PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Trio znělo nad filharmonií velmi přirozeně a vyzařovalo uvolněnost a nesobecké sebevědomí. Pardubičtí jim byli kvalitním a klasicistnímu kusu adekvátním suportem.“

„Trubka do temperamentních pasáží vstupovala naléhavými fanfárami a už tak velmi plné dílo podtrhovala a rozstřelovala opět směrem k šostakovičskému šílenství.“

„Hudba není večeře, aby se na konci servíroval desert, hudba má gradovat. Mendelssohna-Bartholdyho dílo nebylo slabé, ale bylo zkrátka o mnoho prostší.“

Svatováclavský koncert letošního ročníku festivalu Lípa Musica byl věnován umělecké garantce festivalu klavíristce Jitce Čechové. Ta do České Lípy, nikoliv do Nového Boru, jak bylo původně avizováno, přivedla své přátele, tedy kompletní Smetanovo trio, trumpetistu Jiřího Houdka a Pardubickou komorní filharmonii, kterou dirigoval houslista Smetanova tria Jan Talich.

„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“

„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“

„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“

Pavla Vykopalová je pevným pilířem souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu se souborem na 8. října na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.

„Dvořákův Houslový koncert zahrál Augustin Hadelich vzorově, nesmírně neokázale, poctivě.“

„Jsou koncerty, které člověka nabíjejí energií. Osmá Dvořákova symfonie tak bohužel nezapůsobila.“

„Dvořák a Čajkovskij mají něco společného, byli přátelé, ale jejich hudba by měla být vědomě mnohem víc odlišována.“

Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem otevřela koncertní sezónu dva dny po skončení festivalu Dvořákova Praha kompletně dvořákovským programem. S hvězdným houslistou Augustinem Hadelichem. A také v nemilosrdně se nabízejícím srovnání s pražským festivalovým provedením stejné symfonie, ze kterého vycházejí Vídeňští filharmonikové s Jakubem Hrůšou vítězně.

„Posluchači zvyklému na originální smyčce, které dodávají kompozici zpěvnost, toužebnost, vřelost i dramatičnost, se nabídlo zajímavé srovnání, které rozhodně nevyznělo v neprospěch úpravy pro dechové kvinteto.“

„Hlas Petra Nekorance zraje, jeho síla, zabarvení, pohyblivost až vyrazila při prvních taktech dech, jeho pevnost zajímavě kontrastovala s něžně znějícími dechy.“

„V Letní hudbě Samuela Barbera soubor s jemným citem představil svou impresionistickou polohu.“

První koncert Komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia ozdobilo vystoupení výborných muzikantů. V prostorách Barokního refektáře Profesního domu na pražském Malostranském náměstí se v pondělí 25. září představili Belfiato Quintet a tenorista Petr Nekoranec. Spojení mladého pevného hlasu s virtuózními hráči na dechové nástroje přineslo výsostný zážitek.

„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“

„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“

„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.

„Pred vášňou, ktorú majú v ‚popise‘ celkom adekvátne uprednostnili eleganciu a subtílnosť.“

„Tak organické prepojenie jednotlivých článkov nie je možné zažiť príliš často.“

„Dohromady tvoril ansámbel nesmierne farebný, dynamický celok, extrémne sugestívny a autentický svojimi osobitými vzťahmi.“

Vášeň spojená s precíznosťou – práve tieto slová si prečítate ako prvé, keď sa pred vás dostane text o ansámbli Belcea Quartet. Súbor sa 21. septembra predstavil v rámci komornej rady Dvořákovej Prahy, v druhej polovici večera aj s klaviristom Bertrandom Chamayou – a vášeň a precíznosť neboli zďaleka jedinými atribútmi, ktorými si pražské publikum získali.

„Postava Donny Elvíry v podání Lucie Vagenknechtové ožila, plná hněvu a smutku nad promrhanou láskou k Donu Giovannimu.“

„Zatěžkané a ponuré Andante vyústilo v to, co by se dalo nazvat vydestilovaným smutkem, kde se Ladislavě Kaspříkové podařilo z křídla Steinway vyloudit péřově hebké pianissimo.“

„Liebesleid charakterem osciluje mezi grácií a ztracenou slávou, nostalgií a pocitem zmaru, rozervaností, ale i nadějí z lásky. Svou vroucnou a lidskou hrou dokázal Štěpán Pražák všechny zmíněné pocity vyjádřit.“

V plzeňském Domě hudby se 20 září uskutečnil zahajovací koncert Kruhu přátel hudby, který pořádá Plzeňská filharmonie jako svoji komorní řadu, s názvem Slavné kusy. Na něm se představily v uměleckém světě již etablované osobnosti: sopranistka Lucie Vagenknechtová, houslista Štěpán Pražák a klavíristka Ladislava Kaspříková. Velký prostor byl věnovaný dílu Wolfganga Amadea Mozarta a také Antonína Dvořáka – druhým jmenovaným večer vrcholil.

„Běžný čtenář by nabyl dojmu, že se v Atriu jedná o ideální prostředí, v němž se architekti ruku v ruce s odborníky na akustiku snažili věnovat našemu lázeňskému městu stánek, který svými kvalitami daleko předčí tamější koncertní síně.“

„Jako sólista vystoupil třináctiletý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Na svůj věk disponuje obdivuhodnou technikou, je muzikální, má sympatické vystupování. Bohužel vlivem akustiky působil Beethoven příliš hřmotně, až monstrózně.“

„Druhá půle patřila Symfonii č. 6 Antonína Dvořáka. Slovenský dirigent Košík má skladbu dobře zažitou, dirigoval ji zpaměti.“

Ve čtvrtek 14. září byl v Karlových Varech zahájen 65. ročník Dvořákova karlovarského podzimu. Pod taktovkou Mária Košíka a za doprovodu Karlovarského symfonického orchestru (KSO) v něm jako sólista vystoupil mladý německý klavírista Justus Friedrich Eichhorn. Posluchači symfonické hudby se ocitli v Atriu zrenovovaných Císařských lázní, významné kulturní památky, kterou v 90. letech 19. století vystavěla vídeňská firma Ferdinand Fellner a Hermann Hellmer.

„Z Jirákovy početné a kvalitou významné tvorby toho v současném koncertním dění mnoho nezaznívá. O to záslužnější je vřelý vztah Sedláčkovců k jeho komornímu odkazu.“

„Jako klavírní kvintet – stylově ovšem radikálně vzdálený tradičním představám – je založena kompozice současného skladatele Jana Ryanta Dřízala Lesní scény.“

„Shodou okolností teprve tady, při provedení původního kvartetního díla, jsme mohli v celku i v detailech bezezbytku poznat, prožít a vstřebat interpretační svébytnost, vyspělost a neutuchající elán Sedláčkova kvarteta.“

O tom, že mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha jako skutečná událost roku na domácí hudební scéně soustavně přináší hodnoty nové a dosud nepoznané, jsme se znovu přesvědčili na druhém koncertě Komorní řady 12. září v Anežském klášteře, vyhrazeném Sedláčkovu kvartetu. V podmanivé interpretaci byl připomenut odkaz dnešnímu publiku blíže neznámého, avšak významného skladatele, interpreta a pedagoga Karla Boleslava Jiráka, světovou premiéru tu absolvovala skladba současného autora Jana Ryanta Dřízala a program byl korunován jen šťastnou okolností dochovaným kvartetem ani ne třicetiletého Antonína Dvořáka.

„Za prvé jsem nemohl uniknout, za druhé jsem ani nechtěl. Jelikož i v širším kruhu rodiny se hudbě věnují téměř všichni, přišlo mi nelogické dělat něco jiného.“

„Když mám o prázdninách čas, snažím se najít nejlevnější let kamkoliv, třeba jen přespím na letišti a druhý den letím zpátky. Je úplně jedno, kam to je, hlavně, že se proletím. Čím více přestupů na trase, tím líp.“

„Přijde mi, že hudebníci, kteří dávají důraz hlavně na techniku a na zvukovou stránku nedbají, se dnes prosazují čím dál méně.“

Violoncellistovi Adamu Klánskému je dvaadvacet let. Na pozvání Dvořákovy Prahy vystoupí se svým otcem Ivanem Klánským ve čtvrtek 21. září v Centru Bořislavka. Jak se mu daří propojovat široké hudební zájmy, které se pohybují mezi sólovou, komorní a orchestrální hrou, probíráme v následujícím rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz…

„Velmi důkladně vypracované slovo programu předestřelo hlavní dramaturgický záměr: Představit průřezově české operní autory, a to včetně těch, jejichž dílo snad upadlo v částečné zapomnění navzdory počáteční popularitě. Chvályhodný záměr.“

„Vystoupení Kněžíkové bylo svrchovaně vkusné a bezproblémové. V první půli večera jistě zaujala více než její choť.“

„Dechberoucí je Plachetkova schopnost rozrezonovat každý kousíček tělesné schrány.“

Mecenášským koncertem pokračoval v pondělí 18. září festival Dvořákova Praha. Rodinný podnik manželů a předních českých pěvců Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky umožnil svou většinově doprovodnou rolí Orchestr Národního divadla v Praze pod vedením hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry.

„Pavel Haas Quartet odehrál skvělý koncert. Není divu, že právě tento soubor je už drahnou řádku let nejžádanějším tuzemským kvartetem v zahraničí.“

„Bylo velmi inspirativní slyšet, jak Pavel Haas Quartet chápe výstavbu Sukovy Meditace v širším kontextu celé skladby.“

„Někdy se i chyba může stát příjemnou odbočkou, která umělce a publikum více semkne.“

Pavel Haas Quartet je často zmiňován jako jedno z deseti nejlepších smyčcových kvartet světa. Strhující provedení a precizní interpretace se u tohoto souboru protíná se čtyřmi individualitami. Pro svůj koncert na Svatováclavském hudebním festivalu Pavel Haas Quartet zvolil kompozice od Josefa Suka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Evangelický kostel v Albrechticích navštívilo generačně různorodé publikum, ohlas koncertu byl však jednomyslný.

„Již rok působíme v provizorním koncertním sále; většinu symfonického repertoáru s určitými limity zahrát lze, avšak velkých symfonií Gustava Mahlera nebo Dmitrije Šostakoviče se na nějakou dobu vzdát musíme.“

„České hudbě vzdáme v roce 2024 hold několikrát; především koncertním provedením Smetanovy Libuše v Národním divadla moravskoslezském, ale také Novoroční koncert bude patřit Smetanovi, Martinů, Dvořákovi.“

„V pařížské Invalidovně se v říjmu představíme s dirigentkou Alenou Hron, v listopadu budeme na Festivalu Eufonie ve Varšavě koncertovat pod vedením Tomáše Netopila a příští rok v červnu to bude Vídeň a legendární Musikverein.“

Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla pro portál KlasikaPlus.cz zevrubně nastiňuje nastávající jubilejní sedmdesátou sezonu, která se nese ve znamení mimořádně silného uměleckého zastoupení, jakož i přetrvávajících provizorních podmínek činnosti orchestru. Výrazné slovo si vezmou ženy-dirigentky a těleso se rovněž věnuje oslavám Roku české hudby a smetanovskému výročí.

„Soubor už v první větě naznačil svou nevšední interpretační kvalitu, zejména výtečně vypracovanou agogikou.“

„Kantabilně vystavěná melodie zněla v houslích líbezně a zaujala i v klavírním partu. Dynamicky vypracovaná Romance byla kontrastní částí programu souboru, který dále uhodil na lyrickou notu.“

„V kadencích ukázal technickou zběhlost, melodii vyhrával s poetikou a zpěvností a jeho spřízněnost s orchestrem vyvrcholila v závěrečném bouřlivém finale.“

Dvořákova rozhlasová mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky s názvem Concertino Praga má za sebou další, tentokrát obzvláště úspěšný a silný ročník – čtveřice finalistů v každé z kategorií nadchla vyspělými výkony. Komorní seskupení na závěr soutěže 15. září hrála v koncertní síni Kláštera sv. Anežky, o den později se v Dvořákově síni Rudolfina uskutečnilo klání sólistů v doprovodu rozhlasových symfoniků a dirigenta Jana Kučery.

„Brahmsova hudba zní rozmáchleji a robustněji, ale i nesmírně lyricky, ta Dvořákova neméně lyricky, ale v rychlých tempech spontánněji, přímočařeji.“

„Krásně vyšla třetí ze čtyř vět Brahmsova koncertu. Na chvíli úplné zastavení času.“

„Dvořákova Osmá symfonie se ukázala být pro vídeňskou orchestrální brilanci mimořádně vhodným materiálem.“

Vídeňští filharmonikové nebývali v minulosti příliš častými hosty pražských koncertních pódií. Poslední dobou se to zlepšuje. Ve středu večer vystoupili na Dvořákově Praze. Poprvé v české metropoli s tuzemským dirigentem. Byl jím Jakub Hrůša. Dvořákova Anglická symfonie byla očekávaným trumfem – a ano, stala se jeho a jejich skutečným triumfem. Rekordních třiatřicet televizních stanic z Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, přebírajících signál kamer z Rudolfina, bylo adekvátním počtem.