Festival Letní slavnosti staré hudby, který se v úterý započal vystoupením tělesa Ensemble Polyharmonique s programem Polyhymnia,  pokračuje dalšími koncerty, z nichž nejbližší se koná už pozítří v pondělí 24. července na Zámku Troja. Vystoupí tam nizozemská sopranistka islandsko-skotského původu Hannah Morrison společně se souborem Hathor Consort a jeho uměleckou vedoucí hrající na violu da gamba Rominou Lischkou. 27. července následuje vystoupení trojice německých umělců, cembalistky Christine Schornsheim, gambistky Hille Perl a teorbisty Michaela Freimutha. Představí se v Letním refektáři Strahovského kláštera při koncertu zvaném Hudební Parnas: Múzické inspirace ve virtuózních suitách à la française. Výhled týden dopředu uzavřeme detailem k programu Terpsichoré: Renesanční maškarní ples na polském královském dvoře, který se koná 29. července. Festival následně pokračuje ještě třemi koncerty až do 8. srpna.

Pořad 24. července nese podtitul Podoby lásky v italské raně barokní hudbě. Přelom 16. a 17. století patří k pozoruhodným a významným obdobím dějin hudby. Posluchače zaujímá napodobováním lidské řeči ve všech jejích odstínech, tanečními rytmy, rafinovanými ozdobami či neobvyklými harmonickými spoji. Koncert nazvaný Erató & Caritas dá posluchačům slyšet skladby pozdně renesanční a raně barokní jihoevropské provenience, v nichž naleznou vyjádření hlubokých citů, vášní, bolesti i touhy v pozemském i nebeském slova smyslu.

Cembalistka Christine Schornsheim, gambistka Hille Perl a teorbista Michael Freimuth – trojice renomovaných německých umělců zavítá se svou interpretací až do mytického sídla bohů: na Parnas. Právě zde pobývalo i devět Diových dcer – krásných Múz, jež vdechovaly umělcům nápady a tvůrčí elán. Dramaturgie večera 27. července představí například Múzu Melpomené („Zpívající“), která je ochránkyní veškerého druhu zpěvu, či Úranii („Nebeská“), jež je Múzou hvězdářství a počtářství. Múzám zasvěcené suity Johanna Caspara Ferdinanda Fischera pocházejí z jeho cyklu Musikalischer Parnassus, jenž je dokladem francouzského vlivu přejatého do tradice německé klávesové literatury. Zážitek umocní virtuózní skladby pro violu da gamba a teorbu, které dají vyniknout bohatosti zvukových témbrů obou nástrojů.

Polskou královnu Bonu Sforzu, jednu z nevlivnějších a nejpozoruhodnějších panovnic evropské renesance, by bylo možné pojmenovat též „Terpsichoré“ (tedy „těšící se z tance“). Byla to právě tato ambiciózní a schopná italská aristokratka, která v Polsku iniciovala módu maškarních tanečních zábav. Baletní a pantomimické představení polského tanečního souboru Cracovia Danza Ballet za hudebního doprovodu českého ansámblu Capella Ornamentata nechá diváky nahlédnout do prostředí šlechtických zábav, které tvořily součást politické reprezentace polského královského dvora v první polovině 16. století: Italské, francouzské, německé i polské tance, renesanční kostýmy a stylizované masky, fantazie, láska a dvorské intriky, proslulý šašek Stańczyk i sama královna Bona. „Přijměte pozvání na živoucí, rafinovaný a pestrobarevný karneval jedné z nejzajímavějších aristokratek renesanční epochy!“ zve dramaturgie festivalu Letní slavnosti staré hudby do kultruního centra Vzlet v sobotu 29. července.

Foto: Mathieu Vouzelaud, Foppe Schut, Tomasz Korczynski