Balet Peer Gynt Jeroena Verbruggena ve světové premiéře v Ostravě
Belgický choreograf Jeroen Verbruggen nastudoval se souborem baletu Národního divadla moravskoslezského novou taneční verzi příběhu snílka Peera Gynta na motivy básnického dramatu norského spisovatele Henrika Ibsena s hudbou Edvarda Griega. Světovou premiéru bude mít balet s podtitulem Jsme odrazem lidí, které v životě potkáváme 22. května v Divadle Antonína Dvořáka. Inscenace propojuje moderní tanec s prvky klasiky.

Jeroen Verbruggen představuje Peera jako člověka dnešní doby, kterého formují setkání s dalšími lidmi. Peer Gynt je i tady člověkem nezralým, nejistým, rozpolceným, bloudícím a chybujícím. Jakkoli ale utíká před realitou, sobě samému neuteče. „Nechtěl jsem ale zjišťovat, kdo je Peer Gynt. Daleko víc mě zajímalo, jaké postavy v životě potkává a co dělá. A to je to, s čím se identifikuji. V životě jsem potkal spoustu lidí a právě ti mě udělali tím, kým dnes jsem,“ říká choreograf.

Příběh podbarvují scéna rakouského tvůrce Wolfganga Menardiho a kostýmy polsko-japonské výtvarnice Natalii Kitamikado. Části scény inscenace dominuje kužel, vytvořený z konstrukce pokryté asi 120 kusy starých bílých svatebních šatů. „Svatební šaty představují nenaplněné sny, ale zároveň symbolizují svazující společenské normy. Připomínají mi hřbitov zmeškaných vztahů nebo odložených identit,“ rozvádí scénograf Wolfgang Menardi. Postavy baletu si nesou předchozí život na zádech jako jakousi nůši – symbolem je postupné vrstvení kostýmů. Metaforu rozvádí výtvarnice Natalia Kitamikado: „Všichni si s sebou v životě neseme svou emocionální bagáž, zážitky, dobré i špatné věci, které nás formovaly. Nasazujeme si různé masky – jiné doma, jiné v práci, s partnery, dětmi, přáteli.“ Celý proces vymýšlení konceptu kostýmů Kitamikado připodobňuje ke známým dětským papírovým vystřihovánkám postav, jež lze poté obléct do různých obleků připevněných bílými papírovými záložkami.

Hudební nastudování je dílem holandského dirigenta Sandera Teepena. Tanečníky doprovodí živě operní orchestr. Choreograf s dirigentem použili scénickou hudbu Edvarda Griega k Ibsenově dramatu, ale doplnili ji o části dalších skladatelových děl. Spoluúčinkuje sbor opery a dvě alternující pěvkyně.
Foto: Serghei Gherciu / NDM
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou
- K poctě Lukáše Hurtíka. Historické varhany Slovenska znějí popětatřicáté
- Jihočeské premiéry. Sezonu načne Čardášová princezna, v plánu je i Don Giovanni
- Do Kladrub během léta zavítá i Jiří Vodička