Orchestr Musica Florea a sbor Collegium 419 společně připravují koncert Jiskra božského génia, který představí skladatele Franze Schuberta jako autora duchovní hudby. Program je součástí koncertního cyklu Musica Florea Bohemia 2026: zazní v něm monumentální Mše Es dur, doplněná o skladby Salve Regina a Magnificat. Sólových pěveckých partů se ujmou Tereza Zimková (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Martin Javorský, Jan Němeček (tenor) a Jaromír Nosek (bas). Program bude uveden pouze jednou: 26. dubna v kostele U Salvátora na Praze 1. Diriguje Marek Štryncl.

Koncert orchestru Musica Florea vzniká v úzké spolupráci se sborem Collegium 419, který patří k předním českým ansámblům specializujícím se na hudbu 16. až 18. století. Soubor založila v roce 1998 Marika Pečená, která také s návrhem na společné uvedení Schubertovy Mše Es dur orchestr Musica Florea oslovila. Marek Štryncl se vzápětí rozhodl doplnit tuto skladbu o další Schubertova díla, a připravit tak posluchačům celovečerní program věnovaný tomuto průkopníkovi hudebního romantismu. „Soubor Collegium 419 se od roku 2020 po pandemii odmlčel, minulý rok jsem však byla přizvána ke spolupráci na projektu, v němž se jeho členové sejdou, a pro tuto výjimečnou událost jsem chtěla vytvořit takový program, aby koncert nebyl jen návratem k osvědčeným Bachům či Zelenkům, ale aby vyjádřil, že hudba je cesta, která se nezastavuje. Schubertova Mše Es dur není retrospektivní, ale směřuje k novému horizontu. Není to hudba ‚poslední‘, ale přechodová. A takový charakter chceme dát i tomuto projektu – ne opakování známého, ale pohled dál,“ říká Pečená. Koncert tak bude příležitostí slyšet sbor Collegium 419 po dlouhé době naživo.

Dílo Franze Schuberta (1797–1828) představuje pomyslný přechod mezi kompoziční technikou pozdního klasicismu a raného romantismu. Zatímco jeho písňová tvorba je všeobecně známá, velké duchovní skladby stojí v jejím stínu. Nesou přitom hloubku a rozměry, které předznamenávají velkou symfonickou tradici 19. století. Sám Ludwig van Beethoven o Schubertovi prohlásil, že v něm dřímá „jiskra božského génia“ a předpovídal, že v hudebním světě způsobí senzaci. „Autoři počátků epoch jsou někdy vnímaní jako méně dokonalí, méně okázalí než autoři vrcholných období, ať baroka, klasicismu nebo romantismu,“ říká umělecký vedoucí zmiňovaného orchestru Marek Štryncl. Dílo Franze Schuberta může právě posloužit jako příklad: „Pracoval například se staršími hudebně rétorickými figurami, které v té době již nebyly používány systematicky, ale skladatelé je ještě stále spontánně zařazovali. Jedná se o specifická seskupení not a rytmů, která má jasný emoční význam či myšlenku. V duchovní hudbě této epochy dokonce nacházíme i různorodé figury tanečního rázu. Schubert s těmito prvky pracuje velmi důmyslně a novátorsky – a přídomek génia si zaslouží.“

Znaky charakteristické pro autora a jeho éru ale vyniknou jen v historicky poučené interpretaci, která respektuje dobové zvyklosti. Proto MusicaFlorea už řadu let věnuje svou pozornost i repertoáru 19., či dokonce 20. století. Nyní splácí dluh i Franzi Schubertovi. Program složený jen z jeho sakrálních děl v Čechách navíc ještě nikdy nezazněl, dle informací z produkce Musica Florea.

Vrcholem programu 26. dubna v kostele U Salvátora bude Mše Es dur, Schubertovo poslední a nejrozsáhlejší dílo tohoto žánru. Svou délkou přesahující padesát minut a kompoziční odvahou navazuje na velké mše Josepha Haydna, ale v mnoha ohledech je překonává. Skladba končí v pianu. „Původně jsem myslel, že by bylo vhodné tak zakončit celý koncert, jako jsem to v minulosti u podobných skladeb již udělal,“ komentuje dramaturgii Štryncl. „Ale protože se modlitba Salve Regina (Zdrávas, Královno) v tradiční římskokatolické praxi často modlí až po skončení mše svaté, zařadil jsem ji také až po Mši Es dur. Jedná se o kontrastní skladbu pro smyčcové nástroje a jen jeden sólový soprán, Magnificat se pak hodí jako oslavná tečka celého koncertu,“ dodává. Kromě dvou souborů při koncertě účinkuje také pětice sólistů: Tereza Zimková (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Martin Javorský, Jan Němeček (tenor) a Jaromír Nosek (bas). Celý umělecký aparát řídí Marek Štryncl.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, Facebook Collegia 419

Facebook X E-mail WhatsApp