Balet Peer Gynt Jeroena Verbruggena ve světové premiéře v Ostravě
Belgický choreograf Jeroen Verbruggen nastudoval se souborem baletu Národního divadla moravskoslezského novou taneční verzi příběhu snílka Peera Gynta na motivy básnického dramatu norského spisovatele Henrika Ibsena s hudbou Edvarda Griega. Světovou premiéru bude mít balet s podtitulem Jsme odrazem lidí, které v životě potkáváme 22. května v Divadle Antonína Dvořáka. Inscenace propojuje moderní tanec s prvky klasiky.

Jeroen Verbruggen představuje Peera jako člověka dnešní doby, kterého formují setkání s dalšími lidmi. Peer Gynt je i tady člověkem nezralým, nejistým, rozpolceným, bloudícím a chybujícím. Jakkoli ale utíká před realitou, sobě samému neuteče. „Nechtěl jsem ale zjišťovat, kdo je Peer Gynt. Daleko víc mě zajímalo, jaké postavy v životě potkává a co dělá. A to je to, s čím se identifikuji. V životě jsem potkal spoustu lidí a právě ti mě udělali tím, kým dnes jsem,“ říká choreograf.

Příběh podbarvují scéna rakouského tvůrce Wolfganga Menardiho a kostýmy polsko-japonské výtvarnice Natalii Kitamikado. Části scény inscenace dominuje kužel, vytvořený z konstrukce pokryté asi 120 kusy starých bílých svatebních šatů. „Svatební šaty představují nenaplněné sny, ale zároveň symbolizují svazující společenské normy. Připomínají mi hřbitov zmeškaných vztahů nebo odložených identit,“ rozvádí scénograf Wolfgang Menardi. Postavy baletu si nesou předchozí život na zádech jako jakousi nůši – symbolem je postupné vrstvení kostýmů. Metaforu rozvádí výtvarnice Natalia Kitamikado: „Všichni si s sebou v životě neseme svou emocionální bagáž, zážitky, dobré i špatné věci, které nás formovaly. Nasazujeme si různé masky – jiné doma, jiné v práci, s partnery, dětmi, přáteli.“ Celý proces vymýšlení konceptu kostýmů Kitamikado připodobňuje ke známým dětským papírovým vystřihovánkám postav, jež lze poté obléct do různých obleků připevněných bílými papírovými záložkami.

Hudební nastudování je dílem holandského dirigenta Sandera Teepena. Tanečníky doprovodí živě operní orchestr. Choreograf s dirigentem použili scénickou hudbu Edvarda Griega k Ibsenově dramatu, ale doplnili ji o části dalších skladatelových děl. Spoluúčinkuje sbor opery a dvě alternující pěvkyně.
Foto: Serghei Gherciu / NDM
Příspěvky redakce
- Jitka Čechová a Jan Páleníček míří do Španěl
- Brno hostí mladé baletní talenty z celé Evropy
- Jaro s Ševčíkovou akademií
- Andersenova Sněhová královna v taneční podobě v Českých Budějovicích
- Naďa Strnadová a Viktor Stocker v Naardenu u vzpomínky na Komenského
Více z této rubriky
- Jitka Čechová a Jan Páleníček míří do Španěl
- Brno hostí mladé baletní talenty z celé Evropy
- Jaro s Ševčíkovou akademií
- Andersenova Sněhová královna v taneční podobě v Českých Budějovicích
- Naďa Strnadová a Viktor Stocker v Naardenu u vzpomínky na Komenského
- Podpora mladých skladatelů prizmatem Janáčkovy filharmonie Ostrava
- Jarní rovnodennost tématem dobročinného vystoupení
- Ježek v novém světle. NeoKlasik orchestr připomene sto dvacet let od narození skladatele
- Mieczysław Weinberg mezi obrazy
- Česká reprezentace na festivalu v Hongkongu