6. květen
Svátek má Radoslav.
2023 – zemřel Menahem Pressler, americko-izraelský pianista a pedagog narozený v Německu (narodil se 16. prosince 1923), v letech 1955 až 2008 člen komorního souboru Beaux Arts Trio, v letech 1955 až 2023 pedagog Indian University. Trio založil s houslistou Danielem Guilletem a cellistou Bernhardem Greenhousem. Zatímco obsazení smyčcových nástrojů se měnilo, Pressler zůstal jeho jediným klavíristou až do roku 2008, kdy s houslistou Danielem Hopem a cellistou Antoniem Menesesem vystoupilo trio naposledy.
2005 – zemřel Josef Ceremuga, skladatel a pedagog (narodil se 14. června 1930). Od roku 1960 pracoval v kabinetě zvukové skladby Filmové fakulty Akademie múzických umění. Již v roce 1967 byl jmenován docentem a o dva roky později děkanem této fakulty. V jeho díle filmová hudba zaujímá významné místo, ale je i autorem četných symfonických a komorních děl, opery Juraj Čup a baletu Princezna se zlatou hvězdou na čele. Na Hudební fakultě AMU byl v roce 1982 jmenován profesorem skladby.
1992 – zemřela Marlene Dietrich, německo-americká herečka a zpěvačka (narodila se 27. prosince 1901). Ve 20. letech v Berlíně vystupovala na divadle a v němých filmech, v dalším desetiletí po přestěhování do USA hrála v mnoha hollywoodských filmech, většinu 50. až 70. let strávila světovými turné jako významná kabaretní umělkyně. Během koncertů v Izraeli zpívala několik písní v němčině, včetně německé verze protiválečné hymny Peta Seegera Kam se poděly všechny květiny? z roku 1962, čímž prolomila neoficiální tabu týkající se používání němčiny v Izraeli. Dvakrát (v letech 1967 a 1968) vystoupila na Broadwayi. Posledních 13 let života strávila v Paříži převážně upoutána na lůžko.
1988 – zemřel Gejza Dusík, slovenský skladatel (narodil se 1. dubna 1907). Byl jako průkopník slovenské populární hudby generačním druhem Alexandra Moyzese, Eugena Suchoně a Jána Cikkera, nejvýznamnějších spolutvůrců dějin moderního slovenského hudebního umění. Společně s Pavlem Braxatorisem a Františkem Krištofem Veselým patří mezi spoluzakladatele slovenské operety. Celkem jich napsal dvanáct, z nich do roku 1945 byla vůbec nejpopulárnější Modrá růže. Už v roce 1935, tedy ještě před absolutoriem na vídeňské konzervatoři, měla v Slovenském národním divadle v Bratislavě premiéru jeho první opereta Tisíc metrů lásky. Mimořádnou pozici zaujímá v jeho tvorbě Pieseň o rodnej zemi (Najkrajší kút v šírom svete), píseň z operety Hrnčiarsky bál z roku 1956. Zpopularizoval ji slovenský tenorista Peter Dvorský, když ji v roce 1983 nahrál jako singl na desce Modrá ruža. Dusík napsal na 250 tanečních písní. Od roku 1949 jako ředitel vedl do roku 1974 Slovenský autorský svaz, od roku 1968 Slovenský ochranný zväz autorský.
1965 – narodila se Nathalie Stutzmann, francouzská pěvkyně a dirigentka, hudební ředitelka Atlantského symfonického orchestru a od roku 2026 umělecká a hudební ředitelka Orchestru Philharmonique de Monte-Carlo. Dirigování se rozhodla věnovat na začátku roku 2000. Mezi její mentory v tomto oboru patřili Jorma Panula, Seiji Ozawa a Simon Rattle. V roce 2009 založila a do ukončení činnosti v roce 2019 vedla komorní orchestr Orfeo 55. V květnu 2023 debutovala v Metropolitní opeře v New Yorku, kde dirigovala Mozartova Dona Giovanniho a Kouzelnou flétnu. V červenci 2023 debutovala s Wagnerovým Tannhäuserem na Bayreuthském festivalu, a to jako druhá dirigentka v historii festivalu.
1962 – zemřel Jiří Červený, kabaretiér, humorista, spisovatel a skladatel, původním povoláním právník (narodil se 14. srpna 1887), vnuk známého vynálezce a výrobce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného a otec pěvkyně a herečky Soni Červené. V roce 1909 založil kabaret Červená sedma, po jeho zániku provozoval v letech 1923–1949 soukromou advokátní praxi. Byl jedním z prvních průkopníků náročnějšího přednesového šansonu.
1958 – zemřel František Černý, varhaník a skladatel (narodil se 16. října 1875). Byl varhaníkem v řadě pražských kostelů a kapelníkem Izraelské obce v Karlíně a na Novém Městě. Od roku 1953 žil v Brně. Komponoval zejména klavírní skladby.
1949 – zemřel Maurice Maeterlinck, belgický básník a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1911 (narodil se 29. srpna 1862). Podle vlastní hry z roku 1892 napsal libreto k opeře Pelléas a Mélisanda, jedinému opernímu dílu Cladua Debussyho. Katolická církev zařadila roku 1914 veškeré jeho spisy na Index zakázaných knih.
1941 – narodila se Ghena Dimitrova, bulharská operní pěvkyně (zemřela 11. června 2005), jejíž kariéra trvala čtyři desetiletí. Její hlas byl známý svou silou a rozsahem; s velkým efektem ho využívala v roli Pucciniho Turandot. V té debutovala v roce 1983 v La Scale po boku tenoristy Plácida Dominga v inscenaci Franca Zeffirelliho. Její Turandot je také zachována na videu z inscenace ve veronské Aréně z roku 1983 s Nicolou Martinucci a Cecilií Gasdiou. V roce 1987 debutovala ve stejné roli v Metropolitní opeře v New Yorku. Její debut v USA se však uskutečnil už v roce 1981 v roli Elviry ve Verdiho operě Ernani. Zpívala také několik mezzosopránových rolí, zejména Amneris ve Verdiho Aidě, kterou ztvárnila v roce 1985 v La Scale po boku Marie Chiary v titulní roli a Luciana Pavarottiho v roli Radamese.
1932 – narodil se Konrad Ragossnig, rakouský klasický kytarista a loutnista (zemřel 3. ledna 2018). Jeho repertoár zahrnoval skladby od renesance po tvorbu soudobých skladatelů. Jako interpret na koncertních pódiích i v nahrávacích studiích, pedagog, editor a autor mnoha publikací a porotce prestižních soutěží vykonal ve své době mnoho pro etablování kytary jako moderního koncertního nástroje. Vyučoval na Hudební akademii města Basileje, na Univerzitě hudby a múzických umění ve Vídni a na Univerzitě v Curychu. V roce 1960 studoval u „otce novodobé kytary“ Andrése Segovii ve Španělsku. V následujícím roce mu otevřelo dveře evropských koncertních pódií vítězství v tehdy nejprestižnější kytarové soutěži, pořádané v Paříži francouzským rozhlasem O. R.T.F. Nezapomenutelná je jeho spolupráce s tenoristou Peterem Schreierem, se kterým byl pozván roku 1987 na Salcburský festival; v jejich písňovém recitálu zazněla i Ragossnigova transkripce Schubertova cyklu Krásná mlynářka. Vydal více než 70 alb.
1930 – narodil se Philippe Beaussant, francouzský muzikolog a spisovatel (zemřel 8. května 2016), expert na francouzskou barokní hudbu. Spolu s Vincentem Berthierem de Lioncourt založil roku 1988 Centre de musique baroque de Versailles (Centrum barokní hudby Versailles), do roku 1996 byl jeho uměleckým poradcem. V roce 1992 napsal knihu Lully ou le musicien du soleil (česky: Lully, hudebník Slunce), podle které byl v roce 2000 natočen film Král tančí.
1925 – zemřel Eduard Marhula, skladatel a varhaník (narodil se 8. prosince 1877), jehož hudební dílo vycházelo z tradic národních písní. Psal skladby pro klavír a upravoval lidové písně, zanechal i rozsáhlé dílo pro chrámové účely. Po studiích na Varhanické škole v Brně u Leoše Janáčka byl varhaníkem a ředitelem kůru v Rožnově pod Radhoštěm a zároveň a ředitelem tamní hudební školy. Později byl ředitelem Hudební a varhanické školy Matice školské v Ostravě-Mariánských Horách. Jako místopředseda Jednoty hudebních stavů věnoval síly zlepšování hmotných poměrů hudebníků, varhaníků a ředitelů kůrů. V roce 1918 založil v Ostravě vojenskou hudbu 31. pluku a stal se jejím kapelníkem. Navíc byl redaktorem a spoluvydavatelem časopisu Hudební a divadelní obzor, tehdy jediného odborného hudebního periodika na Moravě.
1903 – narodil se Hermann Grab, česko-německý klavírní virtuos pražského původu, německy píšící spisovatel a právník (zemřel 2. srpna 1949), pocházející z rodiny, která v druhé polovině 19. století v Praze vybudovala největší rakousko-uherskou továrnu na voskované a pogumované plátno, tapety a barviva. Studoval v Berlíně, Vídni a Heidelbergu, v Praze získal roku 1928 doktorát na právnické fakultě německé univerzity. Celou dobu během studií se věnoval hře na klavír. Ve 30. letech byl hudebním redaktorem a začal psát povídky a knihy. Včas emigroval do Francie, odtamtud pak přes přes Španělsko a Portugalsko do USA. Od roku 1941 v New Yorku vyučoval hře na klavír na Mannes College of Music.
1897 – narodil se Rudolf Quoika, pedagog, muzikolog, skladatel a varhaník, původem z českých zemí (zemřel 7. dubna 1972). Od roku 1947 žil v Bavorsku, věnoval se komponování a jako jednatel Gesellschaft der Orgelfreunde (Společnosti přátel varhan) organizaci hudebního života, především varhanní hudby. Ve své publikační činnosti se věnoval především dějinám varhan a varhanní hudby. Vydal díla českých skladatelů: Černohorského, Brixiho, Segera a Zacha. Před válkou vyučoval v Československu němčinu, dějepis, zeměpis a později i náboženství, mimo jiné na gymnáziu v Žatci. V letech 1923 až 1941 zastával místo regenschoriho v žateckém děkanském kostele. Na pražské německé univerzitě vystudoval muzikologii, historii a německou literaturu.
1892 – zemřel Ernest Guiraud, francouzský skladatel a hudební pedagog amerického původu (narodil se 23. června 1837). Už v roce 1853 měla v Théâtre d’Orléans v New Orleans obrovský úspěch jeho opera David. Studoval potom v Paříži na konzervatoři. Je autorem aranžmá Suity č. 2 z Bizetovy L’Arlésienne a dvanácti čísel z Bizetovy opery Carmen tvořících dvě Suity Carmen. Ve známost vešel složením tradičních orchestrálních recitativů používaných po celé století v Bizetově opeře Carmen. Stejně tak dokončil a recitativy opatřil Offenbachovu operu Hoffmannovy povídky. Byl zakládajícím členem Société Nationale de Musique a autorem pojednání o instrumentaci, od roku 1876 učil na pařížské konzervatoři. Ovlivnil Debussyho, Mezi jeho studenty patřili také André Bloch, Mélanie Bonis, Paul Dukas, Achille Fortier, André Gedalge a Erik Satie.
1878 – zemřel François Benoist, francouzský varhaník, skladatel a pedagog (narodil se 10. září 1794). V roce 1819 se stal varhaníkem a profesorem hry na varhany na pařížské konzervatoři, funkci zastával celé půlstoletí. Mezi jeho studenty patřili César Franck, Camille Saint-Saëns, Charles Lecocq, Georges Bizet, Louis Lefébure-Wely, Léo Delibes a Adolphe Adam.
1874 – zemřel Karel Vraný, skladatel a sbormistr (narodil se 22. listopadu 1840), ředitel kůru kůru v Nymburce. Vedle toho působil jako kapelník městské hudby a obnovil činnost místního pěveckého sboru Hlahol. Z původně čistě mužského sboru vytvořil smíšený sbor, který poprvé veřejně vystoupil v roce 1873. Hudbu studoval soukromě u Josefa Förstera. Komponoval písně, sbory a chrámové skladby, které se však nedochovaly.
1832 – narodil se Jan Ondříček, houslista, kapelník, ladič pian a pedagog (zemřel 13. března 1900). Hrával s mladým Antonínem Dvořákem v Komzákově kapele, měl však i vlastní licenci a v letech 1855 až 1891 s malou kapelou, obyčejně sextetem, hrával zprvu po pražských hostincích a kavárnách; se zvětšeným orchestrem ho roku 1871 angažoval Pavel Švanda ze Semčic pro letní Arénu na Smíchově a na zájezdy po českých městech. V posledních letech se hlavně věnoval své škole v Praze. Měl 15 dětí. Přežilo ho šest, převážně houslistů: Karel, Marie, Augusta, Emanuel, Stanislav a nejslavnější František (29. dubna 1857 – 12. dubna 1922).
1794 – zemřel Jean-Jacques Beauvarlet-Charpentier, francouzský skladatel a varhaník (narodil se 28. června 1734). Komponoval především skladby pro varhany a další klávesové nástroje a houslové sonáty s klavírním doprovodem. Působil, stejně jako jeho otec, v Hospice de la Charité v Lyon. Po přesídlení do Paříže byl spojen s Concerts Spirituels, s kostelem svatého Pavla, kde vystřídal Louis-Clauda Daquina, a nakonec byl v letech 1783 až 1793 varhaníkem v Notre Dame de Paris. Jeho syn Jacques-Marie (1766–1834) byl také varhaníkem a skladatelem.
1790 – narodil se Václav Vilém Würfel, český klavírista, skladatel a pedagog (zemřel 23. dubna 1832). Už ve dvanácti letech veřejně koncertoval a po studiích jezdil hrát i do zahraničí. Na varšavské konzervatoře vyučoval klavír, varhany a generální bas. Jeho nejvýznamnějším žákem byl Fryderyk Chopin, s nímž navázal přátelské styky a věnoval mu svůj 4. klavírní koncert F dur. V roce 1824 se vrátil do Prahy, kde uvedl svou operu Rübezahl, později měla značný úspěch zejména v českém překladu Josefa Krasoslava Chmelenského (Krákonoš, 1830). V roce 1826 odešel do Vídně, kde se stal dirigentem v Divadle U korutanské brány (Theater am Kärntnertor).
1772 – zemřel Edmund Pascha, slovenský františkánský kněz, varhaník a skladatel moravského původu (narodil se 14. ledna 1715), rodným jménem Josef Ferdinand Pascha. Skládal v duchu osobití slovenské lidové poezie vánoční pastýřské písně a básně, psal, iluminoval a celostránkovými obrazy zdobil notované kancionály, komponoval koledy, pašije a pastorální mše na své texty. Dochoval se Žilinský kancionál, sepsaný během autorova působení v žilinském klášteře okolo roku 1770. Má dvě části – Harmoniae pastorales (nebo Harmonia pastoralis) a Prosae pastorales. Nejznámějším dílem je Vánoční mše F-dur z prvního sborníku; obsahuje zemité slovenské vložky vsunuté mezi klasické latinské texty. Jejím autorem je patrně Georgius Juraj Zrunek, rodným jménem Josef Zrunek (19. března 1736 – 3. června 1789) slovenský františkánský mnich, varhaník a skladatel narozený na Slovácku.
1759 – narodil se Josef Karel Ambrož (Joseph Karl Ambrosch), operní zpěvák a skladatel (zemřel 8. října 1822). Podle některých zdrojů se narodil 26. února 1754. Studoval zpěv v Praze u Jana Koželuha. Od roku 1784 působil jako tenorista v divadlech v Ansbachu ve střední Francii, v Hamburku, Hannoveru a Vídni. V roce 1791 se stal prvním tenorem v Berliner Nationaltheater, úspěšným zvláště v Mozartových operních rolích. Podílel se na vydání sbírky zednářských písní. Jeho písně jsou také v zámecké sbírce hudebnin v Českém Krumlově.