27. červenec

Svátek má Věroslav.

2015 – zemřel klavírista Ivan Moravec (narodil se 9. listopadu 1930). Patřil k předním interpretům Chopina zařazeným do edice Velcí klavíristé 20. století vydavatelstvím Philips Classics. Média o něm psala jako „básníkovi klavíru“ či „pianistovi pianistů“. Koncertoval na většině významných světových pódií, v roce 1964 debutoval v newyorské Carnegie Hall, byl zván jako sólista světových orchestrů. Byl profesorem pražské HAMU a převzal styl výuky své učitelky Ilony Štěpánové-Kurzové. Mezi jeho žáky se zařadili Boris Krajný, Václav Mácha, Jaroslava Pěchočová nebo Martin Hršel. Působil také na letních klavírních kurzech v Plzni a byl členem porot mnoha mezinárodních soutěží, v Bruselu, Vídni a dalších.

1962 – zemřel František Korte, právník a skladatel (narodil se 22. dubna 1895). Skladbu studoval soukromě u Vítězslava Nováka, vystupoval také jako dirigent a klavírní doprovazeč. Když působil jako soudce v Komárně a v Nitře, byl sbormistrem Južnoslovenského spevokolu v Nových Zámcích. Za války se v Praze stal ředitelem kůru, příležitostně korepetoval a věnoval se skladatelské činnosti. Byl autorem orchestrálních, komorních i chrámových děl. Skladatelem byl rovněž jeho syn Oldřich František Korte (1926–2014), člen Laterny magiky a autor hudby k legendární inscenaci Kouzelný cirkus.

1940 – narodila se Pina Bausch, choreografka a tanečnice (zemřela 30. června 2009), první dáma německého tance, nejvlivnější choreografická osobnost poslední třetiny dvacátého století. V roce 1973 převzala baletní soubor ve Wuppertalu, který pak radikálně proměnila na moderní taneční divadlo. Z tanečních představení učinila divácky komunikativní žánr a zásadně ovlivnila předního tvůrce fyzického divadla Lloyda Newsona. Byla jedna z prvních, kdo obrátili pozornost k lidskému tělu. Její skvělí tanečníci byli zároveň sbírkami různých obnažovaných odchylek od tělesného ideálu. Základem jejích choreografických struktur byl klip a kompozičním principem střih. Jejím učitelem, mentorem a protektorem byl ve své Folkwang–Hochschule v Essenu významný meziválečný choreograf Kurt Joos. Když se vrátila z USA, kde si prohlubovala vzdělání, přijal ji do svého souboru Folkwang-Ballett a ustanovil svou uměleckou dědičkou.

1937 – zemřel Karol Szymanowski, polský skladatel a pedagog, člen hnutí Mladé Polsko (narodil se 3. října 1882). V prvním období, přibližně do opusu 25, je Szymanowského hudba ovlivněna Chopinem a německým pozdním romantismem, m.j. Richardem Straussem. Přibližně od první světové války začlenil prvky hudebního impresionismu a moderny a silnými názvuky arabské hudby. Nejvýznamnější z této části tvorby jsou jeho písňové cykly, třetí symfonie Píseň noci a opera Král Roger. V třetí etapě tvorby se dostal blízko neoklasicismu a neofolklorismu. Nejvýznamnějším dílem tohoto období je Stabat Mater. Napsal román Efebos, zabývající se tématem homosexuality, věnoval ho svému milenci, tanečníku a básníku Borisovi Kochnovi. Dílo ale shořelo a dochovala se jen část. Za svou hudební tvorbu byl v roce 1934 jmenován Komandérem Řádu znovuzrozeného Polska. 2. dubna 1937 mu prezident Ignacy Mościcki udělil Velkokříž tohoto řádu.

1934 – zemřel Frederick Delius, anglický hudební skladatel (narodil se 1. dubna 1862). Hudbě se začal věnovat poměrně pozdě, studoval ji v Lipsku. Počátkem devadesátých let začal tvořit opery, nejslavnější z nich, Romeo a Julie na vsi vznikla roku 1901. Psal také sborovou a komorní hudbu, třeba Piano Concerto, Légende nebo Requiem.

1924 – zemřel Ferruccio Busoni, italsko-německý hudební skladatel, pedagog, teoretik hudby a klavírní virtuos (narodil se 1. dubna 1866). Byl zázračným dítětem. Jako klavírista spolu s rodiči poprvé vystoupil v sedmi letech a v deseti už hrál své vlastní skladby ve Vídni. Mezi návštěvníky tohoto koncertu byl Franz Liszt a seznámil se tam i s Johannesem Brahmsem a Antonem Rubinsteinem. Stal se učitelem hudby v Helsinkách a vzniklo tam i celoživotní přátelství s Jeanem Sibeliem. V roce 1890 zvítězil v soutěži Antona Rubinsteina se svým Koncertním kusem pro klavír a orchestr. Učil, vystupoval jako klavírista i dirigoval, propagoval zejména soudobou hudbu. Mezi jeho žáky byli např. Egon Petri, Kurt Weill a Stanley Gardner. Napsal na tři sta vlastních skladeb, asi nejznámějším orchestrálním dílem je suita Turandot z roku 1905, která se v roce 1917 stala základem pro stejnojmennou operu. Také upravil další více než stovku děl jiných skladatelů pro klavír, hlavně Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1907 publikoval své stěžejní teoretické dílo, Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst (Náčrt nové hudební estetiky), ve kterém kritizuje přílišnou vázanost dosavadní hudby a předvídá, že hudba budoucnosti bude založena na rozdělení oktávy na více než dvanáct tónů. Je pohřben na III. městském hřbitově na Stubenrauchstraße v Berlíně. Až v 80. letech 20. století došlo k oživení zájmu o jeho dílo.

1922 – narodila se Božena Brodská, rozená Křepelková, známá též jako Bíba Brodská, tanečnice, historička a pedagožka dějin baletu na HAMU (zemřela 23. června 2019). Byla v angažmá v Družstvu divadel práce Karlín, v D 45 a v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Od roku 1955 působila jako pedagožka na katedře tance HAMU v Praze. Jejím druhým manželem byl herec Vlastimil Brodský (rozvedli se v roce 1959). Jejich syn Marek (* 1959) je výtvarník, hudebník a občasný herec.

1916 – zemřel Karl Klindworth, německý skladatel, dirigent a klavírista (narodil se 25. září 1830). V sedmnácti byl už úspěšným houslistou a kapelníkem kočovné divadelní společnosti, roku 1848 dirigoval hannoverskou premiéru Meyerbeerových Hugenotů, roku 1850 převzal vedení hannoverského pěveckého spolku Neuer Liedertafel. Roku 1852 odešel do Výmaru, kde se stal žákem Franze Liszta a brzy patřil k jeho nejužšímu kruhu žáků a přátel. V Londýně se seznámil s Richardem Wagnerem a stal se jeho celoživotním oddaným přívržencem a přítelem. Vedl klavírní třídu na Moskevské konzervatoři, kde se spřátelil s Petrem Iljičem Čajkovským, který tam působil jako profesor harmonie. V letech 1884 až 1886 řídil Berlínské filharmoniky, střídavě s Josephem Joachimem a Franzem Wüllnerem, a také koncerty místního Wagnerovského spolku. Roku 1883 založil vlastní klavírní školu. Mezi jeho žáky patří Hans von Bülow a William Mason. Proslul zejména zpracováním klavírního výtahu z Wagnerova Prstenu Nibelungova a také kritickou edici děl Frédérika Chopina. V roce 1907 adoptoval desetiletou osiřelou anglickou příbuznou Winifred Williamsovou, která se pak roku 1915 provdala za Siegfrieda Wagnera a po jeho smrti se v roce 1930 stala vedoucí Hudebních slavností v Bayreuthu.

1867 – narodil se Enrique Granados, španělský katalánský klavírista a skladatel, narozený jako Pantaleón Enrique Joaquín Granados Campiña (tragicky zahynul 24. března 1916). K jeho nejslavnějším skladbám patří klavírní suita Goyescas z roku 1911, inspirovaná obrazy Francisca Goyi; návazně ji rozvinul ve stejnojmennou operu. Komponoval i komorní hudbu, písně a zarzuely. Mnoho jeho klavírních skladeb bylo přepsáno pro klasickou kytaru. V Barceloně založil klavírní školu Acadèmia Granados. Zemřel za první světové války – loď, na které se plavil i s rodinou přes Lamanšský průliv z Británie do Francie, byla torpédována německou ponorkou.

1781 – narodil se Mauro Giuliani, italský skladatel, kytarista, violoncellista a zpěvák (zemřel 8. května 1829), přední kytarový virtuóz počátku 19. století. Jako kytarový skladatel měl velký úspěch zejména s formou tématu a variací. Od roku 1806 působil ve Vídni a koncertoval po Evropě, stal se hudební celebritou, ale roku 1819 se vrátil do Itálie. Roku 1813 hrál na violoncello v orchestru při prvním provedení Beethovenovy Sedmé symfonie.

*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…

1952 – Emil Zátopek vyhrál maraton v čase 2:23:03.2 a získal 3. zlatou medaili na OH v Helsinkách