Česká filharmonie vzdala hold Jiřímu Bělohlávkovi. Odhalila mu bustu v Rudolfinu
U příležitosti zahájení jubilejní sté třicáté sezony České filharmonie byla včera v pražském Rudolfinu odhalena busta Jiřího Bělohlávka, dirigenta, který stál v čele orchestru v letech 1990 až 1992 a 2012 až 2017. Dílo české sochařky Stanislavy Kavanové nyní zdobí levé respirium Dvořákovy síně mezi portréty dirigentů, kteří významně ovlivnili historii orchestru – od Václava Talicha přes Rafaela Kubelíka až po Františka Stupku.

Slavnostního aktu se zúčastnila jeho manželka Anna Fejérová, generální ředitel České filharmonie David Mareček a další hosté. „Jiří Bělohlávek dokázal během svého působení povznést Českou filharmonii na mimořádnou uměleckou úroveň a inspiroval orchestr i lidsky. K jeho velkým přínosům patří také založení Orchestrální akademie, která vychovává budoucí hráče nejen pro Českou filharmonii, ale i pro další české orchestry,“ připomněl význam Bělohlávkovy osobnosti pro těleso Mareček.

Autorka busty, Stanislava Kavanová k významným českým sochařkám druhé poloviny 20. století. Absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a ve své tvorbě se věnuje jak monumentálním sochám pro interiéry a veřejný prostor, tak komorním plastikám a portrétům. Pracuje s pálenou hlínou, elektroporcelánem a bronzem, ale zkoušela i litý beton či kombinace porcelánu a železa. V 70. a 80. letech byla její tvorba zaměřena na intimní motivy ženství a mateřství, později se její práce více soustředila na expresivní plastikou zkoumající lidskou křehkost a symbolické podoby. V roce 2013 získala prestižní zakázku na portrét Václava Havla. „Jiřího Bělohlávka jsem osobně nepoznala, proto jsem se musela spoléhat na fotografie a televizní záznamy. To ale vždy nese určitá úskalí, protože jemné detaily a mimiku nejlépe odhalíte při osobním kontaktu,“ doplnila ke své práci Kavanová.
Jiří Bělohlávek (1946–2017) se narodil v Praze a hudbě se věnoval od dětství. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU se stal dirigentem tehdejší Státní filharmonie Brno, později šéfdirigentem Pražských symfoniků a zakladatelem Pražské komorní filharmonie (dnes Prague Philharmonia). K České filharmonii se vrátil v roce 2012 po šesti letech u BBC Symphony Orchestra a zároveň spolupracoval s předními světovými orchestry, včetně Berlínských filharmoniků, Bostonského symfonického orchestru či Newyorské filharmonie. Od roku 2013 působil jako hlavní hostující dirigent Rotterdamské filharmonie.

Odhalením busty Jiřího Bělohlávka Česká filharmonie vyjadřuje nejen úctu k jednomu ze svých nejvýznamnějších dirigentů, ale i připomenutí jeho dlouhodobého přínosu české hudební kultuře a mezinárodnímu orchestru.

……………
Reflexi ze zahajovacího koncertu České filharmonie čtěte ZDE.
Seriál věnovaný osobnosti Jiřího Bělohlávka čtěte ZDE.
Rozhovor se současným šéfdirigentem Semjonem Byčkovem k zahájení nové sezóny čtěte ZDE.
Foto/zdroj: Petra Hajská, archiv KlasikyPlus.cz
Příspěvky redakce
- Za zvukem varhan do Slavonic a okolí
- Západočeské Procházky uměním i s Evou Krestovou či Martinem Hyblerem
- Magická hudba v kouzelné Praze aneb Letní hudební akademie I–AME
- Posluchačsky přístupné letní koncerty v Mariánských Lázních
- Čtyři koncerty ve čtyřech dnech a osmkrát Brahms. Bamberští hrají s Hrůšou
Více z této rubriky
- Jaroslav Foltýn (1935–2026)
- Pražské jaro ve dvou stech krabicích. Festival ‚předal svou historii‘ Národnímu archivu
- Balet Národního divadla moravskoslezského povede Lee Bessoudo Greck
- Cena Jiřího Bělohlávka pro houslistu Milana Al-Ashhaba
- HAMU otevřela nové zvukové studio. Nabídne práci s prostorovým zvukem i zázemí pro umělecký výzkum
- Vánoční fanfáry předmětem kompoziční soutěže v Brně
- O post rektora JAMU se ucházejí dva kandidáti
- Antoine Thevoz vítězem violového ročníku Beethovenova Hradce
- Lukáš Bátor vítězem celostátní skladatelské soutěže. Zaujal skladbou na text Pavla Šruta
- Sbory Kajetán a Malý Kajetán uspěly v Krakově a míří na světový šampionát do Tokia