PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“

„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“

„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“

Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti svého hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005. 

„K provedení pozval soubor famózní klarinetistku Annu Paulovou, s níž loňského roku provedli v cyklu Břevnovská hudební setkání atraktivní program s názvem Podoby klarinetu.“

„Primarius Václav Dvořák pak upřesnil program koncertu, který soubor přizpůsobil komorní podobě setkání tím, že z každé skladby programu uvedl jen jednu větu, kromě poslední skladby vždy první.“

„V současném zájmu o život a dílo Josefa Myslivečka lze připomenut supraphonskou nahrávku smyčcových kvartetů a kvintetů s hobojistou Michaelou Hrabánkovou Josefa Myslivečka.“

V sobotu 21. ledna uspořádalo Doležalovo kvarteto vzpomínkový koncert v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně v Praze, aby tak vzdalo hold svému jubileu. Již celých padesát let existuje a hraje na pódiích ve vlasti i v zahraničí české kvarteto, které nese jméno svého zakladatele, violisty Karla Doležala, třebaže už není mezi námi a soubor tvoří generace nová. Kontinuitu názvu a interpretačního stylu si byli souhlasně vědomi jak zakladatel, tak nový primarius současné sestavy Václav Dvořák, který dědictví s kolegy přebíral. Stalo se tak rok po slavnostním koncertu k 30. výročí založení Doležalova kvarteta, který se konal ve Dvořákově síni Rudolfina v únoru roku 2003.

„Chuhei Iwasaki je schopen podpořit svými gesty hráče v detailním frázování.“

„Houslistka Mayumi Kanagawa byla naprosto suverénní.“

„Vřelý tón smyčců a čistý zvuk všech dechových nástrojů doplněný dokonale zahranými sólovými vstupy prvních hráčů podtrhly vynikající vyznění symfonie.“

Plzeňská filharmonie provedla na svém dalším abonentním koncertě řady Diamant Sedmou symfonii d moll Antonína Dvořáka a Třetí houslový koncert polské skladatelky poloviny 20. století Grażyny Bacewiczové. Přizvána byla vynikající houslistka mladé generace Mayumi Kanagawa. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

„Balada blanická je hudba v idiomech, rozvrhu, průběhu a instrumentaci podobná jiným Janáčkovým partiturám, ale přece jen o stupeň méně výrazná.“

„Přesto, že základním znakem celého provedení byla pečlivá artikulace, muzikalita, ušlechtilost, nelze se zbavit dojmu, že Dvořák napsal díla, která jsou silnější.“

„Miloš Orson Štědroň napsal postmoderně rozvolněnou, přesto v některých parametrech pevně sevřenou skladbu, muzikální, poutavou, posluchačsky uchopitelnou, zábavnou.“

Česká filharmonie vsadila na odvážnou kartu. Pro abonentní koncerty tento týden zvolila premiéru současné novinky v kombinaci se dvěma málokdy hranými díly dvou českých klasiků. Miloš Orson Štědroň, Leoš Janáček i Antonín Dvořák nicméně pod dirigentským vedením Tomáše Netopila u publika v pražském Rudolfinu ve čtvrtek nakonec plně obstáli.

„Daniel Raiskin patrí medzi dirigentov, ktorí mozartovskej poetike dobre rozumejú.“

„Tvorbu Giju Kančeliho na Slovensku už desaťročia dôverne poznáme.“

„Jarolím Emmanuel Ružička predniesol Kančeliho dielo sústredene a s hlbokým vnútorným porozumením.“

Slovenská filharmónia vstúpila do nového roku dvojicou abonentných koncertov v dňoch 12. a 13. januára 2023 pod vedením svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina. Ešte predtým absolvovala svoj tradičný silvestrovský a novoročný koncert s odľahčenou dramaturgiou; oba mal pôvodne dirigovať Robert Jindra, ten však pre náhlu zdravotnú indispozíciu v poslednej chvíli prenechal taktovku Rastislavovi Štúrovi… Daniel Raiskin pre svoje prvé tohoročné účinkovanie v bratislavskej Redute zvolil komornejšiu programovú zostavu so stíšenou dynamickou hladinou, ktorú tvorili diela W. A. Mozarta, Giju Kančeliho a Antonína Dvořáka. Orchester sa, na rozdiel od minulosti, zriekol ostro pointovaných akcentov brizantného fortissima a po celý večer pôsobivo čaroval so zvukom v pastelových farbách.

„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám.“

„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku.“

„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost.“

Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.

„Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor.“

„Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm.“

Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.

„Koncert zahájila populární ouvertura k opeře G. Rossiniho Italka v Alžíru. Vyžaduje lehkost tvoření, virtuozitu ve hře smyčců, pevnou intonaci, hybná tempa, což vše dirigent dokázal s nadhledem orchestru vtisknout.“

 „Árie byla zazpívána ve frázování i plném rozsahu suverénně, s potřebnou hlasovou pohyblivostí i přirozeným výrazem. Teď běží v Jihočeském divadle půvabná inscenace Kouzelné flétny. V tak krátkém čase po sobě vidět v Českých Budějovicích live hned tři představitelky Královny noci, dvě v divadle a třetí na koncertě, to je rarita, která má sotva sobě rovna!“

 „Vstupní večer se nesl v příjemné atmosféře převážně populárního repertoáru, jemuž jsme říkali dříve vyšší populár. Takové pojetí je neobyčejně vhodné i pro získávání nového publika pro klasickou hudbu. Kdo vstoupí do této, poslechově přece jen snazší říše artificiální hudby, udělá snáze kroky ke komplikovanější tvorbě.“

Koncerty konané u příležitosti začátku nového roku se staly silnou tradicí, představující krásnou příležitost zahájit ho společensky, namnoze s celou rodinou. Nemusí být hned 1. ledna. I po tomto magickém datu nabídla Jihočeská filharmonie novoroční program – ve středu 4. ledna, v Koncertním sále kostela svaté Anny. Dlužno podotknout, že není ve volbě pozdějšího data zdaleka mezi českými symfonickými orchestry sama. Dirigoval šéfdirigent, chorvatský umělec Miran Vauputić. Koncert ozdobila sympatickým a jistým projevem mladá sopranistka Lucie Kaňková. Neváhal bych říci, že večeru dodala technicky a výrazově přesvědčivým projevem patřičný lesk.

„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“

„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“

„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta  v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly  po zásluze oceněny mohutným aplausem.“

Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů.