„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

Jak lákáte nové diváky?

Pokud se týká operních představení, máme předplatitelské základnu. A to jsou samozřejmě většinou lidé staršího věku. Ale máme ještě soubor Malého divadla, který nějakým způsobem vychovává nového diváka, tak se zároveň snažíme, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet. Začali jsme před pár lety, kdy jsme uvedli Ravelovu operu Dítě a kouzla, tehdy ji režírovalo duo SKUTR. Nyní přinášíme novou dětskou operu od Benjamina Brittena. V režii Petra Haška, což je umělecký šéf Malého divadla. Je to pro nás cesta, jak neustále pracovat na tom, abychom i na operu lákali mladého diváka. Snažili jsme se opět, aby byla návštěva divadla opravdu atraktivní – divák stráví v divadle přes dvě hodiny, ale nebude se nudit, protože opeře předchází v první polovině čas, kdy se prochází celým divadlem a jeho zákulisím. A zároveň se divák nenásilnou cestou seznámí s některými hudebními motivy opery a s příběhem a v druhé půlce ji potom celu vidí. A je to opravdu kouzelná pohádka – kouzelná inscenace uvedená v Českých Budějovicích s velmi kladnou odezvou.

Přistoupili jste k inscenaci obdobně jako v případě Ravelovy opery Dítě a kouzla?

Na rozdíl od Ravela hrajeme Brittena v historické budově, nikoli v DK Metropol – čili pro dvě stě padesát lidí, ne pro pět set. Ale také je přítomen edukační moment. Zase jsme se snažili udělat inscenaci hodně zajímavě a poutavě, interaktivně a hravě. V něčem jsou oba projekty podobné, ano – v první části je program, v němž se děti mohu nějakým způsobem zapojit, ne jenom sedět v sedačkách. A v druhé části potom je teprve vlastní celá opera. Tentokrát jsme však šli do historické budovy, tedy komornější cestou a je to dobrá cesta,  protože atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí… V případě Ravela bylo také větší obsazení orchestru, bicí byly tehdy i na jevišti. Brittenův orchestr má myslím asi jenom sedm hráčů…

Řadí se Brittenova opera v něčem do kontextu například s dokumentárním dramatem Elity od Jiřího Havelky, které hrajete pro středoškoláky?

Ano. Máme k dispozici také komorní studiovou scénu na půdě historické budovy pro zhruba osmdesát diváků. Dramaturgii činohry se teď tedy snažíme výrazněji odlišovat – budeme ve velkém sále hrát tituly, které nejsou tak náročné. Hra Elity je v tomto smyslu na hraně dramaturgické linky velkého sálu. V komorním sále se naopak budeme snažit dávat tituly, které jsou spíše pro diváky otevřené, přístupné novým věcem. Samozřejmě i oni v Českých Budějovicích jsou – a zatím se nám je nedaří úplně přivést. Chceme proto víc, respektive jasněji oddělit dramaturgii obou sálů, abychom dokázali vyjít vstříc oběma diváckým skupinám.

A v běžném operním repertoáru máte nějaké priority? Nebo vám DK Metropol umožňuje hrát cokoliv?

Cokoliv ne. Metropol přináší opeře a baletu velká úskalí. Ale máme komorní představení v historické budově. Klasické tituly. Také se snažíme na repertoáru mít jeden muzikál – v tuto chvíli připravujeme Evitu. Ale pak jsme specifičtí tím, že máme otáčivé hlediště v Českém Krumlově. To je pro nás velmi důležitá scéna. Soubor opery tam má v každé sezóně kolem pětadvaceti představení. V tomto roce budeme mít premiéru Turandot. Uváděli jsme tam také Příhody Lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a pravidelně tam máme na repertoáru Rusalku v režii Jiřího Heřmana. Myslím, že v případě Bystroušky se nám opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště. Domácí, ale i zahraniční publikum si dvakrát rozmyslí, než na Janáčka přijde. A mít na Janáčkovu operu, byť možná tu nejnavštěvovanější, devadesátiprocentní návštěvnost, ukazuje , že otáčivé hlediště je vysoce atraktivní scénou. Hrát tam takovou inscenaci, to pro nás dává smysl.

Přenášíte do zámecké zahrady na otáčivé hlediště inscenace z běžného provozu, nebo jsou připravované přímo a jen pro tamní prostředí?

Obě možnosti platí. Bystrouška, Rusalka a Turandot jsou opery, které uvádíme čistě jenom na otáčivém hledišti, ale třeba v tomto roce baletní soubor uvede Šípkovou Růženku – a tu přenášíme od nás na otáčivé hlediště. A také vracíme po dlouhé době na otáčivé hlediště muzikál Divotvorný hrnec, který se hrál i v DK Metropol.

Brittenův Kominíček (The Little Sweep) měl úspěšnou premiéru v roce 1949 na druhém ročníku hudební přehlídky Aldeburgh Festival, kterou ve Snape Maltings na východě Anglie, ve svém venkovském bydlišti, Benjamin Britten s přítelem tenoristou Peterem Pearsem založil a vedl – a která se tam každoročně na začátku léta koná dodnes.

Foto: Jihočeské divadlo, Petr Zikmund