22. listopad
Svátek má Cecílie.
2017 – zemřel Dmitrij Chvorostovskij (Dmitry Hvorostovsky), ruský operní pěvec, barytonista (narodil se 16. října 1962). Mezinárodního významu se dočkal v roce 1989, kdy vyhrál soutěž BBC Singer of the World v Cardiffu. Téhož roku debutoval na Západě v opeře v Nice v Čajkovského Pikové dámě. V Itálii debutoval v benátském divadle La Fenice jako Evžen Oněgin, v Americe v Lyrické opeře v Chicagu roku 1993 ve Verdiho Traviatě. Zpíval následně ve všech významných světových operních domech, od Královské opery v Londýně a milánské Scaly přes státní opery v Berlíně a Vídni po Metropolitní operu. Zvláště proslul ztvárněním titulní postavy v Čajkovského Evženu Oněginovi.
1993 – zemřel Anthony Burgess, britský spisovatel, skladatel a klavírista, básník, filmový scenárista, libretista, učitel, jazykovědec, kritik v oblasti literatury, filmu, divadla, ale také gastronomie (narodil se 25. února 1917). Jako dítě se o hudbu nezajímal. Zvrat způsobilo, když v rozhlase vyslechl Prélude à l’après-midi d’un faune Claude Debussyho. Za války byl hudebním ředitelem zábavní sekce 54. divize britské armády a aranžoval řadu skladeb pro taneční orchestr. Po válce vyučoval na středních školách a na Birminghamské univerzitě jevištní řeč, anglickou literaturu a drama. Organizoval také amatérská divadelní představení. V Britských koloniálních službách působil jako učitel v Malajsii. Zkomponoval tam mnoho skladeb ovlivněných místní hudbou. Poté odjel do Bruneje, později do Sovětského svazu, na Maltu, do Itálie a Monaka. Patřil mezi zakladatele Irské knihovny princezny Grace a centra irských studií. V 70. letech navštěvoval Spojené státy a přednášel na Princetonské univerzitě, na City College of New York, Kolumbijské univerzitě, Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, University at Buffalo a na Iowa State University. Na sklonku života se vrátil do rodné země. Jeho popel je uložen na hřbitově v Monaku.
1993 – zemřel Karl Scheit, rakouský kytarista, loutnista a hudební pedagog (narodil se 21. dubna 1909). Je známý jako „Rakouský Segovia“. Byl profesorem na vídeňské Hudební akademii, nyní Univerzitě múzických umění, a na vídeňské konzervatoři. Mezi jeho studenty patřili Heinz Wallisch, Robert Wolff, Jürg Chamber, Richard Pilkington a Konrad Ragossnig. Je autorem publikace Učebnice pro kytaru.
1993 – zemřela Taťjana Nikolajeva, ruská klavíristka a skladatelka (narodila se 4. května 1924). V roce 1950 zvítězila v prvním ročníku Mezinárodní soutěže J. S. Bacha v Lipsku. Během tamního pobytu se seznámila s Dmitrijem Šostakovičem. Stali se celoživotními přáteli a svěřil jí mimo jiné první provedení svých 24 preludií a fug. Od roku 1959 vyučovala na Moskevské konzervatoři. Během své kariéry natočila více než 50 gramofonových nahrávek, z velké části šlo o Bacha a Beethovena. Po pádu komunismu koncertovala po Evropě i v USA a zasedala v porotách mezinárodních soutěží. V listopadu 1993 ji během koncertu v San Franciscu postihla cévní mozková příhoda. Koncert nedokončila a o devět dní později zemřela.
1951 – zemřel Karel Fučík, operní pěvec – basista (narodil se 3. října 1876). Napřed účinkoval v mnoha operách a operetách ve smíchovských divadlech. V roce 1912 získal angažmá v opeře Městského divadla v Plzni, kde ztvárnil řadu rolí světového basového repertoáru. V roce 1921 se stal zástupcem režiséra a později inspicientem opery, operety a baletu. Byl otcem komunistického novináře Julia Fučíka a bratrem kapelníka a skladatele Julia Fučíka.
1928 – premiéru mělo Boléro, proslavená skladba Maurice Ravela. V současnosti je k slyšení téměř výhradně jen v koncertním provedení jako efektní symfonická kompozice. Pro dílo je charakteristický neměnný ostinátní rytmus španělského tance bolero, který udržují malé bubny po celou dobu. Stejně tak neměnný je i basový doprovod i samotná táhlá melodie. Formálně je skladba označována jako instrumentační variace. Původně byla složeno jako baletní hudba pro primabalerínu Idu Rubinsteinovou. Premiéru v Pařížské opeře připravila choreografka Bronislava Nižinská. Bolero zaznamenalo obrovský úspěch, který zaskočil i samotného autora.
1901 – narodil se Joaquín Rodrigo, španělský klavírista a skladatel (zemřel 6. července 1999). První publikované skladby jsou z roku 1923, koncert pro kytaru a orchestr Concierto de Aranjuez, jeho nejslavnější dílo, vznikl roku 1939 v Paříži pro kytaristu Regina Sainze de la Maza. Concierto Andaluz pro čtyři kytary a orchestr pro sebe a své tři syny objednal u Rodriga kytarista Celedonio Romero. Od roku 1947 byl Rodrigo profesorem hudebních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Complutense v Madridu. Komponoval v Braillově písmu, protože ve třech letech po záškrtu úplně ztratil zrak. Skladby byly k publikaci přepisovány. Přestože byl nejvíce známý svou kytarovou hudbou a španělskou kytaru povýšil na univerzální koncertní nástroj, nikdy na ni nehrál. V roce 1991 byl králem Juanem Carlosem I. povýšen do španělské šlechty s dědičným titulem Marqués de los Jardines de Aranjuez. Joaquín Rodrigo a Victoria Kamhi, turecká klavíristka, po více než šedesát jeho manželka, která zemřela v roce 1997, jsou pohřbeni na hřbitově v Aranjuez.
1900 – zemřel Arthur Sullivan, britský skladatel, autor oper a operet (narodil se 13. května 1842). Jeho dílo zahrnuje třiadvacet oper, převážně lehčího žánru opera buffa, třináct orchestrálních děl, osm oratorií nebo chorálů, dva balety, scénickou hudbu k několika divadelním hrám a četné kostelní písně a další práce pro církev, koledy, hudbu pro klavír a komorní hudbu. Operu s vážným tématem složil pouze jedinou, Ivanhoe. Spolupracoval s libretistou W. S. Gilbertem. Jako autorská dvojice spolu vytvořili mezi lety 1871–96 čtrnáct operet, mezi nejznámější z nich patří HMS Pinafore, Piráti z Penzance nebo Mikádo. Nadání projevoval už od raného mládí, stal se sboristou v londýnské Královské kapli (Royal Chapel). Ze začátku komponoval orchestrální, komorní a chrámovou hudbu. Napsal mnoho písní a chorálů. Pod Offenbachovým vlivem začal komponovat opery (opera buffa), se kterými dosáhl svých největších úspěchů. Vyučoval na Londýnské hudební akademii, poté se stal ředitelem Training School for Music. Od Cambridgeské univerzity dostal čestný doktorát a od královny šlechtický titul Knight Bachelor s oslovením Sir.
1894 – narodil se Bohuslav Taraba, skladatel, malíř, hudební spisovatel a vydavatel (zemřel 18. září 1978). Působil jako učitel. Hudbu studoval soukromě u Josefa Bohuslava Foerstera a stal se jeho sekretářem. Po Foersterově smrti byl pověřen uspořádáním jeho rukopisné pozůstalosti. Patřil také mezi zakladatele edice České hudební společnosti.
1887 – narodil se Záboj Bláha-Mikeš, hudební redaktor, organizátor a skladatel (zemřel 3. dubna 1957). Vedle ČVUT studoval klavír u Adolfa Mikeše a skladbu u Františka Spilky a Vítězslava Nováka. Působil jako doprovod slavných českých houslistů Pepy Bartoně a Emanuela Ondříčka. Po 1. světové válce se stal organizátorem hudebního života v Praze a klavírním doprovazečem a skladatelem. Byl spoluzakladatelem časopisu Přítomnost, předsedou České hudební společnosti, hudebním redaktorem časopisů Osvětové rozhledy, Ilustrovaný legionářský zpravodaj, Hlas národní obrany, Česká hudba, Zvon nebo Umělec. Do monumentální desetidílné České vlastivědy, která vycházela v letech 1929–1936, přispěl statěmi o hudebním životě v Čechách. Vydal studii Michelangelo a Beethoven (1939) a přeložil dílo Romaina Rollanda Hudebníkova cesta do minulosti. Několik dalších původních děl a překladů zůstalo v pozůstalosti.
1862 – premiéru měla opera Síla osudu (La forza del destino) Giuseppe Verdiho, a to v Petrohradě, za skladatelovy účasti. Autorem libreta byl Francesco Maria Piave; jde o zpracování španělské romantické divadelní hry Don Álvaro o la fuerza del sino od Ángela de Saavedra z roku 1835.
1855 – premiéru měla Mše G dur k poctě sv. Cecílie (Messe solennelle en l’honneur de Sainte-Cécile) od Charlese Gounoda; poprvé zazněla v pařížském kostele Saint-Eustache u příležitosti svátku svaté Cecílie, katolické patronky hudebníků.
1840 – narodil se Karel Vraný, skladatel a sbormistr (zemřel 6. května 1874), ředitel kůru kůru v Nymburce. Vedle toho působil jako kapelník městské hudby a obnovil činnost místního pěveckého sboru Hlahol. Z původně čistě mužského sboru vytvořil smíšený sbor, který poprvé veřejně vystoupil v roce 1873. Hudbu studoval soukromě u Josefa Förstera. Komponoval písně, sbory a chrámové skladby, které se však nedochovaly.
1826 – zemřel Pavel Lambert Mašek, český varhaník a skladatel (narodil se 14. září 1761). Byl učitelem ve Zlonicích a v Jaroměřicích nad Rokytnou, působil i na jaroměřickém zámku. Jako virtuóz na fyzharmoniku (předchůdce harmonia) vystupoval u císařského dvora ve Vídni. V metropoli se nakonec v roce 1792 natrvalo usadil jako učitel klavíru a skladby. Jeho mladším bratrem byl varhaník a skladatel Vincenc Mašek.
1824 – narodil se Jan Ludvík (Ludevít) Lukes, operní pěvec (zemřel 24. února 1906). Působil v Olomouci, v německé opeře v Praze vedené Františkem Škroupem, zpíval v Bruselu, Pešti, Vratislavi a Drážďanech a nakonec v pražském Prozatímním divadle. Současníci na něm oceňovali všestrannost – působivě zazpíval národní píseň, koncertní árii i operní úlohu. Zpíval titulní roli v premiéře Smetanova Dalibora, uvedeného 16. května 1868 v Novoměstském divadle v Praze při příležitosti položení základního kamene Národního divadla.
1780 – narodil se Conradin Kreutzer, německý skladatel (zemřel 14. prosince 1849). Složil na padesát oper a singspielů, vedle Webera a Marschnera je významným tvůrcem německé raně romantické opery. Komponoval však i komorní hudbu. Byl kapelníkem württemberského krále, tvořil pro vídeňská divadla. Opery Nocleh v Granadě (svou nejpopulárnější) a Meluzína komponoval ve 30. letech v Bílé Lhotě na Olomoucku a v Uherském Hradišti. Jeho dcery, Cecilia a Marie Kreutzerové, byly uznávané sopranistky.
1710 – narodil se Wilhelm Friedemann Bach, německý skladatel, druhé dítě a nejstarší syn Johanna Sebastiana Bacha (zemřel 1. července 1784). Po absolvování Thomasschule studoval nejprve práva na Lipské univerzitě a později přešel na univerzitu v Halle a vedle práv studoval také matematiku. V roce 1733 byl jmenován varhaníkem v chrámu sv. Sofie poblíž Zwingeru a později varhaníkem v kostele Panny Marie v Halle. Další místa mu ale nevycházela, údajně i kvůli složité povaze, a zemřel v chudobě. Jeho dílo obsahuje mnoho chrámových kantát a instrumentálních skladeb, z nichž jsou nejpozoruhodnější fugy, polonézy, fantasie pro klavír a dueta pro dvě flétny. Koncem 19. století nastalo oživení zájmu o jeho dílo.
1709 – narodil se František Benda, skladatel a houslista raného klasicismu, starší bratr skladatele Jiřího Antonína Bendy (zemřel 7. března 1786). Od osmi let hrál na housle a zpíval v kostele na kůru. V roce 1718 ho otec vzal do Prahy k benediktinům, kteří hledali zpěváka – diskantistu pro kostelní sbor. Stal se oblíbeným sólistou. Po odchodu do Drážďan se kromě zpěvu věnoval hře na housle a violu. Slavil velké úspěchy až do doby, kdy po nemoci ztratil hlas. Po vyléčení působil jako vokalista u jezuitů v Klementinu a vystoupil také jako sólista v operních představeních pořádaných na počest korunovace Karla VI. českým králem (Fuxova opera Costanza e Fortezza a Zelenkova hra Sub olea pacis et palma vitrutis). Získával značné renomé jako houslový virtuóz. Hrál v kapele saského kurfiřta Augusta II. Silného, vstoupil do služeb pruského korunního prince Friedricha II., kde měl na starosti houslová sóla, doprovázel krále při sólové hře na příčnou flétnu, po několik let též zpívat tenorové party, později vyučovat mladé houslisty, stal se koncertním mistrem pruské dvorské kapely, začal komponovat, většinou skladby pro housle. Došel až k náznakům sonátové formy, je považován za předchůdce klasicismu, vedle Stamice se jako jediný ve své době dopracoval osobitého stylu v houslové hře, nezávislého na italské tradici.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1975 – po smrti generála Franca byl Juan Carlos I. prohlášen španělským králem
1963 – v Dallasu v Texasu byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy
1897 – v Čechách byl natočen první hraný film: Hořický pašijový film, hodinový snímek o monumentálních pašijových hrách v Hořicích na Šumavě. Byl pořízen americkou produkcí.