Božská poéma je podtitul jedné ze Skrjabinových symfonií i název nejbližšího orchestrálního pořadu Státní filharmonie Košice. Právě Třetí symfonie Alexandra Skrjabina 13. února obstará vrchol programu, v první části zazní Druhý klavírní koncert Ernő von Dohnányiho se sólistou Ladislavem Fančovičem. Košický orchestr hudebně povede jeho bývalý šéfdirigent Zbyněk Müller.

Dva Ernő von Dohnányiho klavírní koncerty jsou výrazným příkladem jeho skladatelského stylu, neboť byl po celý život duší i kompozičním výrazem romantik. Přestože zemřel až v roce 1960, s hudebním vývojem 20. století však měl pramálo společného. Oba jeho koncerty evokují svět, který patří do devatenáctého století. Dohnányi komponoval ve stylu hluboce zakořeněném v rakousko-německé klasické tradici, jejímž příkladem byl Brahms. Je Dohnányiho skladatelskou zásluhou, že jako jeden z posledních představitelů dokázal ve své komorní a orchestrální tvorbě smysluplně rozšířit klasicko-romantickou minulost do dvacátého století. Činil tak s elegancí, vtipem a stylovou virtuozitou a oba klavírní koncerty jsou příkladem jeho mistrovství formy a instrumentace. V košickém Domě umění zazní autorův Druhý klavírní koncert h moll, op. 42.

Podnět k provozování a nahrání dvojice Dohnányiho skladeb dal právě klavírista Ladislav Fančovič. Ten je slovenskému publiku dobře známý nejen jako interpret vážné hudby, ale věnuje se i starému jazzu a jeho jméno je spojeno i se saxofonem a projekty ze saxofonového světa. Fančovičův nápad s nahrávkou se proměnil ve skutečnost a album Ernő Dohnányi: Piano Concertos Nos. 1 & 2 získalo cenu Radio_Head Awards 2023 za nahrávku roku 2023 v kategorii Klasická hudba.

Orchestr Státní filharmonie u příležitosti nadcházejícího koncertu vede Zbyněk Müller, který se ve čtvrtek opět představí před známými tvářemi, protože více než deset let působil jako šéfdirigent orchestru. K druhému kusu večera podotýká, že Alexandr Skrjabin byl nejen velký a originální skladatel, ale také myslitel a filozof. „Celou svou bytostí věřil ve všemocnost umění a jeho schopnost očistit člověka, pomoci mu překonat překážky a dovést ho k vítězství, kde si člověk uvědomuje sílu svého ducha a kde tvůrčí vědomí převyšuje pouhou existenci. (…) Tato symfonie mě provází už od studentských let a těším se, až ji v Košicích provedu,“ říká Müller.

Zatímco v prvních dvou Skrjabinových symfoniích skladatel zachovává romantické konvence formy, v dalších třech již překračuje symfonické schéma a vytváří volné veršované básně s programním základem. Ve třetí symfonii vychází z textu Taťány Schlösserové s teosofickým pozadím. Skladatel zde chtěl hudebně ztvárnit vývoj lidské duše. Božská báseň, podtitul Třetí symfonie c moll, op. 43, která bude k slyšení v Košicích, se skládá ze tří částí. Je to romanticko-expresionistická hudba, vyjadřující citové stavy. Hudebně navazuje na tradici vybraných skladatelů, jako jsou Chopin a Wagner. Strukturální materiál díla je poměrně jednoduchý a předznamenává Skrjabinovy poslední klavírní sonáty a Symfonii č. 5, díla vrcholného expresionismu. Tematický základ Symfonie č. 3 tvoří drobné, detailně propracované motivy, které se stávají základem pro výstavbu emocionálně působivé a silné formy.

Foto: Miriama Fenciková

Facebook X E-mail WhatsApp