Již posedmé se milovníci klasické hudby mohou těšit na Mezinárodní hudební festival Silberbauerovo hudební Podyjí. Ten i v tomto roce láká na mimořádné hudební zážitky a opět zve posluchače k návštěvě svatostánků jižní Moravy a Dolního Rakouska. Festival nadále udržuje svou nosnou myšlenku a odkazuje na znojemského varhanáře Josefa Silberbauera, který místní chrámy opatřil vzácnými nástroji. Sedmý ročník nabídne od 22. srpna do 10. října celkem devět koncertů – dvakrát zazní Mahlerova Symfonie č. 4 v komorní verzi.

Zahajovací koncert s podtitulem Varhanní kontrasty odstartuje festival v sobotu 22. srpna večer ve Vranově nad Dyjí. Za vranovský „královský nástroj“ usedne vynikající rakouský hráč Johannes Zeinler, vítěz světových soutěží v St. Albans a Chartres. Jeho program nabídne dialog dvou zdánlivě nesourodých hudebních epoch: barokní italské mistry doplní expresivní a barvité skladby loni zesnulého rakouského autora Thomase Daniela Schleeho.

Hned o den později, v neděli 23. srpna podvečer se v rakouském klášteře Geras posluchači vydají na Hudební pouť po centrech italského baroka. Soubor Hof-Musici pod vedením Ondřeje Macka představí tzv. mravoučné kantáty (Cantate Morali), které v 17. století sloužily aristokracii jako „počestné rozptýlení ducha“. Dvě sopranistky doprovodí společně s cembalem také barokní violoncello a arciloutna.

Zářijový program představí v sobotu 5. září v Rancířově jeden z vrcholů barokní houslové literatury – Biberovy Růžencové sonáty. Houslistka Lucie Sedláková Hůlová a varhaník Jaroslav Tůma provedou posluchače mystickou meditací, která je proslulá unikátním přeladěním houslových strun (tzv. skordaturou), vytvářejícím neobvyklé zvukové barvy a harmonie.

Velkým lákadlem bude Mahlerova Symfonie č. 4, která zazní v komorní verzi pro patnáct sólových nástrojů. Tato úprava klade na každý nástroj mimořádné nároky, Mahler navíc svou symfonii nezvykle zakončil sólem pro mezzosoprán. Ztvárnění závěrečné písně Nebeský život se za doprovodu festivalového orchestru a švýcarského dirigenta Sébastiena Thomas Bagnouda ujme vynikající česká interpretka Barbora de Nunes-Cambraia. V sobotu 19. září Mahler zazní v Jevišovicích u přehrady, kde se uskuteční velkolepý open air koncert doplněný výstavou obrazů Jiřího Škodáka, inspirovaných právě Mahlerovým dílem. V neděli 20. září se stejný program i výstava představí posluchačům v kostele sv. Mikuláše v rakouském Röschitz.

Duchovní rozměr festivalu podtrhne v neděli 27. září v Mikulově svatováclavský koncert s podtitulem Zrození – zánik – naděje. Představí se na něm soubor AnMoEn (zkratka pro ANtico MOderno ENsemble), který se pod vedením basisty Jaromíra Noska specializuje na citlivé a inovativní propojování staré hudby se skladbami současných autorů a který díky neobvyklému obsazení (bas, viola da gamba, arciloutna, varhanní pozitiv a cembalo) disponuje nezaměnitelným zvukem.

Na samotný svátek české státnosti, v pondělí 28. září pak v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Louckém klášteře ve Znojmě zazní Dvořákova Mše D dur. Tzv. „Lužanskou mši“ Antonín Dvořák původně zkomponoval na objednávku svého přítele a mecenáše Josefa Hlávky pro vysvěcení malé zámecké kaple v Lužanech. Právě proto Mše D dur existuje i v komornější, autentické verzi pouze s doprovodem varhan, která rezonuje s hlavní myšlenkou festivalu. Spolu se sólisty (I. Pavlů, I. Kružíková, J. M. Hájek, J. Kovačič), violoncellistou Josefem Klíčem a varhanicí Kateřinou Málkovou vystoupí Pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením sbormistryně Daši Karasové.

Říjen se jako již tradičně ponese ve znamení mladých talentů při koncertě Děti a hudba, který proběhne 9. říjjna v rakouském Heidenreichsteinu a zúčastní se jej žáci z celkem pěti českých i rakouských základních uměleckých škol. Celý letošní ročník festivalu pak uzavře v sobotu 10. října v 18:00 v rakouském Straningu program Echi d‘Organo e Clarinetto. Klarinetista Irvin Venyš a varhaník Lukáš Dvořák zde vzdají hold italskému romantismu a připomenou 100. výročí úmrtí Enrica Bossiho v programu sestaveném přímo pro podyjský festival.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, web Johannese Zeinlera / Theresa Pewal

Facebook X E-mail WhatsApp