Košickému publiku se dnes poprvé představí hostující orchestr z Maďarska Kodály Filharmónia Debrecen, a sice pod vedením Dániela Somogyi-Tótha. V místním Domě umění od 18 hodin zazní Lisztova symfonická báseň Les Préludes, dále jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Es dur, ve kterém sólový part zahraje Gergely Bogányi, Kodályovy Tance z Galanty a na závěr čtvrtá část ze symfonické básně Al Ula sólisty dnešního večera, Bogányiho. Koncert se koná u příležitosti státního svátku Maďarska, který připadá na 15. března.

Symfonická báseň Franze Liszta Les Préludes byla poprvé uvedena v roce 1855. Skladba je plná velkolepých barevných orchestrálních obrazů, které hudebně ztvárňují poezii francouzského básníka Alphonse de Lamartina.

„Z Kodályových orchestrálnych diel sa snáď najčastejšie uvádzajú Tance z Galanty z roku 1933. Za invenčnosť a popularitu vďačí dielo najmä tematickej bohatosti a prepychovému aranžmánu. Kodály strávil časť svojho detstva v Galante na Slovensku, keď tam ešte prežívali interpretačné tradície primáša Mihóka,“ uvádějí pořadatelé a doplňují: „Zo súboru sa vyníma úloha klarinetu, evokujúceho charakteristický zvuk dychového nástroja tárogató. Dramaturgicky dokonale vypracovaná partitúra predostiera výjavy z dedinského života so širokou škálou nálad od melanchólie cez hravosť až po neskrotnú zábavu.“

První náčrt Lisztova Klavírního koncertu Es dur pochází z roku 1849. Skladatel ho potom několikrát přepracoval, což u něj bylo běžné. Struktura díla byla novátorská – Liszt usadil klavír do orchestru a některé nástroje, zejména flétnu, klarinet a hlavně violu, použil sólisticky.

Inspirací symfonické básně Al Ula bylo Bogániyho dětské nadšení pro arabský svět. „V tom čase som sa dostal do týchto čarovných končín iba pomocou kníh. Vedel som si predstaviť horúčavu, chuť arabskej kávy, ovocia a jedál, pohľad na karavánu tiav a hudbu arabského sveta. Náhly chlad po východe slnka na mňa pôsobil ako krištáľovo jasné svetlo. Protiklad chudoby, nepredstaviteľného bohatstva a množstvo tajomných zvyklostí zamestnávali moju predstavivosť,“ vypráví klavírista a skladatel. Vysněné scenérie nakonec mohl prožít i osobně v Saúdské Arábii: „Praveké mesto Al Ula sa dotklo mojej duše a podnietilo ma prevteliť tieto zážitky do hudobnej formy. Chcel som vytvoriť dielo zrozumiteľné pre všetkých, v ktorom sa snúbia prvky arabskej a západnej hudobnej tradície…“

Foto: Derencsényi István, archiv interpretů