Mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie se po roce vrátí do Žiliny. Od 6. do 8. listopadu nabízí v Nové synagoze nadčasovou hudbu, která překračuje stylové hranice a otevírá prostor pro reflexi společnosti, hodnoty pravdy a potřeby vnitřní integrity. Festival, který před více než dvaceti lety založil violoncellista Jozef Lupták, je známý svou dramaturgií, v níž se klasická komorní hudba setkává se současností a vstupuje do dialogu s jinými uměleckými formami.

Konvergencie nabízejí nejen hudební zážitky, ale také prostor k reflexi role umění ve společnosti. Proto festival v Žilině zahájí 6. listopadu v Nové synagoze diskusní a hudební večer s názvem Co se to tady děje?, na kterém se setkají bývalá prezidentka Zuzana Čaputová se spisovatelem, umělcem a kazatelem Bratrské církve Danielem Pastirčákem a českým knězem a biologem Markem Orko Váchou. Trio osobností, jejichž veřejná činnost je spojena etickým rozměrem a schopností pojmenovat složitou současnost, bude reflektovat otázky víry, vnitřní soudržnosti, ale také toho, co znamená skutečně si vážit života ve všech jeho podobách. Večer doprovodí hudba v podání violoncellisty Jozefa Luptáka či akordeonisty Borise Lenka.

Druhý den festivalu (7. listopadu) bude věnován komorní hudbě jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století Bohuslava Martinů (1890–1959) a koncertní premiéře alba Piesne (Písně) Mariána Vargy. „Hudba Bohuslava Martinů je nesmierne pestrá. Vo svojej tvorbe sa inšpiroval folklórom, jazzom aj moderným umením súčasníkov, napríklad Stravinským či Parížskou šestkou. Z týchto vplyvov si dokázal vytvoriť originálny štýl, ktorý je rovnako zaujímavý pre hudobníkov i publikum,“ říká Jozef Lupták, umělecký ředitel festivalu Konvergencie. Životní příběh Bohuslava Martinů je stejně mimořádný jako jeho hudba. Narodil se ve věži kostela v Poličce. Po studiích v Praze odešel do Paříže, kde se stal respektovanou osobností moderní hudby a našel svůj kompoziční styl. Svou druhou vlast Francii opustil v roce 1941 po nacistické invazi a přestěhoval se do USA. Po druhé světové válce zůstal v exilu kvůli politickým změnám v Československu, až v roce 1959 složil ve Švýcarsku své poslední dílo – Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír. V Nové synagoze v Žilině ji zahrají violoncellista Jozef Lupták a klavírista Kamil Mihalov. Na programu budou také Tři madrigaly pro housle a violu a Smyčcové trio č. 1. Kromě Jozefa Luptáka a Kamila Mihalova zahrají hudbu tohoto českého génia také houslista Daniel Rumler a violista Martin Ruman. Součástí večera bude také čtení o Bohuslavu Martinů a Vítězslavě Kaprálové z knihy Jiřího Muchy Podivné lásky v podání Táňy Pauhofové. Druhou polovinu sobotního večera vyplní koncertní verze alba Marián Varga Piesne, které letos vydala zpěvačka Sisa Fehér, violoncellista Jozef Lupták, pianista Vladislav Šarišský a trumpetista Oskar Török. Jejich aranžmá a interpretace spojují Vargovu poetiku s improvizační otevřeností a intimitou komorní hudby.

„Recitál jedného hudobníka je veľmi intímnym a silným spojením hudby, umelca a publika,“ říká Jozef Lupták. Lze se o tom přesvědčit během závěrečného večera festivalu Konvergencie v Žilině 8. listopadu. Lupták v rámci svého sólového recitálu přednese díla svých oblíbených skladatelů: Pieta pro sólové violoncello (2025) Vladimíra Godára (*1956), Preludium ze Suity č. 6 D dur, BWV 1012 Johanna Sebastiana Bacha a vlastní skladbu Hymnus (2024). BorisLenko, průkopník současného repertoáru pro akordeon na Slovensku, také zahraje, a to novou skladbu svého přítele, skladatele Petra Zagara, Naivná pieseň (2025), stejně jako své vlastní skladby – Silegna, Prelude No. 3 a Colourful Preludes for accordion. Jozef Lupták a Boris Lenko jsou navíc již několik let součástí projektu Milonga per tre, který se věnuje hudbě Ástora Piazzolly, spolu s kytaristy Martinem Krajčem a Ondrejem Veselým a tentokrát také s klarinetistou Branislavem Dugovičem. Představí skladby Piazzolly spolu s premiérou díla slovenského skladatele Petra Machajdíka (*1961) Popíjanie čaju v Astorke (Popíjení čaje v Astorce) a skladbou Sergia Assada Ouro Preto.

Festival pak uzavře multimediální projekt Zaobraz kytaristy a producenta Daniela Salontaye, známého ze skupiny Longital. Inspiroval se uměleckými díly svého otce Alexandra Salontaye. „Podobne ako vznikali obrazy, aj táto hudba vznikla v tichu a osamote,” řekl Daniel Salontay o programu, jehož atmosféru umocní videoart Martina Piterky.

foto: Martina Lukić, Jarma Uhlíková

Facebook X E-mail WhatsApp