úterý, 25 červen 2019 13:47

Jaromír Javůrek: Janáček patří Hukvaldům, Ostravě i Brnu

Autor:

„Spojení festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy se osvědčilo.“

„Vrátili jsme po letech na Hukvaldy operu.“

„Zafouká vítr - a všechna houslová sóla odnese...“

 

3

 

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který vznikl spojením festivalů Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy, se letos v nové podobě koná podruhé. Od 28. května do 1. července láká publikum v Ostravě a v desítce dalších míst regionu do velkých koncertních síní, ale také do kostelů, do zámku, hornického muzea a rozhlasového studia a opakovaně také do prostředí pod otevřeným nebem, v oboře v Janáčkových rodných Hukvaldech. Portál Klasikaplus.cz hovořil s ředitelem festivalu Jaromírem Javůrkem. O regionu, o programu, o Janáčkovi.

Osvědčilo se spojení dvou festivalů?

Existovaly vedle sebe třicet kilometrů vzdálené. Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy. Existovaly téměř ve stejné době. Byl mezi nimi dva, maximálně tři týdny rozdíl. Měly stejné posluchače, stejné finanční možnosti regionu... Když jsem byl požádán, abych v Hukvaldech dělal uměleckého ředitele, zjistil jsem, že tam bylo mnoho zanedbáno, chyběla profesionální ruka… Po dlouhých nesnadných diskuzích jsme došli k podepsání memoranda mezi krajem a městem a dospěli jsme k tomu, že festivaly spojíme. Ano, přibyla nám práce, přibyly starosti - kdyby nic jiného, tak open air koncerty nejsou žádná legrace. Hukvaldská obora má úžasnou atmosféru, ovšem amfiteátr je z roku 1950 a od té doby se tam nic nezměnilo… Všechno musíte přivézt a tak dále. Nicméně stojí to za to. A festival roztáhl svá křídla, máme možnost diverzifikovat programy - pro zkušené a náročné publikum, i pro méně poučené posluchače a pro rodiny s dětmi a tak dále. Také jsme vrátili na Hukvaldy po letech operu, která tam bývala úspěšná! Začali jsme loni Janáčkovou Bystrouškou, letos byla Prodaná nevěsta, příští rok, jak věřím, se podaří přivést Její pastorkyni. Odpověď je tedy jednoduchá: osvědčilo se to. A touto cestou chceme jít dál.

Janáčkův máj nebyl nikdy mimo Ostravu?

Vznikl v Ostravě a až na výjimky z Ostravy nikdy nevykročil. Pamatuji období - a to už bylo po roce 1989 - kdy si představitelé Ostravy nepřáli, aby festival byl v kraji, tedy i někde mimo Ostravu. Jsem rád, že teď došlo ke shodě mezi vedením kraje a vedením města. Ostrava samozřejmě zůstává hlavním pilířem, je městem, kde je festival doma, nicméně v Ostravě nemáme například takové varhany, jaké jsou v Ludgeřovicích, tak proč nedělat varhanní koncerty také tam…? Ne všechna hudba snese prostředí sálu Domu kultury města Ostravy.

 

08

 

Je nějaká podobnost se Svatováclavským hudebním festivalem?

Nejsme konkurenty. To je jiný, odlišný festival. Jeden je na jaře, druhý na podzim. My jsme především festivalem, který hraje světskou hudbu ve světském prostředí, oni mají hlavně liturgickou hudbu a poučenou interpretaci v sakrálních prostorách… Myslím, že jde o dvě odlišné platformy, které se nádherně doplňují a vzájemně se nepřekrývají. Navíc my jsme nastavení na Ostravu a několik dalších měst, zatímco kolega Františák od začátku pořádá festival v celém regionu.

Jak v tomto regionu řešíte historické zeměpisné oblasti - Morava, Slezsko, Lašsko…?

Mladá generace už to moc nevnímá. Vnímají samozřejmě jižní Moravu a Moravské Slovácko, ale kde končí Lašsko a kde začíná Valašsko, kde končí Slezsko... to asi ne. Ilja Hurník by v tomto okamžiku jako hrdý Slezan řekl, co je Slezsko - Opava a Ostrava a směrem na Polsko… Je to dáno hlavně lidovou kulturou, způsobem života - a skutečně bychom to dokázali i na lidových písních, na nářečí, na rytmech… Těšínsko je třeba jiné než Ostravsko a podobně. Nicméně regiony jsou dnes prolnuty a stopy jsou znát hlavně u starší generace. Severní Morava je jako termín nepřesná, to je ostatně z doby minulé. Moravskoslezský kraj je komplikovaný název, ale přesný. Lašsko je v něm skutečně jen ten malý kousíček kolem Frenštátu, Rožnovsko, Pustevny… Beskydy jsou Valašské a Ostrava, sever, to je Slezsko. Lašsko je přesně mezi.

 

06

 

A existuje v Ostravě ještě dělící čára mezi Moravskou a Slezskou?

Ano. Ještě po druhé světové válce jsme se za ministra zahraničí Jana Masaryka hádali s Polskem o hranice. Rozpory mezi Polskem a Československem se táhly až do mé generace. Slezská Ostrava je skutečně jiná, je oddělená od té Moravské řekou Ostravicí, takže pocitově něco zůstává. A za války, když byl Protektorát, tak jste ze Slezské Ostravy přejel most přes řeku do Moravské Ostravy a po dvou nebo třech kilometrech zase další most - přes řeku Odru - a byl jste opět ve Slezsku. Ostrava byla na mapě takovým moravským klínem.

Ale tohle ve festivalovém programu neřešíte... Ani jako nějaký dramaturgický podnět.

Ne, samozřejmě že ne. Já jsem rád, že jsme letos program regionálně propojili od Krnova, kde jsme byli nejseverněji, přes Opavu a Hlučínsko do Ostravy, do Příbora, což je rodiště Sigmunda Freuda, a do Hukvald.

Bere celý tento širší region „za svého“ Leoše Janáčka?

Řevnivost, která bývala mezi Brnem a Ostravou ohledně Janáčka, je pryč. Alespoň já to tak vnímán. Janáček patří tam i tam. V Hukvaldech se narodil, v Ostravě zemřel, v Brně žil... Problém je spíš s Janáčkovými náročnějšími skladbami u posluchačů. Ale řekl bych, že publikum v Brně reaguje lépe na Janáčkovy opery. A to i díky dirigentu Františku Jílkovi a jeho předchůdci Břetislavu Bakalovi. Je tam obrovská tradice…! I když Ostrava zase naopak měla svého Jaroslava Vogela, který Janáčka jako dirigent propagoval – a také o něm napsal dodnes použitelnou publikaci.

A když se zeptám na Janáčka v Ostravě pro městské publikum - a na Janáčka pro publikum v menších místech - tam nějaký rozdíl cítíte?

Region je prorostlý. Nicméně hrát Tarase Bulbu v Hukvaldech nejde, nejsou tam varhany, hrát tam Sinfoniettu je téměř zbytečné při všech těch nákladech. Hodila by se tam určitě Suita z Lišky Bystroušky - ale zafouká vítr a všechna houslová sóla odnese... Prostředím je vše komplikované. Snažíme se náročnější partitury hrát v Ostravě v regulérních podmínkách a v Hukvaldech spíše Lašské tance nebo v komornějších prostorách potom jeho Sextet Mládí, Houslovou sonátu a podobně. Když se Janáčkova hudba hraje v adekvátním prostředí, posluchači ji mohou lépe vnímat.

 

1

 

Což se ale netýká jen Janáčka.

Ano, což se netýká jen Janáčka…

A ostravské industriální prostory?

Industriální prostředí je obrovskou módní vlnou, ale tam nejde hrát úplně všechno. Zasahujeme programy i tam, ale je vždycky otázka, s čím. Dolní Vítkovice se povedly, jsem tomu osobně rád, ale ani tam nejde hrát veškerá hudba. Využíváme jen bývalý zámeček Rotschildů. Rekontrukce se povedla moc pěkně, je tam sál s kapacitou zhruba stovky míst a komorní hudba tam zní ideálně.

 

Foto: Mezinárodní festival Leoše Janáčka

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.