16. listopad
Svátek má Otmar.
1993 – zemřela Lucia Popp, slovenská operní pěvkyně – sopranistka (narodila se 12. listopadu 1939). Od roku 1963 působila v zahraničí. Vynikla zejména jako interpretka rolí v operách Wolfganga Amadea Mozarta a Richarda Strausse. Byla také vysoce ceněna jako interpretka koncertních písní. Jejím profesionálním debutem byla ve věku 23 let role Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně v Bratislavě. V roce 1963 ji Herbert von Karajan po jejím předzpívání ve Vídni pozval do Vídeňské státní opery, kde debutovala jako Barbarina v Mozartově Figarově svatbě. V Královské opeře Covent Garden v Londýně debutovala v roce 1966 jako Oscar ve Verdiho Maškarním plese a v Metropolitní opeře v roce 1967 jako Královna noci. V letech 1966–1977 byla stálou členkou operního divadla v Kolíně nad Rýnem. Od koloraturních rolí se postupně přesunula k lyrickým, později přidala Hraběnku v Mozartově Figarově svatbě, titulní roli ve Straussově Arabelle, Adinu v Nápoji lásky nebo Maršálku v Růžovém kavalírovi. Její celoživotní profesorkou zpěvu byla Anna Hrušovská, koloraturní sopranistka, která do roka 1945 působila mimo jiné ve vídeňské Volksoper a v Opeře v Grazu. Manželi Lucie Poppové byli pianista a dirigent György Fischer, umělecký správce Chicagského symfonického orchestru Peter Jonas a německý tenorista Peter Seiffert. V roce 2017 byla ve Vídeňské státní opeře odhalena její busta.
1946 – narodil se Edward Higginbottom, britský muzikolog, varhaník, sbormistr a dirigent. Byl varhaníkem na New College v Oxfordu, kde 38 let vedl sbor a vytvořil velké množství sborových nahrávek. Později byl šéfdirigentem oxfordského souboru s názvem Instruments of Time and Truth.
1940 – zemřel Jindřich Souček, technik, skladatel a sbormistr (narodil se 1. ledna 1863). Byl pedagogem a posléze ředitelem průmyslové školy v Chrudimi. Ve volném čase byl sbormistrem a později i předsedou chrudimského pěveckého sboru Slavoj. Komponoval sbory, písně, veselé kuplety, operety a pokoušel se i o operu. Napsal parodickou zpěvohru Provdaná nevěsta, dějově navazující na Smetanovu Prodanou nevěstu.
1939 – narodil se Henrik Otto Donner, finský trumpetista a skladatel (zemřel 26. června 2013), jeden z průkopníků avantgardy a experimentální hudby ve své zemi. Jeho hudební styl sahal od popu a rocku přes jazz, elektronickou hudbu až po současnou klasiku. Byl autorem hudby k více než 50 filmům a televizním seriálům. Patřil do slavné finsko-švédské rodiny Donnerů.
1932 – narodil se Petr Pokorný, skladatel a klavírista (zemřel 4. února 2008). Klavír vystudoval u Václava Holzknechta a Ilony Śtěpánové-Kurzové, kompozici soukromě u Emila Hradeckého, Zdeňka Hůly a Pavla Bořkovce. Vyučoval však chemii a byl autorem několika učebnic biologie. Počátky jeho skladatelské činnosti, ovlivněné módní vlnou dodekafonie, spadají do konce 50. let. V 60. letech spolupracoval s komorním ansámblem Musica viva Pragensis. Později kompoziční techniku dodekafonie opustil. Jeho skladby se v době normalizace v Československu nehrály.
1929 – narodil se Ladislav Jásek, český exilový houslista (zemřel koncem března 2023). Na AMU v Praze studoval u Jaroslava Pekelského. V roce 1956 získal první cenu na houslové soutěži Carla Fleshe v Londýně. Významná byla zejména jeho spolupráce s klavíristou Josefem Hálou, se kterým v roce 1959 uskutečnil koncertní cestu do Austrálie, Indie a Japonska a v roce 1962 znovu turné po Japonsku. V té době také vyučoval v Austrálii a na Novém Zélandě, ale vracel se do Evropy. Tři roky byl sólistou České filharmonie. Koncem 60. let získal v Austrálii azyl. Působil jako koncertní mistr v Opeře v Sydney (účinkoval i při jejím otevření v roce 1973) a v symfonickém orchestru v Adelaide, kde byl dříve rovněž primáriem souboru Elder String Quartet. Učil tam rovněž na konzervatoři.
1924 – zemřel Alexandr Andrejevič Archangelskij, ruský dirigent, sbormistr a skladatel (narodil se 23. října 1846). Byl regenschorim v Penze a později v Petrohradu. Od roku 1872 byl členem petrohradské Dvorní pěvecké kapely. Dával hodiny zpěvu v Alexandrovském lyceu. Roku 1880 v Petrohradu založil smíšený sbor se širokým repertoárem a vysokou uměleckou úrovní. Složil na 500 sborových skladeb. Jeho význam spočíval mimo jiné v tom, že roku 1884 zavedl ve svém sboru ženské hlasy místo dosavadních chlapeckých. V roce 1908 byl předsedajícím prvního sjezdu dirigentů v Moskvě. V roce 1921 obdržel titul zasloužilého umělce RSFSR. Poslední dva roky života prožil v Praze, kde pracoval se studentským pěveckým sborem.
1908 – debut na scéně newyorské Metropolitní opery měla Ema Destinnová, a to v titulní roli Verdiho Aidy. Představení dirigoval Arturo Toscanini a jejím pěveckým partnerem byl jako Radames legendární tenorista Enrico Caruso.
1900 – konal se inaugurační koncert Philadelphia Orchestra. V sále Academy of Music program řídil Fritz Scheel. Zněla hudba Carla Goldmarka, Ludwiga van Beethovena, P. I. Čajkovského, Carla Marii von Webera a Richarda Wagnera, sólistou byl ruský pianista Ossip Gabrilowitsch.
1896 – narodil se Lawrence Tibbett, americký pěvec – barytonista (zemřel 15. července 1960). V letech 1923 až 1950 zpíval v Metropolitní opeře v New Yorku. Účinkoval tam v hlavních rolích více než šestsetkrát. První nahrávky pro společnost Victor Talking Machine Company / RCA Victor natočil už v roce 1926. Vystupoval také jako filmový herec a rozhlasový moderátor. V roce 1936 založil s houslistou Jaschou Heifetzem Americký cech hudebních umělců. Sedmnáct let byl jeho prezidentem.
1895 – narodil se Paul Hindemith, německý skladatel, violista a dirigent (zemřel 28. prosince 1963). V roce 1921 založil smyčcové kvarteto Amar Quartet a hojně koncertoval s ním i sám po Evropě. Jako autor byl ve 20. letech významným zastáncem stylu „nové věcnosti“. Pozornost mezinárodního publika poprvé vzbudil, když v roce 1922 zazněly některé z jeho skladeb na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Salcburku. Pracoval jako organizátor festivalu v Donaueschingen, v roce 1927 byl jmenován profesorem na Berlínské vysoké škole pro hudbu. Nacisté ho zařadili mezi „atonální hlukaře“, jeho hudbu v říjnu 1936 zakázali a v roce 1938 ho zařadili na výstavu Entartete Musik (Zvrhlá hudba). Krátce působil v Turecku, kde byl vůdčí osobností nové hudební pedagogiky. Před druhou světovou válkou však emigroval z Německa do Švýcarska a poté do USA. V roce 1946 tam získakl občanství, ale v roce 1953 se vrátil do Evropy, žil v Curychu a učil na tamní univerzitě. Jeho hudební jazyk se vyvíjel od expresionismu (opera Svatá Zuzana, která v roce 1922 pobouřila frankfurtské publikum) ke kontrapunktickému neoklasicismu. Velkým dílem ze 30. let je opera Malíř Mathis, které předcházela stejnojmenná symfonie. Jeho nejoblíbenějším dílem se staly Symfonické metamorfózy témat od Carla Marii von Webera z roku 1943.
1890 – poprvé zazněl Smyčcový kvartet č. 2 f moll, op. 5 Carla Nielsena. Šlo o soukromé uvedení díla v Berlíně pro slavného houslistu Josepha Joachima. Oficiální premiéra se uskutečnila v dubnu 1892.
1873 – narodil se Roderich Bass, český klavírista a skladatel (zemřel 24. května 1933). Jako sólista s úspěchem spolupracoval s Vídeňskými filharmoniky, Českou filharmonií a s orchestry v Drážďanechm, Amsterdamu nebo Miláně. Jeho skladby jsou salonního charakteru, rozsahem kratší a byly určeny spíše k příjemnému poslechu. Od roku 1917 vyučoval hru na klavír na Nové vídeňské konzervatoři.
1861 – narodil se Václav Suk, český houslista, dirigent a skladatel působící v Rusku (zemřel 12. ledna 1933), známý jako Váša, v Rusku Vjačeslav. Od roku 1880 byl houslistou v Charkově a v Moskvě, o pár let později se stal operním i symfonickým dirigentem, od roku 1906 ve Velkém divadle v Moskvě. Vedle toho byl šéfem operního studia Konstantina Sergejeviče Stanislavského a řídil letní koncerty v sovětských lázních.
1850 – premiéru měla opera Stiffelio, šestnácté operní dílo Giuseppe Verdiho, zkomponovná podle italského libreta Francesca Marii Piaveho. První provedení se uskutečnilo v Teatro Grande (nyní Teatro Comunale Giuseppe Verdi) v Terstu. Bylo provázeno potížemi s cenzurou, které vedly ke škrtům a změnám. V původním příběhu se totiž jedná o protestantského duchovního s nevěrnou manželkou; závěrečná scéna se má oodehrávat v kostele; avšak ženatý kněz byl v katolickém rakouském Terstu, stejně jako v Itálii, problémem… Námět Stiffelia měl přitažlivost problémové hry s jádrem morálního cítění; stejnou přitažlivost, která Verdiho o něco později vedla k Traviatě.
1766 – narodil se Rodolphe Kreutzer, francouzský houslista, pedagog, skladatel a dirigent (zemřel 6. ledna 1831). Byl předním virtuózem své doby, od založení pařížské konzervatoře v roce 1795 až do roku 1826 na ní působil jako profesor hry na housle. Je také autorem čtyřiceti oper. Známý je jako dedikant Beethovenovy Houslové sonáty č. 9, op. 47 z roku 1803, takzvané Kreutzerovy sonáty; dílo nicméně nikdy nehrál. Beethoven původně věnoval sonátu africko-polskému houslistovi Georgi Bridgetowerovi, jejímu prvnímu interpretovi, ale po hádce věnování změnil. Kreutzerova sonáta se později dostala do podtitulu Smyčcového kvartetu č. 1 Leoše Janáčka z roku 1923, inspirovaného stejnojmennou novelou Lva Nikolajeviče Tolstého.
1734 – zemřel Kryštof Karel Gayer, skladatel (narodil se v roce 1668). Byl ředitelem kůru v kostele Narození Páně v Praze na Hradčanech a ředitelem kůru v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Podařilo se mu získat velkou sbírku hudebnin přímo z Itálie a přivedl tak do Prahy i nové směry chrámové hudby. Sám byl výhradně skladatelem chrámové hudby ve slohu vrcholného baroka.
1733 – narodil se Gotthard Pokorný, varhaník a skladatel (zemřel 4. srpna 1802). Od roku 1760 byl ředitelem kůru v katedrále svatých Petra a Pavla v Brně. Komponoval převážně chrámovou hudbu, jeho mše, litanie a nešpory byly nalezeny v mnoha českých a moravských kostelech. Komponoval však i světskou hudbu, zejména klavírní cykly a houslové koncerty.
1720 – narodil se Carlo Antonio Campioni, italský houslista, skladatel a dirigent (zemřel 12. dubna 1788). Byl dómským kapelníkem katedrály v Livornu, v té době získal královské privilegium tisknout svá díla. V roce 1763 byl jmenován kapelníkem v chrámu Santa Maria del Fiore ve Florencii a tuto funkci si udržel až do smrti. Publikoval několik sbírek triových sonát, ale byl také autorem chrámové hudby: napsal Salve Regina nebo Requiem pro Františka Štěpána Lotrinského a pak pro císařovnu Marii Terezii nebo Te Deum k narození Františka I. Rakouského.
1715 – narodil se Girolamo Abos, maltsko-italský skladatel oper a chrámové hudby (zemřel v květnu 1760). Učil na neapolské škole Scuola dei Poveri di Gesù a na Conservatorio di Sant’Onofrio a Porta Capuana. Byl hudebním ředitelem v Italském divadle v Londýně, později učil na Conservatorio della Pietà de‘ Turchini v Neapoli, kde byl jedním z jeho žáků Giovanni Paisiello. Napsal čtrnáct oper pro operní domy v Neapoli, Římě a Londýně. Když působil jako varhaník a ředitel kůru v několika neapolských chrámech, složil množství chrámové hudby.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1904 – John Ambrose Fleming podal patentovou přihlášku na elektronkovou diodu, pozdější základ techniky v rozhlasovém a pak i televizním vysílání
1893 – byl založen fotbalový klub Sparta Praha