Kaija Saariaho (1952-2023)
Ve věku sedmdesáti let se uzavřel život Kaiji Saariaho, finské skladatelky žijící od osmdesátých let v Paříži, v anketě BBC označené před čtyřmi roky za největšího žijícího hudebního tvůrce. Její hudba se řadí ke spektralismu, modernistickému směru kladoucímu důraz na fyzikální a přírodní podstatu hudebního materiálu, na zvuk a jeho vnímání, na kompoziční metodu nevracející se zpět, ale hledající zcela nové směry. Své charakteristicky bohaté polyfonní textury Kaija Saariaho často vytvářela kombinacemi živé hudby a elektroniky. Přispěla však nejen k integraci nového chápání psychoakustiky do tradic komponování pro orchestry a operní divadla, ale předtím i ke zlatému věku počítačové hudby. Když pak ale opouštěla estetiku přísného serialismu – jehož pravidla, stavící převážně na negaci, začala primárně vnímat jako nežádoucí princip – nechala se slyšet, že lepší naopak je, když „…vše je dovoleno, pokud se to dělá s dobrým vkusem.“ Získala díky tomu široký ohlas u publika i v odborných kruzích. Její tvorba vyniká velkou invencí, odvahou k inovativnosti, fantazií i mistrovským ovládáním řemesla. Tuzemské publikum se nejintenzivněji setkalo s hudbou Kaiji Saariaho díky souboru Janáčkovy opery brněnského Národního divadla, který v roce 2017 uvedl v české premiéře její operu Láska na dálku (L’Amour de loin) z roku 2000, hrané a přenášené do kin v roce 2016 newyorskou Metropolitní operou. Pod titulkem Brněnské operní mysterium čtěte o obnovení inscenace Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće v roce 2019. Autorka zaujala během let díly jako Graal théâtre, Verblendungen, Orion, Petals, Du cristal à la fumée, Nymphéa, Six Japanese Gardens, La Passion de Simone nebo Adriana Mater, ale i řadou komorních skladeb. Jejími posledními kompozicemi jsou Saarikoski Songs, Semafor, Vista a Reconnaissance, poslední operou byla Nevinnost (Innocence). V srpnu má mít ve Finsku premiéru její Trubkový koncert. V rodné zemi byla Kaija Saariaho v poslední době patronem a mecenášem stavby nových varhan v Helsinském hudebním centru a předsedkyní Mezinárodní varhanní skladatelské soutěže nesoucí její jméno, mající za cíl iniciovat pro tamní nástroj nový repertoár. Narodila se v Helsinkách 14. října 1952 a zemřela v Paříži 2. června 2023.
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Irena Pohl Houkalová: Podporu potřebují nejen žáci ZUŠ, ale i učitelé
- AudioPlus | Magdalena Švecová: Zpěváci Operní líhně jsou dobří a kreativní
- Smetana v souvislostech (12)
Dobrá věc se podařila…
Prodaná nevěsta, královna komických oper - Ježíš očima Máří Magdaleny. Operní koncert Roberta Jindry
- A Bůh viděl, že je to dobré…
Luksovo Stvoření jako další událost Pražského jara
Více z této rubriky
- Jakub Zicha (1974–2026)
- Orchestrální a sborová asociace jednala o budoucnosti živého umění i médií veřejné služby
- Barbara Maria Willi odvolána prezidentem z postu rektorky JAMU
- Pavol Dvorský (1954–2026)
- Brian Large (1937–2026)
- Jubilejní ročník soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons představil novou generaci talentů
- Vltavská filharmonie na dosah
- Alena Jakubcová (1960–2026)
- Rektorka JAMU odmítá důvody pro odvolání
- Felicity Lott (1947–2026)