KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Písně. Menšinový, krásný a vzácný žánr english

Koncertní písně jsou a zůstávají drahokamem. Je potřeba je interpretovat zasvěceně a poslouchat pozorně, jinak nedávají smysl. Jsou hudební poezií, svátečním okamžikem, vzácností. Basista Jan Martiník jim právě takto rozumí. Svým recitálem, na kterém se podílel u klavíru David Mareček, byl proto právem neokázalou ozdobou programu Smetanovy Litomyšle.

V pátek odpoledne ve Smetanově domě zpíval Jan Martiník Dvořákovy, KřičkovySmetanovy písně. Byl to nejprve výběr z dvojího zpracování veršů Vítězslava Hálka: z Večerních písní mladého Antonína Dvořáka a z Večerních písní Bedřicha Smetany. Hálkovy milostné básně postrádající erotický podtext zavedly vyzrálého umělce až k výrazovému apelu přesahujícímu rámec intimní lyriky směrem k hudbě určené národu.

Od Jaroslava Křičky slyšelo tuzemské publikum v posledních letech asi jediné dílo – komickou operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší, ve které mistrně propojil svět klasiky, operety a tehdejší zábavné hudby. Písňový cyklus Severní noci, který zazněl před přestávkou, představuje jiný svět – symbolistní ruský básník Konstantin Balmont vtělil do svých veršů impresionistické dojmy z barev a zvuků.

Originalita Dvořákových Biblických písní, zhudebňujících starozákonní žalmy v českobratrském překladu Bible kralické z konce 16. století, v kontextu dobové tvorby naprosto vyniká. Tím spíš, když je srovnáme s prvními třemi písňovými cykly programu, jejichž předlohou jsou lyrické verše soudobých básníků. Biblické písně vznikly z vnitřního popudu. Svými texty se obracejí k Hospodinu jako prosby i chvalozpěvy vycházející z mimořádně intimních a niterných nálad a ze skladatelovy upřímné zbožnosti. Cyklus napsal v Americe před Velikonocemi roku 1894, tedy pár měsíců po triumfu s Novosvětskou, a přece patrně v určité osobní krizi. Jan Martiník jimi završil recitál. Přednáší je skoro nevzrušeně, s klidem a bez patosu, přesto plasticky, niterně a velmi obsažně. Jeho měkký hlas dodává duchovním textům nevšednost, svátečnost, ale současně i pel romantického výrazu písňových cyklů s obvyklejšími světskými texty.

David Mareček, osvědčený manažer, ředitel České filharmonie, ale také nemálo obdarovaný pianista, je s Janem Martiníkem pěkně sladěn už delší dobu. Doprovázel i tentokrát měkce, velmi empaticky a pozorně.

————-

Čtěte také Rozhovor s Janem Martiníkem.

******

Foto: Smetanova Litomyšl / František Renza

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky