracoval.“

„Nevím o žádném mezzosopránu, který by zvládl tak náročnou režii a přitom podal natolik precizní pěvecký výkon jako Jarmila Balážová.“

Zdeněk Klauda, klavírista, korepetitor, dirigent a skladatel, je ve stálém angažmá Národního divadla v Praze jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy. V roce 2014 založil komorní orchestr L’Armonia Terrena, specializující se na uvádění nově objevených skladeb českého klasicismu, angažuje se při pořádání Festivalu Jakuba Jana Ryby…

„Kouzelná flétna, koncert Vídeňských filharmoniků, Káťa Kabanová, Triptych. Čtyři rozdílné zážitky z pouhých dvou festivalových dnů.“

„Jakkoliv jsou tři ženské charaktery odlišné a původně určené pro různé typy hlasů, Asmik Grigorian dostála své pověsti a se všemi si poradila naprosto obdivuhodně.“

Co všechno se letos vešlo na program Salzburger Festspiele ve dnech 18. července až 31. srpna? Během šesti týdnů se na různých místech na obou březích řeky Salzach uskutečnilo tolik kulturních akcí, že by se o ně v průběhu celé sezóny mohly s úspěchem podělit špičkový operní dům, činoherní divadlo a určitě hned několik koncertních sálů, které si mohou dovolit zvát na svá pódia ty nejrenomovanější umělce. V řeči čísel to vypadalo následovně: na letošním Salcburském festivalu se v blocích odehrálo šest operních inscenací, dvě koncertní provedení oper, pět činoherních produkcí, dvanáct koncertních řad, které čítaly téměř šedesát různých programů, plus nespočet doprovodných akcí a kurzů pro studenty či pro děti… A co všechno bylo na programu 20. a 21. srpna? 

„Je zkrátka radost pohledět na mladé perspektivní duo zpěvák–korepetitor.“

„Všichni odvedli velký kus práce, jsem na každého moc pyšná, ale nejen proto, co předvedli na koncertě, ale proto, jak pracovali po celou dobu. Ukázali, že jsou pěvecky inteligentní, což je pro toto povolání nejdůležitější.“

„Na těchto kurzech bylo výjimečné to, že Katka umí člověka opravdu nadchnout pro danou věc. A to nejen z pohledu aktivního, ale také pasivního účastníka, což je teda co říct.“

Letošní pátý ročník Mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž se pomalu chýlí ke konci a studenti ze tříd špičkových lektorů tak konečně mohou všem ukázat, co svedou na jevišti po boku svých nástrojů. Je čtvrtek 18. srpna a koná se koncert s názvem Operní gala. Zajišťují ho mladí talentovaní pěvci z Česka a Slovenska pod vedením Kateřiny Kněžíkové a za doprovodu odvážných klavíristů, které připravoval Zdeněk Klauda. „Jsem na ně pyšná. Letos to byl opravdu silný ročník,“ říká Kněžíková.

„Máme tady krátký čas, ale potom na tom všem dá pracovat celý příští rok.“

„Hru v orchestru máme pod vedením Tomáše Netopila jako bonus pro smyčcaře.“

„Čekali jsme, že první pětiletka bude formující, že se nám ukážou cesty, že se nám osvětlí tuzemský i mezinárodní trh, že se stabilizujeme. A skutečně ano.“

Kroměřížská konzervatoř a základní umělecká škola poskytly už pátým rokem zázemí Letní hudební akademii, kterou ve městě, kde dodnes žije, založil a vede jejich někdejší absolvent Tomáš Netopil. Jaký byl srpnový týden, který přilákal pětapadesát mladých muzikantů a v němž byli mezi lektory Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Barbara Maria Willi nebo Fedor Rudin?…

„Organizátoři slibují devět dní plných nových zkušeností sdílených se špičkovými interprety klasické hudby.“

„Lektoři se představí, spolu s úspěšnými účastníky a s dalšími hudebními hosty, během souběžného festivalu určeného pro širokou veřejnost.“

„Hudebníci se mohou hlásit na webu akademie až do poloviny května.“

Letní hudební akademie Kroměříž spustila od února registraci studentů. Uskuteční se v srpnu a nabídne devět oborů pro sólové hráče, komorní hru i výuku orchestrální hry. Mezi lektory budou sopranistka Kateřina Kněžíková, pianista Ivo Kahánek, violoncellistka Michaela Fukačová i zakladatel a umělecký šéf akce Tomáš Netopil. Festival Hudební Kroměříž naplní dny od 12. do 20. srpna atraktivním programem pro širokou veřejnost, ve kterém se objeví mimo jiné rovněž barytonista Adam Plachetka.

„Veitova hudba hovoří k posluchači tu naléhavým, tu důvěrným tónem a ve své celkové stavbě kreslí nádherné romantické obrazy plné barev a všech jejich odstínů.“

„Objevování nových skladeb a rozezvučování jejich partitur je pro mě vždy obrovským dobrodružstvím a radostí.“

„Interpretuje-li člověk nějakou skladbu poprvé, měl by se snažit o maximální věrnost zápisu, ať již toho doslovného, tak toho, který skladatel vložil mezi řádky partitury.“

Zdeněk Klauda v čele souboru L’Armonia Terrena natočil CD s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Je na něm zapomenuté dílo Václava Jindřicha Veita (1806-1864), pražského Němce, představitele skladatelské generace zastíněné nakonec Bedřichem Smetanou…

„Veit byl německé národnosti, byl však zaníceným českým patriotem, jak to bylo v jeho době obvyklé. Jeho zařazení do české hudební kultury je tudíž zcela na místě.“

„Období českého raného hudebního romantismu funguje ve všeobecném povědomí dodnes jako období téměř úhoru, na jehož málo výživné půdě jako zázrakem vzklíčila tvůrčí osobnost Bedřicha Smetany.  Tento pohled je z dnešního hlediska už zcela neudržitelný.“

„Stylově vychází Veit jednak ze svého zářného vzoru – Beethovena, jeho melodický i harmonický fond ovšem prozradí i blahodárný vliv Mendelssohnův a Spohrův. Ač se osobně znal i se Schumannem a Lisztem, jejich výrazově již značně exponovaný styl nenásledoval.“

Prvního prosince vychází CD se symfonickým dílem Václava Jindřicha Veita, autora první poloviny 19. století, dnes téměř zapomenutého, ale ve své době významné hudební osobnosti. Jeho i další skladatele té doby ale později zastínil Bedřich Smetana. Veitův odkaz teď oživuje dirigent Zdeněk Klauda a jeho komorní soubor L’Armonia Terrena na CD Nibiru Publishers s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika…

„Přebírají certifikát, finanční cenu a pozvání koncertovat příští rok na akademii podobně jako letos Adam Klánský, loňský laureát.“

„Na mládence pozoruhodně podařená kompozice.“

„Na otázku, jestli už má roli zvládnutou celou, se usmívá. Na to je ještě dost času…“

Skončila Letní hudební akademie Kroměříž, setkání několika desítek studentů hudby s vynikajícími lektory, uspořádané už čtvrtým rokem. Vyučuje se tam hra na nástroje a zpěv, také hudební management… a letos poprvé i orchestrální hra…