Slovenská filharmonie v druhém úplném březnovém týdnu nabídne písňový recitál, studentský pořad, dvojici abonentních koncertů i vystoupení Slovenského komorního orchestru.

Písně a písňové cykly byly příznačným fenoménem hudby 19. století. Po Franzi Schubertovi se písněmi zabývali i mnozí další skladatelé. V bratislavské Redutě, jejím Malém sále, v úterý 11. března vystoupí Slávka Zámečníková (soprán) a Matthias Sabmuil (klavír) a přednesou písňový repertoár s převahou francouzské provenience – konkrétně díla Gabriela Faurého, Amy Beach, Maurice Ravela, Clauda Debussyho, Francise Poulenca, ale také Franze Liszta, Ericha Wolfganga Korngolda a dalších. Podrobně zde. O den později v Koncertní síni hraje Symfonický orchestr VŠMU, který řídí Martin Majkút a sóla hrají Alena Osobová (flétna) a Ivan Virág (housle).

Hlavní pozornost bude v nastávajícím týdnu věnována pořadu Webern Mozart Stravinskij. Anton Webern byl strůjcem zásadní reformy hudebního myšlení 20. století. Jeho prvním oficiálním opusem je však Passacaglia v duchu starých mistrů. Ta v podání Slovenské filharmonie zazní 13. a 14. března pod taktovkou Mariána Lejavy jako první v pořadí. Wolfgang Amadeus Mozart si údajně flétny příliš nevážil. Přesto přijal finančně lákavou nabídku od amatérského holandského flétnisty Ferdinanda Dejeana, aby pro flétnu napsal tři koncerty a několik kvartetů. Diváci v Redutě uslyší Koncert pro flétnu a orchestr č. 1 (sólo Simona Pingitzer). Mozart byl pro Igora Stravinského jedním z nejdůležitějších vzorů. Symfonie o třech větách je jeho prvním velkým dílem po emigraci do USA – a ta také zazní v bratislavské Koncertní síni. Obsahuje mnoho souvislostí s baletem Svěcení jara, který skladatel v té době přepracovával.

Johann Sebastian Bach se žánru instrumentálního koncertu věnoval poměrně často a systematicky. Vznik mnoha děl tohoto druhu je navzdory aktivitě životopisců zahalen tajemstvím; rukopisy chybějí nebo existují jen fragmenty. Jisté je, že Bach v této oblasti obdivoval zejména koncertantní díla Antonia Vivaldiho. V případě sbírky Braniborských koncertů se však od vzorů definitivně odpoutal a vytvořil nový model blížící se v mnoha detailech budoucím symfonickým projektům. Sólová cembalová kadence v Pátém Braniborském koncertu je zcela novátorská. Kompletní šestici hraje Slovenský komorní orchestr 16. března v Koncertní síni a zajímavostí může obsazení Jana Vobořila, sólohornisty České filharmonie, společně s jeho synem Janem Vobořilem mladším do partů lesního rohu. Koncerty budou interpretovány v chronologickém pořadí.

Foto/zdroj: Petra Hajská, Fb festivalu Melos-Étos, archiv KlasikyPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp