PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“

„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“

„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“

O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“

„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“

„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta  v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly  po zásluze oceněny mohutným aplausem.“

Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů. 

„Sestavit vánoční album tak, aby obstálo, a zároveň bylo atraktivní a v něčem přínosné, je nejtěžší úkol.“

„Chtěl jsem natočit album, které bude nositelem nějaké energie, fakticky i hudebně, aby si posluchač řekl, tak to chci.“

„Publikum může objevit Vánoce jinak a zároveň hoboj jinak.“

Existují pouze dvě vánoční hobojová alba. To první patří Albrechtu Mayerovi, členu Berlínských filharmoniků, to druhé právě vychází u Supraphonu. Natočil ho renomovaný hobojista Vilém Veverka, který říká, že sestavit ho nebylo vůbec snadné. Výsledek však stojí za to. V podání Viléma Veverky si vychutnáme Zimu z cyklu Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, ale i skladby Piazzolly, Barbera, Bacha, Händela, Grubera a další melodie, které nesmějí o Vánocích chybět. Křest tohoto alba se bude konat na pražské Novoměstské radnici ve čtvrtek 8. prosince.

„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“

„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“

„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“

Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.

„Hráči se od samotného začátku soustředili na nekončící tah, který hudbě propůjčily zejména smyčce vychutnávající si své podmaňující melodie.“

„Drobné fráze se nerozpadaly, naopak postupně kulminovaly a nabíraly na síle, celé to vyústilo do tří silných úderů. Bylo to jako bolestivé rány, které člověka často v životě zasáhnou.“

„Tento koncert skýtal zkrátka vše, co od kvalitního hudebního požitku očekávat. Napětí, drama, ale i něžnou krásu jemného zvuku.“

V sobotu 22. října se uskutečnil závěrečný koncert v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Majestátní prostory Katedrály svatého Václava v Olomouci rozezněla Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením renomovaného francouzského dirigenta Pierra Bleuse, který předvedl ohromující výkon. Na programu se objevila nejen hvězda raného romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, ale rovněž unikátní osobnosti jako Paul Hindemith nebo Leoš Janáček. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Alžběta Poláčková a Jaroslav Březina. Umělci společně vytvořili atmosféru nabitou dramatickými, ale i dojemnými momenty a posluchači se tak mohli těšit nezapomenutelnému hudebnímu zážitku. A také se účinkujícím odměnili standing ovation s dlouho trvajícím potleskem.

„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“

„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“

Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.  V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.

„Během hodinového programu zazpíval i dvě ze svých ikonických árií z českých oper. Potvrdil, že je plný pěveckých sil.“

„Z oslavencových nejmladších žáků dostali prostor dva barytonisté s příjemnými a dobře vedenými hlasy – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř.“

„U sedícího ´tatíčka´ se v árii O mio babbino caro z Pucciniho komedie Gianni Schicchi sešly postupně čtyři sopranistky.“

Scény z desítky oper, desítka pěveckých sólistů, s nimi operní sbor a orchestr a k tomu pěkně zaplněné Národní divadlo. Tak vypadal nedělní koncert na počest sedmdesátin barytonisty Ivana Kusnjera, který napřesrok bude sólistou pražského operního souboru už čtyři desetiletí. Je po celou dobu jeho nepřeslechnutelnou oporou a nadále mu to víc než dobře zpívá.

„Je to náš národní poklad. Ale stejně tak se snažím vstřebávat německý repertoár i italské belcanto a francouzské lyrické opery…“

„Pan Kusnjer mi s árii Voka pomáhal. Nikdo lepší už mi poradit nemohl…!“

„Přirozenost zvuková i přirozenost emocí, přirozenost frází, muzikalita… přirozená barva hlasu… Jde mu o krásné vedení volného hlasu.“

Pražské Národní divadlo pořádá v neděli večer koncert k letošním sedmdesátinám svého dlouholetého sólisty Ivana Kusnjera. Vedle jubilanta zazpívají Dana Burešová, Alžběta Poláčková, Eva Urbanová, Martin Šrejma, Luděk Vele, František Zahradníček a další pěvci. S nimi vystoupí i dva mladí barytonisté – Lukáš Bařák a Daniel Kfelíř, kteří se počítají mezi Kusnjerovy pěvecké žáky na Hudební a taneční fakultě AMU. Druhý z nich tam ukončil na konci léta magisterské studium a před týdnem získal jako vítěz v kategorii Junior laureátský titul na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje svůj pohled na soutěžení a na český repertoár a zamýšlí se nad tím, co všechno mu dalo studium u Ivana Kusnjera.