sobota, 18 září 2021 09:30

Finále Concertina Praga na Dvořákově Praze III.:
Jak to vidí finalisté - sólisté?

Autorka:

Festival Dvořákova Praha dnes nabídne už druhý finálový večer letošního 55. ročníku soutěže Concertino Praga. Po včerejším finále komorních souborů poměří ve Dvořákově síni Rudolfina své talenty a um čtyři sólisté. Českým finalistou je klavírista Jan Schulmeister. Spolu s ním zahrají Ryan Bradshaw ze Slovenska a Maďar Ildikó Rozsonits, oba na klavír, a houslista z Německa Mark Anthony Lewin. Doprovodí je Symfonický orchestr Českého rozhlasu a dirigent Vahan Mardirossian. Ve společném RozhovoruPlus se všichni shodují na tom, že se náročná příprava vyplatila a že vnímají možnost zahrát si v Rudolfinu jako velkou čest.

 

100

 

Jan Schulmeister (Česká republika - klavír)

 

Mezi finalisty Concertino Praga jsi už podruhé. Proč ses na soutěž opět přihlásil?

Concertino Praga je pro mne velmi inspirativní soutěží, a to už i tím, v jakém formátu probíhá. Minulý rok, když jsem byl na této soutěži poprvé, jsem tam potkal mnoho zajímavých osobností a také hudebních kolegů. A protože jsem minulý rok dostal čestné uznání 1. stupně a byl jsem nejmladším finalistou, mám možnost tuto soutěž absolvovat znovu, tak jsem toho velmi rád využil.

Jak dlouho ses na soutěž připravoval?

Připravoval jsem se od okamžiku, kdy jsem se na konci září rozhodl, že se zúčastním ještě jednou.

Podle čeho jsi volil soutěžní repertoár?

Volil jsem ho tak, abych se mohl porotě představit v různých polohách.  Zařadil jsem skladby jak technické a virtuózní, tak ty půvabné a posluchačsky vždy ceněné. A stejně jako minulý rok jsem přidal hravé baroko od Domenica Scarlattiho, jehož dvě sonáty, podle mne, osvěžily zbylý repertoár.

Jak dlouho Ti trvalo natočení soutěžních nahrávek a kde a kdo je točil?

Loni jsem soutěžní nahrávky vybral ze živých vystoupení, z koncertů a soutěží, letos jsem je ale natočil v profesionálním prostředí hudebního studia na AMU v Praze. Vznikly v prosinci, lednu a únoru 2021.

Na co se na Concertino Praga těšíš?

Těším se na úplně všechno.

Stála Tě soutěž zatím hodně sil?

Samozřejmě, musel jsem se připravovat velmi pečlivě a svědomitě, ale nemyslím, že by to bylo nějak extrémně vyčerpávající.

 

102

 

V současné době bohužel všechny soutěže probíhají online, ale specifikem Concertina Praga jako rozhlasové soutěže bylo vždy soutěžení prostřednictvím nahrávek. Vnímáš to jako zásadní rozdíl proti soutěžení naživo?

Určitě. Velkou výhodou online systému je, že se mohu připravovat víceméně tak dlouho, jak potřebuji, protože skladby mohu, i když vcelku, zahrát tolikrát, kolikrát potřebuji. Kdežto naživo záleží na konkrétním výkonu „tady a teď“. Proto je tento online přístup pro mě osobně pohodlnější a vlastně i výhodnější.

Cílem soutěžících je vyhrát. Jde o pocit, o radost, o nějaký praktický význam?

Rozhodně je krásná představa získat v soutěži Concertino Praga cenu, ale nejde pouze o ni. Jde především o obrovské zkušenosti z velkého sálu, s velkým orchestrem a s celkovou spoluprací. Takže ta cesta k tomu případnému vítězství je vlastně mnohem více obohacující než to samotné umístění. Tyto všechny aspekty se poté prakticky využívají v uměleckém životě. Protože toto je způsob, který nás posouvá a rozvíjí osobnost. Navíc tato soutěž, jako jedna z mála, nabízí svým finalistům možnost dalších koncertních vystoupení.

Účast ve finále znamená také živé vystoupení. Těšíš se?

Těším se opravdu moc, protože zahrát si v tak nádherném sále, jako je pražské Rudolfinum, je snem každého muzikanta, ohromným úspěchem a poctou.

Soutěž má v názvu rovněž jméno Antonína Dvořáka. Jak na Tebe působí jeho hudba?

Antonína Dvořáka, jakožto světového symfonika a vynikajícího komorního skladatele, si velmi vážím, a i když ho neposlouchám tak často, jako třeba mého oblíbeného Brahmse, je pro mne jeho hudba vznešená, melodická a krásně česky zpěvná.

 

 

200

 

Ryan Bradshaw (Slovensko - klavír)

 

Kdy jsi o soutěži Concertino Praga slyšel poprvé?

Poprvé jsem to bylo před dvěma lety od jednoho z mých přátel, který je klavíristou a sám se zúčastnil.

Jak dlouho ses na soutěž připravoval?

Od ledna letošního roku.

Kdo Tě do soutěže přihlásil?

Přemýšlel jsem o přihlášce sám a matka mě pak povzbudila, abych se kvůli tomu naučil nějaké nové skladby.

A motivace?

Představa, že si zahraju s orchestrem ve velkém sále, v krásné Praze.

Podle čeho jsi volil soutěžní repertoár?

Program jsme vybrali společně s mojí učitelkou klavíru. Říkal jsem si, že by bylo dobré hrát alespoň zři různá období, a tak jsem vybral Beethovena z klasické éry, Chopina a Liszta z romantické éry, Ravela z éry impresionismu, i když byl ovlivněn jazzem mnohem víc než jen impresionismem) a Ligetiho ze současné doby. Kousky, které jsem hrál, mi umožnily ukázat řadu dovedností včetně virtuozity, lyriky, klasického frázování, romantického frázování, rytmu a schopnosti vytvářet iluzi.

Jak dlouho Ti trvalo natočení soutěžních nahrávek a kde?

Dva měsíce. Nahrávky byly pořízeny v hale Slovenského rozhlasu s vlastními zvukaři. A natáčeli jsme přibližně dvě a půl hodiny.

Stála Tě soutěž zatím hodně sil?

Docela dost, hlavně příprava na nahrávky skladeb. První dva měsíce jsem pracoval hlavně na tom, co jsem měl nahrávat.

V současné době bohužel všechny soutěže probíhají online, ale specifikem Concertina Praga jako rozhlasové soutěže bylo vždy soutěžení prostřednictvím nahrávek. Vnímáš to jako zásadní rozdíl proti soutěžení naživo?

Je to velký rozdíl. V živé soutěži hraje každý ve stejné hale, se stejným nástrojem a akustikou. Konkurence prostřednictvím nahrávek vám umožňuje opravit chybu, ale tato výhoda zmizí, když dosáhnete na finálové kolo. Živé koncerty poskytují příležitost vytvořit zvláštní spojení s publikem, ale i větší tlak, který je vzrušující, ale také vás může znervóznit.

Cílem soutěžících je vyhrát. Jde o pocit, o radost, o nějaký praktický význam?

Mým cílem není jen vyhrát, ale také dobře hrát a dát lidem něco zvláštního. Jsem velmi vděčný, že jsem byl pozván do finále. Moc mě těší, že si můžu zahrát v krásném sále se skvělým dirigentem a orchestrem. Jsem nadšený a beru to spíš jako čestnou zkušenost než jako soutěž. Během pandemie bylo tak málo živých koncertů, že možnost vystupovat je teď obrovským potěšením.

Účast ve finále znamená také živé vystoupení. Těšíš se?

Na finále se opravdu těším a jsem obzvlášť nadšený, že mohu hrát v Praze. Velkolepý sál, skvělý orchestr a dirigent s publikem ve mně vzbuzuje vzrušení a také trochu stresu.

 

202

 

Soutěž má v názvu rovněž jméno Antonína Dvořáka. Jak na Tebe působí jeho hudba?

Jeho hudba je úžasná. Miluji jeho symfonie, zejména sedmou a slavnou devátou. Zdánlivá jednoduchost jeho hudby je obdivuhodná. Při poslechu některých jeho skladeb jsem si ale uvědomil, že není tak jednoduchá, jak se zdá. Má také velké kontrasty. Líbí se mi, že čerpá velkou inspiraci z přírody a dělá z lidových písní romantickou hudbu svého století.

Jaká byla Tvá první reakce, kddyž ses dozvěděl, že postupuješ do finálového kola?

Byl jsem ohromen a překvapen, ale také trochu nervózní. Je opravdu velkou ctí být pozváno do finále této prestižní soutěže.

Kdo Tě přivedl k hudbě?

Moji rodiče nejsou hudebníci, ani nikdo z mých rodinných příslušníků, nicméně moje babička z Austrálie trochu hrála na klavír. Hrát jsem začal, až když mi shodou okolností učitel ve škole poradil, abych zkusil klavír, protože mě bavila matematika a učení se novým věcem.

Co je tvůj sen?

Pandemie zavinila, že je můj sen rozhodně mnohem méně viditelný. Říkal jsem si, že bych se chtěl stát koncertním pianistou. Někdy mám ale pocit, že bych chtěl také něco dělat s matematikou nebo přírodovědou.

 

 

300

 

Ildikó Rozsonits (Maďarsko - klavír)

 

Kdy jsi o soutěži Concertino Praga slyšela poprvé?

Jedná se o prestižní, známou soutěž, kterou jsme samozřejmě znali už dřív a sledovali ji. A je pro nás nezapomenutelné, že do finálového kola této soutěže v roce 1967 postoupil jeden z největších maďarských klavíristů Zoltán Kocsis.

Kdo Tě do soutěže přihlásil?

Maďarské Bartók Classical Music Radio mě vybralo a přihlásilo, protože jsem byla maďarským vítězem mezinárodní talentové show Virtuosos V4+.

Jak dlouho ses na soutěž připravovala?

Začátkem ledna tohoto roku jsem dostala čestné pozvání od zmíněného rádia na letošní soutěž. Ze svého repertoáru jsem vybrala náročné, virtuózní kousky, které jsem se učila předchozí půlrok. Můj program pak nahráli v únoru ve studiu.

A motivace?

Pověst této soutěže. Je to skvělá příležitost získat více zkušeností a rozvíjet se jako umělec. A mohu také získat nové přátele.

Podle čeho jsi volila soutěžní repertoár?

Soutěžní program jsem vybrala já a můj profesor Gábor Eckhardt. Většinu skladeb jsem studovala v nedávné době a některé jsem se naučila speciálně pro tuto soutěž.

Jak dlouho Ti trvalo natočení soutěžních nahrávek a kde a kdo je točil?

Natáčeli jsme v rádiu. Zvukovým režisérem byl Gusztáv Bárány. Vzhledem k napjatému rozvrhu studia jsme měli jeden den na nahrávání. Většinu skladeb jsem odehrál úspěšně na první pokus, některé byly dvakrát. Opakovat ale samozřejmě nelze donekonečna, protože tak náročný program je možné hrát maximálně třikrát, než se člověk unaví.

Stála Tě soutěž zatím hodně sil?

Je za tím spousta práce. Například Perpetuum Mobile kromě výtvarného projevu vyžaduje mimořádné technické dovednosti, rychlost a vytrvalost. Feux Follets je odborníky považována za nejtěžší Lisztovu etudu. Takto dlouhý, třicetiminutový program je velmi těžké hrát bez chyby.

V současné době bohužel všechny soutěže probíhají online, ale specifikem Concertina Praga jako rozhlasové soutěže bylo vždy soutěžení prostřednictvím nahrávek. Vnímáš to jako zásadní rozdíl proti soutěžení naživo?

Pořízení záznamu je snazší, protože je možné ho několikrát opakovat, takže lze dosáhnout vyšší kvality. Naproti tomu vzrušení ze živé soutěže může dodat další energii, která pak může mít za následek umělecky a technicky vyšší výkon.

Cílem soutěžících je vyhrát. Jde o pocit, o radost, o nějaký praktický význam?

Samozřejmě je vždy velkým potěšením vyhrát cenu, ale důležitější je získávání zkušeností a navazování nových známostí. Vítězství má také praktický význam, roste moje sebevědomí, mnoho lidí mě zná a já dostávám další pozvánky na koncerty.

Účast ve finále znamená také živé vystoupení. Těšíš se?

Moc ráda vystupuji s orchestrem, bude mi velkou ctí hrát se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Bude to nádherný, jedinečný zážitek hrát před živým publikem.

 

302

 

Soutěž má v názvu rovněž jméno Antonína Dvořáka. Jak na Tebe působí jeho hudba?

Hodně poslouchám jeho díla, symfonie a klavírní skladby. Nacházím mnoho podobností mezi ním a Bélou Bartókem. Oba sbírali lidovou hudbu a ve svých dílech používali lidové motivy. Dvořák a Smetana jsou podobní Kodályovi a Bartókovi, kteří do evropské klasické hudební kultury zařadili českou a maďarskou lidovou hudbu. Navíc maďarská hudební výchova stojí na lidové hudbě, i proto je mi Dvořákova hudba velmi blízká.

Jaká byla Tvá první reakce, kddyž ses dozvěděl, že postupuješ do finálového kola?

Myslím, že jsem měla velké naděje na úspěch a byla jsem moc šťastná, když mezi finalisty uvedli mé jméno jako první.

Kdo Tě přivedl k hudbě?

Když mi byly dva roky, dostala jsem od rodičů zobcovou flétnu jako dárek a ve čtyřech letech jsem na ni začala sama hrát, takže mě rodiče vzali k učiteli hudby, který mi pak navrhl, abych přešla na klavír, to mi bylo asi pět let.

Co je tvůj sen?

Chtěla bych vyhrát ceny na mnoha prestižních mezinárodních soutěžích, být známou klavíristkou, která dostane mnoho pozvání k vystoupením. Také sním o tom, že budu skladatelku. Doufám, že budu mít také příležitost studovat kompozici.

 

 

401

 

Mark Anthony Lewin (Německo - housle)

 

Kdy jsi o soutěži Concertino Praga slyšel poprvé?

Když jsem v roce 2020 vyhrál mezinárodní houslovou soutěž Dr. Josefa Micky, její organizátoři mi napsali doporučení pro Concertino Praga. A když jsem se pak o soutěži dozvěděl víc, hned jsem se chtěl zúčastnit. A teď jsem za to velmi šťastný!

Jak dlouho ses na soutěž připravoval?

Asi dva měsíce, ale nejsem si jistý.

Kdo Tě do soutěže přihlásil?

Já společně s maminkou.

A motivace?

Jako hudebník rostu právě prostřednictvím soutěží. Také jsem opravdu chtěl hrát Sibeliusův houslový koncert se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu!

Podle čeho jsi volil soutěžní repertoár?

Program jsem si původně vybral sám. Všechny tři kousky opravdu zbožňuji a myslel jsem si, že se k sobě dobře hodí. Později mi to potvrdili i mí učitelé, prof. Bernhard Hartog a prof. Dora Schwarzbergová.

Jak dlouho Ti trvalo natočení soutěžních nahrávek a kde a kdo je točil?

Kvůli pandemii jsem měl bohužel jen dvě hodiny ve studiu. Nahrávky jsem pořídil společně s Joshua Parkem na Berlínské univerzitě umění.

Stála Tě soutěž zatím hodně sil?

Samozřejmě! Soutěž obecně vyžadovala hodně energie a přípravy. Zvlášť proto, že mám ve škole hodně práce současně. Je to velmi vyčerpávající, ale stálo to za to! A nahrávání skladeb mě velmi bavilo.

V současné době bohužel všechny soutěže probíhají online, ale specifikem Concertina Praga jako rozhlasové soutěže bylo vždy soutěžení prostřednictvím nahrávek. Vnímáš to jako zásadní rozdíl proti soutěžení naživo?

Ne všechno je jiné. Příprava je stejně intenzivní a důležitá jako u živé soutěže. Samotný výkon je ale jiný. V živé soutěži máte na jevišti úplně jiný pocit. Stejně jako na běžných koncertech, i na soutěžích mám vždy chvíli, ve které se přepínám do režimu jevištní umělec. Při nahrávání je ale přepnout obtížnější.

Cílem soutěžících je vyhrát. Jde o pocit, o radost, o nějaký praktický význam?

Podle mého názoru je na soutěži nejdůležitější co nejlépe se připravit. Abyste ze soutěže mohli těžit, musíte maximálně využít své schopnosti. Nemůžete ovlivnit, jak porota rozhodne, ale můžete udělat maximum a připravit se na první cenu. A když víte, že jste si zasloužili vyhrát a skutečně vyhrajete, cítíte hrdost. Cítíte se plně spokojení. Je to pocit naprostého klidu, který vás znovu motivuje.

Účast ve finále znamená také živé vystoupení. Těšíš se?

Ale samozřejmě! Byl jsem tak šťastný, když jsem zjistil, že jsem se dostal do finále. Ale hlavně jsem nadšený, že budu hrát pro skutečné publikum s úžasnými hudebníky.

 

400

 

Soutěž má v názvu rovněž jméno Antonína Dvořáka. Jak na Tebe působí jeho hudba?

Antonína Dvořáka jsem vždy hluboce obdivoval. Byly doby, kdy jsem byl posedlý jeho symfoniemi. V každé z jeho skladeb nacházím postavu, kterou nelze přehlédnout. Je to velmi zvláštní.

Jaká byla Tvá první reakce, kddyž ses dozvěděl, že postupuješ do finálového kola?

Cítil jsem se nesmírně šťastný a ulevilo se mi. Později se tyto pocity změnily v motivaci.

Kdo Tě přivedl k hudbě?

Většina mé rodiny jsou muzikanti a já jsem na hudbu začal reagovat už jako velmi malé dítě. Když mi byly tři, tak jsem se zamiloval do zvuku houslí ve Sibeliově houslovém koncertu. Pozorně jsem to poslouchal třikrát za sebou. A pak se moje matka rozhodla koupit mi housle. Dodnes si na ten den pamatuji velmi dobře. Když se ohlédnu zpět, byl to jeden z nejšťastnějších dnů mého života.

Co je tvůj sen?

Chci se stát nejlepším houslistou, jakým mohu být.

 

600

 

---------------

O vítězích rozhoduje mezinárodní porota, ve které usedli Dmitry Sitkovetsky, Václav Hudeček, Jakub Hrůša, Ivo Kahánek, Christine Anderson, Ewa Kupiec, Milan Langer, Sergei Nakariakov, Andrew Marriner a Alexei Ogrintchouk.

Odměnou pro vítěze v obou kategoriích je možnost pořídit profesionální nahrávku ve studiích Českého rozhlasu.  Díky podpoře rodinné nadace Karla Komárka pak obdrží vítězové v obou kategoriích stipendium v hodnotě 5000 EUR, druzí v pořadí 2800 EUR a třetímu místu náleží stipendium ve výši 1700 EUR. Další. Tradičně také Concertino Praga podporují Nadace Bohuslava Martinů a Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, které udělují ceny spojené s finanční odměnou za mimořádné interpretace skladeb Bohuslava Martinů, respektive současných autorů. Stejně jako loni bude také letos udělena Cena publika na základě hlasování diváků bezprostředně po skončení koncertu. Její vítěz obdrží stipendium 500 EUR.

Dvořákovu mezinárodní rozhlasovou soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga, založil v roce 1966 Československý rozhlas. Od roku 2020 ji společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby, která je zároveň pořadatelem Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Každý rok soutěží mladí interpreti v kategorii Sólová hra, jednou za dva roky je vypisována účast i v kategorii komorní. Mezi významné laureáty soutěže patří třeba houslisté Václav Hudeček, Dmitrij Sitkoveckij, Sergej Stadler, Julian Rachlin nebo Isabelle Faust, klavíristé Zoltán Kocsis a Ivo Kahánek, violoncellisté Leonid Gorochov, Alexander Rudin a Tomáš Jamník, varhaník Jaroslav Tůma, flétnista Michael Martin Kofler, hobojisté Jana Brožková a Vilém Veverka, klarinetisté Sabine Meyer nebo Ludmila Peterková, hornista Radek Baborák či trumpetista Giuliano Sommerhalder.

 

Foto: archivy interpretů, Gabor Kotschy, Concertino Praga / Khalil Baalbaki

Veronika Paroulková

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.