Vláda schválila novou Státní kulturní politiku 2026–2030+
Vláda České republiky schválila na svém zasedání ve středu 8. října Státní kulturní politiku pro období 2026–2030+, která má v příštích pěti letech vymezit směřování české kultury. Dokument, na jehož tvorbě se podílely desítky odborníků z celé republiky, chápe kulturu jako strategickou investici do stability, vzdělanosti a odolnosti společnosti.

Ministerstvo kultury představilo nový rámec pro rozvoj české kultury s výhledem do roku 2030. Státní kulturní politika 2026–2030+ vychází z přesvědčení, že kultura není okrajovou nadstavbovou agendou, ale základním pilířem moderní společnosti. Má podporovat nejen uměleckou tvorbu a vzdělávání, ale také ekonomickou stabilitu a schopnost společnosti reagovat na krize. „Státní kulturní politika je příležitostí jasně pojmenovat hodnoty, ke kterým se Česká republika hlásí, a nastavit směr, kterým se chce v následujících letech vydat. V této dynamické době je důležité, abychom pokračovali v rozvíjení silného kulturního a mediálního prostředí. Státní kulturní politika je výrazem našeho společného závazku – podporovat tvorbu, vzdělávání, ochranu paměti a mezinárodní prezentaci naší kultury, která má světu co nabídnout,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. Podle něj nová strategie navazuje na dlouhodobé úsilí posílit postavení kultury v každodenním životě a podpořit tvůrčí prostředí otevřené inovacím.
Dokument definuje tři hlavní priority. Tou první je kultura jako přirozená součást života – důraz je kladen na dostupnost kulturních statků, rozvoj publika a vzdělávání v uměleckých oborech. Druhá priorita, sebevědomý kulturní a kreativní sektor, se zaměřuje na stabilní financování, férové pracovní podmínky, stabilní legislativní rámec a zázemí pro umělce a ochranu autorských práv včetně oblasti kyberbezpečnosti. Třetí oblast, spolupráce a připravenost na změny, reaguje na výzvy současného světa – od klimatických otřesů po technologické proměny – a zdůrazňuje schopnost kultury být aktivním partnerem při řešení společenských krizí.
Podle náměstka ministra Davida Kašpara je kultura investicí, která se společnosti vrací. „Kultura není jen oblast, která stojí peníze – je to motor kreativity, inovací i ekonomického růstu,“ uvedl. Nová politika proto počítá s efektivnějším využíváním veřejných zdrojů, větším zapojením soukromých partnerů a důrazem na udržitelný rozvoj.
Na přípravě strategie, která probíhala od ledna do září 2025, se podílel Národní institut pro kulturu (NIK), experti z krajů i zástupci kulturních a profesních organizací. Diskusní panely se zaměřily mimo jiné na vzdělávání, financování kultury či vztah mezi státem a regiony. Významnou roli v přípravě hráli i mladí lidé, kteří do debaty vnesli pohled nové generace tvůrců i konzumentů kultury. Konkrétní kroky a opatření, včetně odpovědných institucí a časového harmonogramu, budou obsaženy v Plánu implementace Státní kulturní politiky, který má být vládě předložen do 29. června 2026. Nový dokument Státní kulturní politiky je v plném znění k dispozici na webu ministerstva kultury.
Foto/zdroj: Ministerstvo kultury
Příspěvky redakce
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
Více z této rubriky
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba