Kaija Saariaho (1952-2023)
Ve věku sedmdesáti let se uzavřel život Kaiji Saariaho, finské skladatelky žijící od osmdesátých let v Paříži, v anketě BBC označené před čtyřmi roky za největšího žijícího hudebního tvůrce. Její hudba se řadí ke spektralismu, modernistickému směru kladoucímu důraz na fyzikální a přírodní podstatu hudebního materiálu, na zvuk a jeho vnímání, na kompoziční metodu nevracející se zpět, ale hledající zcela nové směry. Své charakteristicky bohaté polyfonní textury Kaija Saariaho často vytvářela kombinacemi živé hudby a elektroniky. Přispěla však nejen k integraci nového chápání psychoakustiky do tradic komponování pro orchestry a operní divadla, ale předtím i ke zlatému věku počítačové hudby. Když pak ale opouštěla estetiku přísného serialismu – jehož pravidla, stavící převážně na negaci, začala primárně vnímat jako nežádoucí princip – nechala se slyšet, že lepší naopak je, když „…vše je dovoleno, pokud se to dělá s dobrým vkusem.“ Získala díky tomu široký ohlas u publika i v odborných kruzích. Její tvorba vyniká velkou invencí, odvahou k inovativnosti, fantazií i mistrovským ovládáním řemesla. Tuzemské publikum se nejintenzivněji setkalo s hudbou Kaiji Saariaho díky souboru Janáčkovy opery brněnského Národního divadla, který v roce 2017 uvedl v české premiéře její operu Láska na dálku (L’Amour de loin) z roku 2000, hrané a přenášené do kin v roce 2016 newyorskou Metropolitní operou. Pod titulkem Brněnské operní mysterium čtěte o obnovení inscenace Jiřího Heřmana a Marko Ivanoviće v roce 2019. Autorka zaujala během let díly jako Graal théâtre, Verblendungen, Orion, Petals, Du cristal à la fumée, Nymphéa, Six Japanese Gardens, La Passion de Simone nebo Adriana Mater, ale i řadou komorních skladeb. Jejími posledními kompozicemi jsou Saarikoski Songs, Semafor, Vista a Reconnaissance, poslední operou byla Nevinnost (Innocence). V srpnu má mít ve Finsku premiéru její Trubkový koncert. V rodné zemi byla Kaija Saariaho v poslední době patronem a mecenášem stavby nových varhan v Helsinském hudebním centru a předsedkyní Mezinárodní varhanní skladatelské soutěže nesoucí její jméno, mající za cíl iniciovat pro tamní nástroj nový repertoár. Narodila se v Helsinkách 14. října 1952 a zemřela v Paříži 2. června 2023.
Příspěvky od Petr Veber
- AudioPlus | Tereza Válková: Ve Znojmě zažíváme s dvěma Tomáši ráj
- AudioPlus | Eva Zoubková: Tatínek měl rád Janáčka i ticho
- Pohledem Petra Vebera (75)
Smetanova Litomyšl na cestě k budoucnosti - AudioPlus | Petr Pavel: Kulturnost se vytrácí, ale máme na co navazovat
- AudioPlus | Pavel Kysilka: Jakub Hrůša bude pro Smetanovu Litomyšl znamenat novou etapu
Více z této rubriky
- Violoncellistka Karolína Žáková ve finále prestižní soutěže Suggia Cello Award v Portu
- Ostravský projekt Sounds of Diversity získal výroční cenu Visegradského fondu
- Mark Zemlianskyi a Raphaël Grevin vítězi mezinárodní kytarové soutěže v Kutné Hoře
- Karel Pexidr (1929–2026)
- Martin Matoušek (1973–2026)
- Národní divadlo Brno využívá léto k rozsáhlým opravám
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba