PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“

„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“

„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“

Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky… V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.

„Dirigent Popelka coby nový člen orchestru vnesl do interpretace svěžest, živost a smysl pro detail, který aplikoval v působivých gestech hráčům a nástrojovým sekcím orchestru.“

„Ve druhé větě Stravinského symfonie se svými frázemi nejvíce vynikali sólisté z řad dřevěných dechových nástrojů i smyčců.“

„Nevídaná technická zdatnost cellisty mu umožnila naplno rozvinout přednes plný hudebnosti, citového sdělení a viditelného vřelého vztahu ke skladbě.“

V pražském Rudolfinu v pondělní večer koncertoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Trojici „amerických“ skladeb autorů Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka s tělesem nastudoval jeho nový šéfdirigent a umělecký vedoucí Petr Popelka. Sólového violoncellového partu Dvořákova koncertu se zhostil Jean-Guihen Queyras. Ačkoliv právě Dvořákův koncert byl pravděpodobně divácky nejpřitažlivějším číslem, celý koncert se nesl ve znamení krásné hudby, svěžího ducha a dlouhých potlesků.

„Anna Sysová skladbu vystavěla melodicky i tempově výtečně, doprovázející orchestr jí byl dobrou oporou.“

„Brown patří k těm dirigentům, kteří skladbu skutečně prožívají, dirigují celým tělem, jejich gesta jsou hned silná, hned jemná.“

„Rudolfinem se nesly první takty Allegra moderata a posluchači snad přestali dýchat.“

Pokud se týká klasické hudby, pak je Praha zcela jistě to nejfestivalovější město na světě. Máme festival se sedmdesátiletou tradicí, festival plný mezinárodních hvězd i festivaly stojící na jednom, byť světově proslulém interpretovi. A pak také festivaly komornější, o nichž se moc neví a je to škoda, poněvadž přinášejí zajímavé interprety i zajímavou dramaturgii. A mají dokonce i docela dlouhou tradici. Mezi podobné festivaly patří i Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, jehož jednatřicátý ročník skončil v sobotu 8. října závěrečným koncertem v Rudolfinu.

„Vyprávění o svatém Grálu bylo opravdu vyprávěním, byť překrásným hlasem. Pavel Černoch si na toto číslo přinesl noty a byl až příliš v jejich otěžích, v nich byl ovšem i David Švec.“

„Árii Vidino divná, přesladká přednesli s takovým entusiasmem… Pavel Černoch byl naprosto ve své kůži a konečně mu jeho ‚belcantové‘ výrazivo sedlo, a to v plné míře!“

„Přídavkem byla slavná árie ze Země úsměvů Franze Lehára. Ta opět zvedla publikum ze sedadel a oběma protagonistům se dostalo další, zasloužené nálože potlesku.“

Letošní sezónu Českého spolku pro komorní hudbu zahájili v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina mezinárodně úspěšný tenorista Pavel Černoch a klavírista David Švec, který je zároveň šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ti společně dali publiku nahlédnout do skladeb Beethovena, Brahmse, Webera, Wagnera a v druhé půli recitálu pak Liszta, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Italů Verdiho a Leoncavalla. Došlo i na přídavek v podobě operety. Tenorista Pavel Černoch prokázal své kvality, pro něž je zván do světových operních domů, zaujal zejména neslýchaným hlasovým témbrem.

„Hudebníci svým spolehlivým výkonem vtáhli publikum rychle do víru skladby.“

„Teprve formující se kvarteto, které dosud nemá vlastní název, bylo svou mladistvou energií a sympatickým výkonem milým osvěžením koncertu.“

„Organizátoři příjemně překvapili publikum krátkou besedou o nové skladbě, kterou spolu v uvolněném duchu vedli fagotista Tria Aperto Pavel Horák a autor díla Radim Bednařík.“

Další z řady Malých koncertů komorní hudby ve Vile Löw-Beer, kterou organizuje Trio Aperto, se odehrál v úterý 4. října. Kromě zmíněného „domácího“ souboru ve složení Barbora Šteflová, Jan Charfreitag a Pavel Horák, vystoupilo smyčcové kvarteto studentek brněnské konzervatoře: Kláry a Terezie Graffových, Kateřiny Kurandové a Lindy Ziklové. Jejich vystoupení bylo mimořádně příjemným večerem s poutavou dramaturgií.

„Předsedkyně a současně i někdejší rektorka JAMU, profesorka Alena Veselá na pódiu přála kvartetu hodně dalších úspěchů.“

„Pamětník, druhý houslista a profesor JAMU Adolf Sýkora zavzpomínal na začátky, které se všechny vázaly k Besednímu domu, který označil za rodný dům kvarteta.“

„Elizabeth Leonskaja zde překvapila ukázněností, byla součástí týmu se samozřejmostí a muzikantskou pokorou.“

Janáčkovo kvarteto oslavilo pětasedmdesát let činnosti koncertem pro brněnský Spolek přátel hudby, který si letos připomíná čtvrtstoletí existence. Spolu s kvartetem vystoupila klavíristka Elizabeth Leonskaja a společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur, op. 81 Antonína Dvořáka. Soubor hrál také Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ a Smyčcový kvartet č. 1 Erwina Schulhoffa. Besední dům zaplnili především posluchači, kteří pamatují začátky i slavnou historii kvarteta, a ovace nebraly konce.

„Skladba začínala jemně a nenápadně, za moment ale rozvinula známé téma v šíleném tempu a s vynikající výpravou.“

„Byla to performance, která byla zcela programově na pomezí vynikající muziky a bujaré, leč nehloupé zábavy.“

„Došlo také na Dvořáka, ale konferující klarinetista dopředu varoval, že ho nebudou hrát no

Svižně běžící jednadvacátý ročník festivalu Lípa Musica nabídl v úterý večer další koncert, který byl tentokrát na pomezí klasiky a všeho dalšího jen představitelného. V Městském divadle v Novém Boru, na jednom z tradičních míst festivalu, vystoupil mezinárodní soubor Philharmonix: The Vienna Berlin Music Club, jehož členové jsou koncertními mistry Vídeňských a Berlínských filharmoniků. V tomto projektu ale dávají nahlédnout do svých mimopracovních hudebních aktivit.

„Vzhledem k domácímu provedení nebyla Dvořákova mše psána pro velké hlasy, čehož si sólisté působící v oblasti opery byli dobře vědomi.“

„Vojtěch Jouza se musel přizpůsobit zcela jiným akustickým podmínkám, což v katedrále znamená zvolnění temp.“

„Nemohlo být vybráno reprezentativnější prostředí, než jaké může poskytnout chrám sv. Bartoloměje, otevřený v minulém roce po nákladné tři roky trvající revitalizaci.“

Plzeňský sbor Česká píseň a pražský sbor En arché pod vedením Vojtěcha Jouzy otevřely v pondělí koncertem v katolické katedrále západočeské metropole třetí ročník festivalu Plzeňský podzim. Zazněla Lužanská mše Antonína Dvořáka, varhanní improvizace Jiřiny Marešové a novinka z pera Tomáše Karpíška. Kostel se na dobu koncertu zcela zaplnil.

„Kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr podle Erbenovy balady, kterou složil Antonín Dvořák, to je dílo, které spolehlivě okouzlí a dojme.“

„Filharmonie Hradec Králové se zhostila svého úkolu se ctí. Vedená dirigentem Tomášem Braunerem zněla v chrámovém prostředí hutně a kompaktně.“

„Výrazným spoluhráčem orchestru byl Český filharmonický sbor Brno, který má v kantátě úlohu vypravěče a který dokázal vygradovat účinnost díla na maximum.“

Závěr Svatováclavského hudebního festivalu se konal na svátek svatého Václava, 28. září v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Vystoupila Filharmonie Hradec Králové, Český filharmonický sbor Brno a sólisté Pavla Vykopalová, Richard Samek a Svatopluk Sem, za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Obecenstvo projevilo nadšení a odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

„S nástupem brněnského filharmonického sboru se orchestr stáhl do ústraní, aby mu nabídl prostor se vyjádřit.“

„Z projevu Pavly Vykopalové vyzařovala pokora a její decentní procítěnost pěveckého partu adekvátně přilnula k roli dívky.“

„Ohromující výkon při zahajovacím koncertu festivalu předvedl barytonista Svatopluk Sem. Dechberoucí byl však i jeho hudební výraz vypravěče.“

V nedělní podvečer 25. září odstartoval devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Svatováclavskou katedrálou se při této příležitosti rozezněly hlasy předních českých pěvců – Pavly Vykopalové, Tomáše Černého a Svatopluka Sema. Pod taktovkou renomovaného dirigenta Tomáše Braunera sólisty obezřetně doprovodila Filharmonie Hradec Králové a společně předvedli jedno z nejvýznamnějších Dvořákových vokálně-instrumentálních děl, světskou kantátu podle balady Karla Jaromíra Erbena – Svatební košile. Jako i v loňském roce vsadila dramaturgie na Český filharmonický sbor Brno, který, opět jako v loňském roce, nezklamal.

„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“

„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“

„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“

Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.