PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Stejně jako Ostrčil, i Ferdinand Pujman trval na důsledném propojení hudebního a jevištního výrazu. Položil základy moderní české operní režie.“

„Pražské Národní divadlo bylo druhou scénou, která po berlínské premiéře uvedla modernistickou šokující operu Vojcek od Albana Berga.“

„Za patnáct let, kdy stál v čele opery ND, napsal už pouze sedm děl, mezi nimi především variační Křížovou cestu a operu Honzovo království, které by si zasloužily v živém repertoáru plné docenění.“ 

Byl popisován jako zodpovědný dirigent nenávidějící lajdáctví, šmíru a fixlování. A vnímán jako operní skladatel, který pokračuje ve smetanovské linii, ale zároveň je exponentem takzvané nové věcnosti. Otakar Ostrčil se do dějin české hudby zapsal především coby meziválečný šéf operního souboru pražského Národního divadla, jeho kompoziční odkaz je prakticky pozapomenut. Je spravedlivé, že česká první scéna bude mít od 16. října na repertoáru Ostrčilovu operu Legenda z Erinu – příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

„V prvním týdnu se hlavně poznáváme mezi sebou a každý student má krátkou prezentaci o tom, co dělá, jaký je jeho přístup. Všichni žasneme, kolik je způsobů tvorby…“

„Už jenom kvůli tomu, že naši skladbu nám hrají opravdu fenomenální muzikanti, mi přijde, že stojí za to tady být.“

„Líbí se mi kontrast vnitřního dramatu s tichostí, kterou si spojuju s ledem.“

Marie Nečasová je úspěšnou mladou skladatelkou a vydavatelkou not. V roce 2024 se stala autorkou třetí skladby na objednávku Janáčkovy filharmonie Ostrava. Už podruhé je rezidentkou na Institutu Ostravských dní, který se koná od 11. do 30. srpna, a během festivalu zazní 26. srpna v premiéře její skladba Tání. V rozhovoru jsme si povídaly o tom, jaké to je být na Ostravských dnech rezidentkou, o její nové kompozici, malování zvukem a spoustě dalších věcí.

„Byčkov zůstává velkým dirigentem s mimořádným citem pro Wagnerovu architekturu, avšak dnešní večer ukázal, že ne všechny prvky se potkaly s jeho vizí tak přesně, jak jsme u něj zvyklí.“

„Arnarsson je zdrženlivý, neservíruje symboly doslovně a nechává filozofické vrstvy Wagnerova díla promlouvat především skrze hudební textury.“

„Tristan a Isolda zde nejsou provokací ani muzejním exponátem, nýbrž zrcadlem touhy, které odhaluje, jak blízko k sobě mají láska a smrt.“

Bayreuther Festspielhaus se tentokrát ponořil do tempa popírajícího časoprostor. Zatímco páteční Mistři pěvci vyznívali jako pohodlně čitelná veselohra, Tristan a Isolda značí tři dějství, v nichž se realita rozplývá v chromatickém napětí a každý akord je slibem, jehož naplnění je ve své podstatě čekáním na Godota. Ticho mezi frázemi Tristana a Isoldy nezní jako pauza, nýbrž promlouvá jako součást hudby samotné. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, režie Thorleifur Örn Arnarsson.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Ve spojení s neustálým pohybem točen mělo choreografické aranžmá přímo hypnotizující účinek a s ‚houpavým‘ bel cantem se zázračně propojilo.“

„Stačilo už jen ‚málo‘, aby se inscenace stala nezapomenutelnou událostí: zpívat. Bohužel zpěv byl nejslabším článkem večera.“

„Vokální paprsek světla do představení vnesl uzbecký tenorista Bekhzod Davronov v roli hraběte Leicestera. Jeho příjemně měkký, volný a zvučný hlas se poslouchal moc dobře.“

Inscenace opery Maria Stuarda od Gaetana Donizettiho, kterou letos uvádí Salcburský festival, pro mne byla překvapením. Konečně jsem zase jednou na jevišti viděla něco jako invenci, horší to bylo se zpíváním bel canta. Počin je z režisérské dílny Ulricha Rascheho, Vídeňské filharmoniky 23. srpna řídil Antonello Manacorda.

„Výsledkem byl dechberoucí zvukový celek, rozšiřující možnosti flétny o několik oktáv. Více než padesátiminutová skladba byla meditací i provokací.“

„Zvuk intonarumori působil fascinujícím způsobem i bizarně.“

„Festival, založený Petrem Kotíkem, je laboratoří testující hranice hudby.“

Ostravské dny s podtitulem Festival hudby dneška jsou fenoménem, který v českém prostředí nemá obdoby. Akce, jež se každé dva roky stává magnetem pro mladé skladatele i renomované tvůrce z celého světa, nabízí prostor, kde lze zažít hudbu v její nejradikálnější a nejexperimentálnější podobě. Program čtvrtečního večera s názvem Starting Line ukázal festival v jeho nejčistší formě – hledal hranici mezi hudbou a performancí, mezi tvůrčím gestem a pouhým zvukovým pokusem. V osmnáct hodin odstartoval maraton, který skončil až před půlnocí. Téměř pět hodin hudby je samo o sobě zkouškou pro posluchače a otázka po smyslu takto komponovaného programu se přímo nabízí.

„Kubitovo kvarteto přesvědčilo, že si titul laureáta plně zaslouží.“

„Filip Fehér, který obdržel ocenění Laureát Academy Kroměříž, se stal se hvězdou Akademie.“

„V programu večera vystoupili i ti, kteří sice zvláštní ocenění nedostali, přesto svými výkony zaujali.“

Od 14. do 21. srpna žilo město Kroměříž hudbou více než obvykle. Na konzervatoři, v prostorách Základní umělecké školy i na zámku se potkávalo osmdesát studentů z dvanácti zemí světa se svými lektory. Třicet hudebníků-smyčcařů vytvořilo poté Akademický orchestr, který ve čtvrtek 21. srpna vystoupil na závěrečném koncertě pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Loučení bylo dojemné a slavnostní. Nejlepší laureáti byli oceněni a také se představili při koncertě.

„Zažít atmosféru Zámku Kuks prostřednictvím italského zpívaného přednesu bylo dobrým dramaturgickým tahem.“

„Pěvkyně měla přirozený oční kontakt s publikem i s ansámblem; žádné důležité slovo nezůstalo nepovšimnuté.“

„Měli jsme možnost slyšet i interpretaci Cacciniho madrigalů, které zřetelně reflektují jeho novátorský přístup, a to především v tom, jak se forma skladby odvíjí od logiky textu.“

Letní festivaly patří k vyhledávaným kulturním událostem, které zpestřují dobu prázdnin především zábavnou hudební produkcí. Kdo však zatouží po náročnější kultuře, tak Theatrum Kuks je pro něj tím správným výběrem. Tento již tradiční festival barokního umění nabízí ve svém 24. ročníku možnost zažít barokní umění jinak, originálně, neotřele, což je vyjádřeno i mottem festivalu „Baroko, jak jej nečekáte“…

„Zásadním rozhodnutím bylo propojit hudební čísla ze Zaidy s čísly z dalších Mozartových skladeb.“

„‚Nový‘ děj je spíš nezáživný a málo dramatický, k čemž přispívá i retrospektivní forma vyprávění, navíc je až příliš neurčitý.“

„Některé výkony byly pěkné, ale že by to měly být oslnivé, tvárné mozartovské hlasy na úrovni Salcburského festivalu, tak to tedy nebyly.“

Salcburský festival uvedl letos Mozartovu operu Zaide, dílo plné krásné hudby, které ovšem zůstalo torzem. Každá inscenace proto obnáší i rozhodnutí, jakým způsobem Zaidu hrát, s čím ji propojit nebo co k ní přidat. V Salcburku se vydali cestou podle mne nepříliš šťastnou. Koncept je z dílny Francouze Raphaëla Pichona, který produkci také dirigoval.

„Davidsovo nastudování stojí vůči monumentalismu minulosti v ostrém kontrastu – místo ideologické kulisy nabízí obraz města, kde se hlas jednotlivce a komunity setkávají v dialogu.“

„Michael Spyres podtrhl charakter Walthera jako outsidera, který nevyhrává silou ani přepjatostí, ale spontaneitou vlastní písně.“

„Na poslední chvíli se do role učedníka Davida postavil tenorista Ya-Chung Huang, jehož svěžest a elán inscenaci dodaly nečekané odlehčení.“

Bayreuthský Festspielhaus má zvláštní dar – i komedie zde může působit jako slavnostní obřad. U letošních Mistrů pěvců však záhy dojem rituálu střídá pocit nenáročné podívané. Inscenace Matthiase Davidse je svižná, civilní a vizuálně vstřícná, ale hloubku Wagnerova díla spíše odsunuje a na úkor dramatu zůstáváme v rovině veselohry. 22. srpna dirigoval Daniele Gatti, šéfdirigent drážďanské Staatskapelle.

„Když si někoho vyberu, snažím se poslechnout si ho jak v nějakém představení, tak na samostatném koncertu, abych cítila jeho energii a jak funguje na jevišti.“

„Vedle pěvecké kariéry jsou sociální sítě v podstatě další úvazek, který musí zpěváci k práci zvládat.“

„Cecilii Bartoli jsem pronásledovala devět let. Ale vyplatilo se to, protože pak se mnou udělala hned dva projekty v jednom roce.“

Podařilo se jí do Prahy dostat operní hvězdy typu Cecilie Bartoli nebo Jonase Kaufmanna, je ale neúnavná i v hledání pěveckých talentů. Alena Kunertová před pětadvaceti lety založila uměleckou agenturu Nachtigall Artists. V bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hodnotí, jak se za tu dobu proměnil operní svět, co všechno dnes pěvci musí zvládat a na jaké nástrahy ve své kariéře nejčastěji narážejí.

„Po delší době vystoupil na svatojakubském varhanním festivalu varhaník z USA.“

„Stephen Tharp oslnil brilantní technikou a suverénním ovládáním nástroje.“

„Z americké varhanní tvorby uvedl k naší škodě jen skladbu George Bakera.“

Třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum ve čtvrtek pokračoval třetím koncertem, kdy za obrovské varhany pražské svatojakubské baziliky tentokrát usedl americký hudebník. Stephen Tharp přesvědčil o své erudici a schopnostech, v některých momentech však také upozornil na problematické aspekty vystoupení.

„Opery jako Nixon v Číně jsou spíše výjimkou.“

„O tom, že dirigent Kubelík inicioval v roce 1968 protest proti vojenské invazi a bojkot československého komunistického režimu, jsme tehdy nesměli vědět.“

„Vyjádřit hudbou něco hodně konkrétního, soudobého, aktuálního či přímo politického, není ani trochu snadné.“

Sedmapadesát roků, které nás dělí od 21. srpna 1968, od začátku více než dvacetileté sovětské okupace Československa, je už dlouhá doba. Současná nekončící ruská vojenská agrese vůči Ukrajině ovšem oživuje vzpomínky z minulosti docela silně. Připomíná také, jak nefér a zvrácené je vykládat a překrucovat dění, události a historii propagandisticky, a vysílá mimo jiné i velký apel do tuzemské předvolební kampaně. Do klasiky se promítá tato část dějin setrvale mnohem slaběji.

„Obrazy vznikly jako výtvarná část chystané autorské knihy o Bohuslavu Martinů, v nichž Veronika Bílková navazuje na dvě obdobné publikace o Ludwigu van Beethovenovi a Bedřichu Smetanovi.“

„Úsměvný příběh o myšákovi, který se ocitl v kouzelném světě loutek, pobavil malé i velké a ukázal, že Martinů může oslovit i dětského diváka originálním a přístupným způsobem.“

„Slavnostní koncert, konaný u příležitosti 70. výročí od prvního provedení skladby Hymnus k sv. Jakubu, jej představilo za znění většiny nástrojů, kterým skladatel dílo určil.“

Už potřetí se v Poličce konal víkendový rodinný festival hudby a tvořivé zábavy Zažít Martinů. Nabízí možnost prožít hudbu různým způsobem a je určený všem věkovým kategoriím: dospělým i malým dětem, hudebním „fajnšmekrům“, ale i naprostým laikům. Letos Polička „zažívala Martinů“ ve dnech 15. až 17. srpna. Přilákala celkem šest set návštěvníků a konala se na pěti různých místech Poličky.