PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Naše koncerty nabízely alternativu k té ‚normální‘ šedi, a proto jsme měli od prvního koncertu vždy narváno.“

„Představa, že lze komponovat ‚do šuplíku‘, je teoretický blábol.“

„Specializace je naprosto zvrácený koncept: ne, že by bylo na škodu soustředit na jednu věc, ale je vždy naprosto nutné vnímat při práci všechny souvislosti, mít komprehensivní postoj.“

Petr Kotík se měl na podzim 2020 postavit před pražské publikum hned dvakrát. V říjnu jako host koncertu Cyklu soudobé hudby S v PKF – Prague Philharmonia, začátkem listopadu pak v DOXu jako dirigent zásadních děl Bernharda Langa. Zatímco Zásadní Lang je přeložen, koncert v PKF s názvem Promeškaná příležitost byl ve spolupráci s Českým rozhlasem ještě před Vánocemi nahrán a bude v blízké době uveden…

„Titulní postava Katěriny Izmajlovny měla být patrně odstrašujícím příkladem ženské smyslnosti. Šostakovič však naopak jasně vyjadřuje s touto ženou soucit.“

„V době strachu z čistek, ochromujícího napříč celý Sovětský svaz, nemohl být verdikt pro skladatele děsivější.“

„Místo pokání napsal Pátou symfonii. Kdo v ní chtěl slyšet návrat ke klasickým formám a pozitivnímu výrazivu, slyšel dobře. Kdo v ní přesto vytušil i jiné emoce – tíhu doby, odraz bolesti a smutku – cítil také správně.“

Málokterá opera asi pobouřila komunisty tak silně jako Lady Macbeth Mcenského újezdu. Dekadentně expresivní a nekonvenčně naturalistické dílo mladého Dmitrije Šostakoviče, ve kterém jsou explicitně zachyceny násilí a erotika, ale také hrubost, omezenost a lidská ničemnost, bylo v Sovětském svazu na repertoáru od ledna 1934. Téměř souběžně se hrálo v Leningradě i v Moskvě a brzy pak i na Západě. Katastrofa přišla, když jedno z moskevských představení o dva roky později navštívil Stalin.

„Není lehké vytrvat s přípravou věcí, které není možné realizovat.“

„Bez publika muzikant nic nezmůže.“

„Hudba je skvělým lékem na tyto podivné časy a může nám dát mír a naději.“

Janáčkova filharmonie hraje dnes online koncert s mladými umělci. Během jednoho večera se rozezní hned několik skladeb pro různé sólové nástroje s doprovodem orchestru. S ostravskými filharmoniky se představí flétnistky Anna Talácková a Sylvie Schelingerová, harfistka Amelia Tokarska a kontrabasista Dominik Seďa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se svěřují se zkušenostmi ze vstupu do profesionální muzikantské praxe, uvažují nad streamovanými programy a přibližují průběh života v době koronakrize. 

„Koncert KSO nenavštívila paní primátorka za celé tři roky, kdy je ve funkci, ani jednou. To o něčem svědčí.“

„Pokud tedy do té doby Císařské lázně nebudou hotovy, orchestr je na dlažbě. Magistrát v čele s primátorkou Ferklovou pro to dělají vše.“

„Podpora karlovarské veřejnosti orchestru je obrovská a lidé si svůj orchestr vzít nenechají.“

V reakci na odvolání Petra Polívky z postu ředitele Karlovarského symfonického orchestru ohlásil v úterý okamžitou rezignaci na své místo šéfdirigent Jan Kučera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká, že Polívka byl profesionální, vzdělaný, zkušený a v jednání věcný a přímý. Je za ním šest sezón poctivé práce, která byla kulturní veřejnosti v Karlových Varech jednoznačně ku prospěchu…

„Představa, že by se festival letos už druhým rokem neuskutečnil, je pro mne téměř nepřijatelná.“

„Tomáš Netopil je dynamická tvůrčí osobnost a na spolupráci s ním jako s novým prezidentem festivalu se velmi těším.“

„Jedním z festivalových programových záměrů je, vrátit do hukvaldské obory Janáčkovy opery a operní díla českých autorů, ale věřte mi, vůbec to není jednoduché.“

Symfonické koncerty i Dny slezských varhan, klasika, jazz a folklor, operetní představení pod otevřeným nebem, rodinná odpoledne, tvůrčí dílny a další zajímavý doprovodný program… Takový má být letos Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Ostravu, Hukvaldy a další místa Moravskoslezského kraje rozezní od 27. května do 1. července 2021. Rezidenčním umělcem bude klavírista Ivo Kahánek…

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

„V tuto chvíli plánujeme natočit vybrané premiéry i oblíbené tituly z našeho stávajícího repertoáru.“

„V období nejistoty a nejasností jsme si vytvořili vlastní režim, vlastní program, a nyní jsme schopni zareagovat na nařízení či uvolnění dané situace v podstatě okamžitě.“

„Naší nadějí je, že se brzy uvidíme, že už brzo navštívíte naše divadlo a že naše snažení bude mít konečně smysl – stanout před vámi a hrát.“

Ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava neztrácí ani v těchto dnech naději na znovuotevření divadel veřejnosti. Jeho nadšení z každodenní práce v divadle, kde se nyní dvoufázově zkouší a hrají se večerní představení, je přímo nakažlivé. O situaci v plzeňském divadle a o dalších plánech mluví v následujícím rozhovoru.

„Petru Polívkovi, zkušenému manažerovi, se podařilo skoro nemožné – situaci v rozhádaném orchestru uklidnil. Orchestr personálně stabilizoval, omladil, dal mu jasnou koncepci.“

„Člověk by si řekl, že se představitelům města dmou prsa pýchou, jaký to mají skvělý prostředek k propagaci Karlových Varů. Nedmou.“

„Pokud by měl ředitel Polívka splnit zadání vedení města, musel by část hudebníků propustit. Zbyl by nám lázeňský orchestr.“

Když Otto Nicolai v roce 1842 založil Vídeňské filharmoniky, v Karlových Varech už sedm let existovalo sezónní hudební těleso, které obšťastňovalo hudbou lázeňské hosty. Od roku 1875 se proměnilo ve stálý orchestr s rozsáhlým symfonickým repertoárem – Karlovarský symfonický orchestr. Kromě Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních se mu žádný jiný tuzemský orchestr nepřetržitou délkou trvání nemůže rovnat. Vždyť i náš nejslavnější orchestr, Česká filharmonie, byl založen teprve o dvacet let později.

„Orchestr má obrovskou historii a přežil časy podstatně náročnější než je nynější období – světové války, období komunismu, mnohé finanční krize…“

„Karlovarský symfonický orchestr má blízké propojení i s tuzemskou nejstarší vzdělávací institucí – s Pražskou konzervatoří.“

​„Fungování orchestru je nyní zajištěno kvalitním a erudovaným způsobem a jakékoliv jeho narušení je nežádoucí.“

Záměr města Karlovy Vary jednat 23. února o výběrovém řízení na místo ředitele Karlovarského symfonického orchestru, stejně jako ředitele Kanceláře architektury města, vyvolal nesouhlasné reakce mezi politiky a občany i na sociálních sítích. Lidé podepisují petici proti uvažovanému odvolání ředitele orchestru Petra Polívky, který patrně odmítá přistoupit na finanční a personální redukce. Za hudební veřejnost se přidal také ředitel pražské konzervatoře Petr Čech, který primátorku Andreu Pfeffer Ferklovou vyzval, aby takové kroky ještě důkladně zvážila. Měly by podle něj devastující důsledky.

„Plánovat teď něco víc jak týden dopředu, je jako střelba na pohyblivý terč.“

„Dělat veristické drama s dvoumetrovými odstupy, s dvacetičlenným sborem zpívajícím na balkóně a se ´salonním´ obsazením orchestru, je jako sex přes webkameru.“

„Dlouhodobě si nedovedu představit, že by se takto dala kultura nadále prezentovat. Pro umělce není nic horšího, než když hledí do prázdného sálu a po posledním tónu zazní pouze ticho.“

Robert Jindra, milovník a znalec operních nahrávek a zkušený operní dirigent, čím dál víc vítaný i ve světě symfonické hudby, je v paměti svými pražskými, ostravskými, bratislavskými a košickými operními inscenacemi, je také podepsán pod deskami Adama Plachetky, včetně té muzikálové. Čeká ho další rozhlasové natáčení, má se v budoucnu víc vracet do pražského Národního divadla a ke Košické filharmonii… 

„Vystačil bych si s romantiky! Pro mě by mohlo být jen 19. století.“

„Písně si můžete dovolit až v nějaké fázi kariéry, kdy už máte jméno a lidé jdou v podstatě na vás.“

„Je tolik nádherných ruských titulů, ale na programu moc nejsou, nebo jen krátce.“

Sotva dozněly tóny pražské premiéry Verdiho opery Rigoletto, ve které zpíval nájemného vraha Sparafucila a která se odehrála pouze v televizi, bez diváků, už obléká kostým Komtura a zkouší další novou inscenaci, tentokrát Mozartova Dona Giovanniho, který má premiéru v březnu ve Stavovském divadle…

„Hned v druhé frázi, kterou už Česká televize doladila, bylo jasné, že v žesťové skupině má Česká studentská filharmonie výraznou oporu, byť některé tóny nebyly zcela sladěné.“

„Marko Ivanović od začátku zářil optimismem a bylo znát, že si s orchestrem velmi dobře rozumí. Skladba Josefa Suka naladila všechny zúčastněné k přesnému frázování, byla odlehčená, čišela z ní obyčejná lidská radost z muzicírování.“

„Konkrétní a zároveň dramatický a „přesbarokně“ romantický. Já bych to nazval syntézou úhozu Buchbindera a Goulda, nebo u našeho Jana Bartoše. Opravdu je v jeho hře něco, co dosud nebylo slyšeno…“

Sobotní přímý přenos koncertu České studentské filharmonie z Rudolfina na ČT art jako poděkování a vyjádření podpory žákům, studentům a všem těm, kteří v těžkých podmínkách pandemie pečují o výchovu a vzdělávání, vyšel pod vedením dirigentů Marka Ivanoviće a Semjona Byčkova na jedničku!