PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“

„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“

„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“

Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.

„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“

„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“

„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“

Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.

„O umeleckom perfekcionizme huslistu Ivana Ženatého sa netreba zoširoka zmieňovať.“

„Marian Lapšanský si aj po odchode z postu generálneho riaditeľa SF zachováva vysoký umelecký štandard.“

„Vrcholné osobnosti našej interpretačnej scény predviedli poslucháčom, v čom spočíva tajomstvo dokonalej inštrumentálnej súhry.“

Umelecký zážitok, ktorý publiku v rámci komorného filharmonického cyklu v utorok, 16. mája 2023, v bratislavskej Redute pripravili svojím recitálom huslista Ivan Ženatý a klavirista Marian Lapšanský, možno bez najmenších pochybností zaradiť medzi vrcholy tohtoročnej koncertnej sezóny. Dvaja, ako vravia Francúzi, monstres sacrés česko-slovenskej hudobnej scény, dominantné interpretačné zjavy oboch krajín, ktoré navyše spája dlhoročné umelecké partnerstvo a hlboké osobnostné i profesionálne porozumenie, predviedli poslucháčom v zaplnenej Malej sále Slovenskej filharmónie v čom spočíva tajomstvo dokonalej súhry inštrumentálneho dua.

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“

„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“

„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“

Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.

„Ta hudba je tak šťavnatá! Není to suchý akademismus. Ten šmrnc a tvořivou atmosféru mladých lidí nám mohou závidět i profesionální orchestry. Pan dirigent je navíc vedl tak, že i tempové změny dali jako nic. Zkrátka co Čech, to muzikant.“

„Zatímco pro cellistu byla skladba svou technickou nenáročností pouze jakousi hudební rozcvičkou, orchestr se musel snažit plnit roli obezřetného doprovazeče. A dařilo se mu to na výbornou.“

„Sám si napiš, sám si zahrej aneb příběh posluchače Jakuba Kuba. ‚Nezbývalo mi nic jiného, než to dělat po večerech. V osm jsem přišel ze školy a dělal to do pěti do rána. Po asi sto hodinách práce bylo v dubnu hotovo.“

Druhým rokem se Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně rozhodla uspořádat open-air koncert před budovou školy. Počasí tomu však nepřálo a koncert, který byl plánován na 12. května ve 20 hodin, se přesouval do Divadla na Orlí, které studenti v průběhu roku hojně využívají.

„Sólista, který hrál na starý český nástroj z konce 19. století, neznámého mistra, bral za srdce krásnými piany, klenutými legátovými frázemi a bezpečnou virtuozitou. Jeho nástroj ho však zvukově nepustil do takového forte, aby zvukově stačil orchestru v entusiasmu plného zvuku.“

„Zsoltu Hamarovi až postupně došlo, že by bylo zajímavé oba tyto velikány nějak lépe porovnat a postavit tak most mezi hudbou slovanskou a uherskou. A ukázat jejich vzájemné paralely a východiska. Zdá se, že k této myšlence dirigent dozrál až poté, co byl vytištěn program, a dokonce i poté, co začal koncert.“

„Opakoval se Brahmsův Uherský tanec č. 5 a tentokrát už bez zábran, s rubaty, s pomalou lassa nabitou vášnivostí a postupně se rozvíjející friskou, rychlou částí; rytmem, který přivedl publikum do varu. Dirigent zde mohl předvést samý prazáklad své národní kultury, což se mu zcela podařilo a nadšení publika i orchestru se přenášelo na obě strany sálu.“

Moravská filharmonie Olomouc připravila neobvyklý malý festival. Ve třech dnech, od pátku 12. května do neděle 14. května, představuje aktivity orchestru, které nejsou všeobecně známé. Pod patronací svého šéfdirigenta Zsolta Hamara uvádí nejen orchestrální program, ale i další zajímavosti. Na zahajovacím večeru 12. května se představil koncertní mistr violoncell, Vilém Petras, jako sólista v Koncertu pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka a srovnání Slovanských a Uherských tanců a zvedl tím posluchače ze sedadel.

„Zůstat nohama na zemi, aby hudba mohla ´létat´.“

„Co zažívalo toto dílo, když bylo tolikrát zneužito k propagandě totalitního režimu před rokem 1989…“

„Česká národnost samozřejmě není automatickou zárukou dobrého provedení.“

Letošní festival Pražské jaro zahájí 12. května v Obecním domě Smetanovou Mou vlastí Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery z Cardiffu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad odkazem Bedřicha Smetany, ale také Antonína Dvořáka, jehož Rusalku bude v červnu řídit v milánské Scale. A zmiňuje také v Česku dobře známého dirigenta Charlese Mackerrase (1925-2010), Talichova žáka a znalce české hudby, který byl v letech 1987 až 1992 hudebním ředitelem stejného souboru jako on.

„Ve Středočeském kraji se zpřístupnila další koncertní síň, dobře sloužící komorním ansámblům různého složení.“

„Mahler dává hráčům celého souboru mnoho možností uplatnit kvalitu tónu, pohrát si s barvami, tempy, změnami nálad, ale i se svérázným skladatelovým humorem.“

„Velmi dobře navštívený koncert, odehrávající se v místě, které mnozí čtenáři možná budou muset hledat na mapě, mne osobně naplnil velkou radostí nad vynikající úrovní našich hráčů na dechové nástroje. Jejich počínání si zaslouží upřímnou gratulaci.“

V sobotu 6. května pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka koncertem okteta, složeného z nejvýraznějších zástupců tzv. české dechové školy. Dvořákovský festival si tímto koncertem odbyl i jistou premiéru, a to zcela kuriózním místem konání. Poprvé zazněla hudba v nově zrestaurované Huti Barbora, jedné z našich významných technických památek, nacházející se v podbrdském městečku Jince, rodišti fenomenálního houslisty Josefa Slavíka.

„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“

„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“

„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“

Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba…

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.