Soubor Musica Florea zítra, ve čtvrtek 24. června, v 19 hodin vystoupí ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Tématem nejnovějšího koncertního programu bude současné zkoumání a experimenty s takzvaným novým stylem, který vycházel právě z umění improvizace italských barokních mistrů. Ti mnohdy vycházeli z dřívějších renesančních skladeb, které za pomoci různých prostředků upravovali, a docházeli tak ke zcela novým výsledkům. Ansámbl se svým zakladatelem a dirigentem Markem Štrynclem přednese výběr z tvorby Claudia Monteverdiho, Adama Václava Michny z Otradovic a Giuseppe Valentiniho. Reprízy se poté uskuteční hned dvakrát v červenci, a to 26. 7. v kostele svatého Jana Křtitele v Teplicích a 27. 7. v Olomouci v Kapli Božího Těla.

„Jaké principy ovlivňovaly tvorbu barokních skladatelů? Jakých způsobů v hudbě využívali? Jak pracovali s emocemi a jejich promítáním ve svých dílech? Na tyto a mnohé další otázky týkající se barokní hudby se ve svém novém programu pokusí odpovědět Musica Florea v čele s Markem Štrynclem,“ uvádí soubor s tím, že počátek hudebního baroka je typický svou snahou o probuzení lidských emocí a afektů v pateticky zdůrazněné, extrémní formě. K naplnění těchto aspektů docházelo díky řadě experimentálních improvizačních technik a prostředků, které umně pracovaly s raně barokní ornamentikou.

Stále existuje několik nevyzkoušených technik a způsobů objevování ozdobných hudebních efektů, které tvoří esenci barokní hudební interpretace. Znalost a porozumění těmto technikám poté výrazně obohacuje interpretaci děl tohoto období.

„Překvapující mohou být jisté poněkud archaicky znějící, často nepřipravené disonance a atypické, rytmicky předržované tóny, což neodpovídá principům a pravidlům kontrapunktu a harmonie,“ naznačuje Marek Štryncl a doplňuje, že oblíbené byly diminuce, většinou rychlé ozdobné skupiny not, které propojovaly jednotlivé intervaly mezi tóny a posilovaly tak hudební výraz a emocionalitu. Improvizované pasáže obvykle nebývaly zapisovány do notových partů, o jejich existenci se však ví díky historickým učebnicím hudebních ozdob z 16. a 17. století.

Foto: Wikimedia – Henta, licence CC BY-SA 3.0, Fb souboru

Facebook X E-mail WhatsApp