Škroupovu domu v Osicích hrozí demolice. Kraj ustupuje od plánované záchrany
Dům, který měl být poctou autorovi české státní hymny Františku Škroupovi, zřejmě dál zůstane v chátrajícím stavu. Přestože oprava historického domu v Osicích už měla stavební povolení, projektovou dokumentaci i podepsanou smlouvu mezi obcí a Královéhradeckým krajem, nové krajské vedení od plánu ustupuje. Důvodem je dramatický nárůst nákladů a změna postoje k financování kulturní infrastruktury v malých obcích.

„Tak blízko to nikdy nebylo. A najednou to nejde. Vůle na kraji není a obec s rozpočtem patnáct milionů na to nemá. Je to neřešitelné,“ uvedl Stanislav Bydžovský, starosta východočeských Osic. Podle původní dohody měl kraj pokrýt většinu nákladů na rekonstrukci, jejíž cena byla odhadována na padesát milionů korun. Obec se měla podílet částkou patnáct milionů a dům následně provozovat mimo jiné jako prostor pro kulturní akce. V současné době ovšem rozpočet narostl na osmdesát osm milionů korun, což kraj považuje za příliš vysokou částku. „Za současné situace je rekonstrukce za takovou částku nepřípustná. Kraj není od toho, aby financoval městům a obcím kulturní domy a obecní úřady,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Petr Koleta.
Škroupův dům postavili místní občané z Osic k desátému výročí vzniku republiky v roce 1928. Financován byl z veřejné sbírky jako důstojná připomínka místního rodáka Františka Škroupa, autora hudby k písni Kde domov můj, která se stala českou státní hymnou. Dům v minulosti sloužil jako kulturní centrum, místo setkávání, divadel a činnosti spolků.
Dnes objekt, který je architektonickou, ale i symbolickou připomínkou národní identity, chátrá a podle starosty obce hrozí, že skončí demolicí. Obec ho kraji před sedmi lety bezúplatně převedla, právě kvůli slíbené rekonstrukci a lepším možnostem jejího financování. Dnes kraj podle hejtmana uvažuje, že objekt vrátí zpět, obec ho ale bez opravy nechce převzít. Přestože kraj deklaruje snahu hledat jiné řešení, konkrétní obrysy zatím chybí. Další jednání se mají uskutečnit do konce srpna.
František Škroup (1801–1862) patří k nejvýznamnějším postavám české hudební historie devatenáctého století. Působil jako dirigent Prozatímního divadla a významně přispěl k rozvoji české opery, jeho opera Dráteník byla vůbec první českou operou uvedenou v Praze. Škroup se zasazoval o uvádění českého jazyka na operní scénu v době silného německého vlivu a tím sehrál klíčovou roli v hudebním i kulturním národním obrození.
***
V loňském roce byla vydána monografie Františka Škroupa, jak portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE.
zdroj: Wikipedia / Petr1888
Příspěvky redakce
- Nadžánroví Clarinet Factory v mladoboleslavské Pluhárně
- Barbara Hannigan, Klaus Mäkelä či Ondřej Soukup. Druhý týden Pražského jara
- Nejlepším klavíristou na pražskojarní soutěži se stal Sehyeok Son
- Slovenská filharmonie vsadí v příští sezóně na slovenskou hudbu, Beethovena, ale i české interprety
- Od Mahlera k Mahlerovi. Bratislavské hudební slavnosti se světovými orchestry i českými umělci
Více z této rubriky
- Nejlepším klavíristou na pražskojarní soutěži se stal Sehyeok Son
- Magdalena Kožená kvůli nemoci na Pražském jaru nevystoupí
- Čtyřnásobné české zastoupení ve finále šedesátého Concertina Praga
- Flétnovou soutěž Pražského jara ovládl Maël Metzger z Francie
- Nadace Život umělce získala housle Jiřího Nováka. Vzácný nástroj má sloužit mladým talentům
- Do finále klavírní soutěže Pražského jara míří asijští hráči
- Česká filharmonie vydává zpěvník romských písní. Navazuje na dlouholetý projekt Idy Kelarové
- Francouzské finále flétnové soutěže Pražského jara
- Eliška Tkadlčíková postoupila do druhého kola pražskojarní soutěže v oboru klavír
- Flétnová soutěž Pražského jara pokračuje bez české účasti